Yeopgijeogin geunyeo

My Sassy Girl jsem viděl v režisérské verzi a nedokážu si představit, že bych z filmu vystřihl byť jen jedinou minutu... _____ Většinu svého života jsem k romantickým filmům neměl kladný vztah. Přišly mi až moc vykonstruované, záměrně slzopudné.. no prostě se mi moc nelíbily :-) Jedinými výjimkami z dřívějších dob pro mě jsou Titanic a těch pár svěžích britských romantických komedií. Ale poslední rok mám dojem, že mám štěstí na dobré romantické filmy, co dobré, vynikající... Láska nebeská, Ztraceno v překladu, Věčný svit neposkvrněné mysli, Před soumrakem..... A nyní konečně My sassy girl. _____ On je 25letý student, jemný frajírek, na kterém se velmi projevila výchova v dětství, má naušnici a nosí svetry pastelových barev. Často posedává s kamarády v baru, popíjí a doufá, že potká ženu svých snů. Ona je 24letá studentka, impulsivní, nevypočitatelná, "střelená", občas dětinská. Potkají se v metru, kde on ji nejprve na nástupišti zachrání před přijíždějícím vlakem, ona poté ve vagónu pozvrací starého pána a je na Gyeon-wooovi, aby se o ni postaral... A tak se stane, že se tito dva lidé, odlišní jako voda a oheň, začínají postupně sbližovat. Nebo spíše "sbližovat", protože on ji nejprve považuje za bláznivou holku a nejradši by se jí vyhýbal.... ___ První hodina a půl je mnohem více komická a vtipná než romantická, sice jsem neměl záchvaty smíchu, ale úsměv od ucha k uchu ano, téměř pořád. Pak ale dojde na "romantickou část" a ta je... prostě neuvěřitelná.. Krásná, plná emocí, ale ne sentimentální, protože je stále vyvažována milým humorem (např. scéna s růží)... Ale to se již film nezadržitelně blíží ke svému konci (bylo "kruté" zjistit, že už jen 15 minut a bude po všem)... A potom, potom jsem jen seděl a brečel a brečel a brečel, jako u romantického filmu ještě nikdy. (13.08.2004)

Tak tenhle film mi přesně v pravý čas kápnul do noty. Pro někoho možná trochu moc dlouhý, ale přes drobné nedostatky (mnohokrát zmiňovaná scéna v zábavním parku) rozhodně krásný příběh, který je po všech těch hollywoodských nablýskaných a poněkud umělých romantických komediích neuvěřitelně osvěžující. (03.06.2008)

Mé první setkání s Korejskou romantikou, během jejíhož sledování mě žádné velké emoce nezaplavovaly (snad až na posledních cca 20 minut), ale přesto se mi pod kůži dostala a ve výsledku jsem byl s výslednými pocity spokojen. K maximálnímu hodnocení se nepřikláním z jednoho prostého důvodu. Zbytečným scénám, které dle mého nemají v romantickém filmu co dělat a tudíž v celkovém kontextu nepůsobí nijak důležitě a i když by samy o sobě fungovaly jako samostatné filmy, sem se nehodily a zbytečně rušily. Řeč je o scénách při čtení scénářů a o většinou uživatelů zmiňovaném dezertérovi. Naštěstí je v celém filmu přehršel scén kvalitních a vtipných, které dají na vzpomínané scény zapomenout - roztomilé nadavování hlavního představitele, hra s nohama v metru, hlášení absentujících studentů... Celkově jsem byl s výsledkem spokojen a budu film chválit kde budu moct, ale plné hodnocení nedám. (08.04.2010)

Ech. Ach. Ouvej. V příjemném rozpoložení jsem si pustil tenhle opěvovaný film a těšil jsem se, jak mě dojme svou křehkostí, zaujme svou svěžestí nebo aspoň uchvátí svou romantičností. Čekal jsem. Přežíval jsem nudné scény, skřípal jsem zuby u patetických nebo zcela nesmyslných dialogů, zíval jsem na místech kde jsem tušil vtipy. Jedny z mála scén, které mě vytrhly z nedobrovolné letargie byly akční scény z nerealizovaných scénářů, které byly natočeny pravda šmrncovně. Tak, že jsem si nemohl nepřát, aby scéna pokračovala namísto hlavního filmu. Ke konci se film navíc roztopil v romantickém cukrkandlu, přičemž fakt, že se film tomuhle ulepenému patosu poměrně úspěšně vyhýbal, byla jedna z mála věcí, která mě na něm imponovala. A ta délka? Ach jo... Už vidím ty kameny, které po mě metáte. Abych se ale nezpronevěřil svému svědomí, musím. Za pár podařených scén a technickou stránku filmu: 40% (04.05.2007)

Je to výborná romantická komédia z juhokórejskej produkcie. Má dosť dobrý príbeh o mladíkovi, ktorý si žije svojim úplne obyčajným a pokojným životom, ale všetko sa zmení, keď sa netradične zoznámi s mimoriadne neobyčajným dievčaťom, ktorá mu život výrazne zmení. A tak medzi nimi vzniká zvláštny vzťah, čo mladíkovi spočiatku vôbec nevyhovuje, ale čoskoro si predsa len uvedomuje, že s ňou má život úplne iný náboj a postupne medzi nimi predsa len vzniká aj silné puto. No čakajú ich aj problémy. So spracovaním som veľmi spokojný, jedine spočiatku som mal možno menší problém s celkovou nedôveryhodnosťou, predsa len mladík by sa až tak neobetovával, ale nad to som sa dokážal povzniesť prakticky okamžite, keďže to nielen funguje aj tak, ale aj inak to má rozhodne čo vynahradiť. Obe hlavné postavy sú skvelé a to aj samostatne, ale lepšie im to samozrejme ide spolu a celé to pôsobí tak netradične, prakticky až inovatívne, vďaka čomu to do žánru prinieslo mimoriadne osvieženie. A tak tá výrazne nadpriemerná dĺžka nie je ani najmenším problémom, až na trochu slabšiu časť s dezertérom v strednej časti filmu, ktorá síce nie je zlá, ale hlavne zbytočná ma to veľmi bavilo od začiatku až do konca, behom čoho sa nájde množstvo nezabudnuteľných scén a maličkostí. Nadmieru spokojný som aj po stránke jednotlivých žánrov, väčšinu času filmu funguje ako komédia, pričom tých skvelých vtipných scén je tu nespočet, chválim hlavne nahlasovanie chýbajúcich žiakov, ale časom to už prejde do prakticky čistého dramaticky ladeného romantického žánru, ktorý je na tom dokonca ešte o niečo lepšie, pár scén je nezabudnuteľných, napríklad odovzdanie kvetiny a celá záverečná dvadsaťminútovka patrí medzi to najlepšie, čo sa v tomto žánri dá vôbec nájsť. A dokonca sa tu nájde aj nejaká akcia, v romantickom filme by som teda skutočne nečakal takúto prestrelku, ale funguje to a bavila ma. Herecké obsadenie je skvelé, výborný Cha Tae-Hyun a perfektná Jeon Ji-Hyeon, obaja v jedných zo svojich najlepších úloh, mimo nich už nikto nemá viac priestoru, ale tiež zaujmú ešte minimálne ich rodičia. Réžia a technická stránka sú perfektné, Kwak Jae-Young je jeden z najlepších žánrových režisérov, čo predviedoil už tu, výborná vizuálna stránka, perfektná atmosféra, funguje humor aj romantika, pričom sa to zaujímavo kombinuje, tu sa nedá nič vytknúť. A určite musím pochváliť aj hudbu, hlavne ten Pachelbelov Canon ma dostal. My sassy girl je jeden z prvých juhokórejských romantických filmov, aké som videl, takže je pre mňa určitým spôsobom kultovým a síce plné hodnotenie mu nedávam, pár maličkostí by sa dalo ešte doladiť, ale aj tak je to skvelý film, ktorý som už videl niekoľkokrát a stále ma veľmi baví. 83% (31.10.2009)