Aienji

Jeden z nejrásnějších a nejsmutnějších romantických filmů, jaký jsem kdy viděla. Příběh osamělé dívky s rukavicí, která potká lásku, prožije nejšťastnější chvíle svého života a zanechá nesmazatelnou stopu v mysli lidí, kteří jí milovali. Film je natočen tak dobře, že od samého začátku neodtrhnete oči od obrazovky, je vtipný, milý, s krásnou hudbou, až je vám líto, že všechna ta bezstarostnost najednou končí a směřuje k nevyhnutelnému konci, kde jsem se slzám neubránila. (12.11.2005)

Taka komornejsia verzia neopakovatelneho A moment to remember. Nie tak "velke", nie tak zdrvujuce, nie tak nekonecne smutne ......a predsa skoro rovnako nadherne. Akoby sa ten pribeh odohral niekde poblizku v mojom susedstve, akoby som niektore postavy sam poznal. A uplne najsmutnejsou filmovou postavou pre mna navzdy zostane chlapik, ktory kazdy den stoji na prechode pre chodcov, smeruje premavku a dava pozor, aby sa nikomu nic nestalo. A ked niekedy prsi, po licach sa mu spolu s dazdovymi kvapkami leju slzy....(9/10) (13.10.2007)

Při Aienji, jakožto už asi desátém korejském romantickém filmu, jsem začal mít neodbytný pocit, že aby na plátně vnikla velká, ba přímo nesmrtlená love story, musí jít někomu o život. A na základě tohoto nepopiratelného faktu se mi ...ing nezdál až tak svěžím filmem. Respektive tato variace již viděného mě už tolik neoslovila, jako třeba Maundy Thursday, můj zájem o film začal v průběhu sledování mírně opadat, ale pointa poslední půlhodiny mě zase zpět nakopla, abych začal film víc hltat a uronil nějakou tu slzu. (29.11.2007)

Tohle "dílo" na mě nepůsobí ani jako film, ale jako pírko, které mě pohladilo po ruce a přeneslo do mě nějaký pocit. A přesto, že si myslím, že Jížní Korea má mnoho propracovanějších filmů, tenhle je jeden z těch, co se mě dotkl nejvíce. Všechno to ale asi ještě vstřebávám, protože mám dojem, že koncem to neskončilo. Je zbytečné hodnotit tu scénář a herecké výkony, když si myslím, že herci to nehráli a scénář byla realita. (21.07.2011)

Ďaľší z juhokórejských romantických filmov, ktorý ma "dostal." Režisér si so stokrát použitou témou výborne poradil. Výsledkom je dokonale namiešaný cocktail smutných a odľahčujúcich úsmevných scén dochutený výborným soundtrackom. A to, že sa nedostavili slzičky ako doteraz skoro pri každom (juhokórejskom romantickom) je nie vinou filmu, ale môjho súčasného duševného rozpoloženia. 10/10. (16.05.2006)