Proti zdi

Hodně nepříjemný snímek o tom, jak je také možné žít a překvapivě v tom žití dál pokračovat. Právě v té nepříjemnosti bych asi ale viděl problém, protože já na těch postavách nějak moc nevidím nic, proč bych je měl sledovat. Nechci se na ně dívat. Ale možná i to je prvek, který je spojen s dobrým filmem. (08.04.2016)

Můj 1000. komentář na ČSFD bude patřit nejlepšímu německému filmu, jaký jsem měl kdy možnost vidět. Žádný Tykwer, Petzold nebo Wenders, pro mě je německá režisérská jednička Fatih Akin, přestože jsem od něj viděl jen dva filmy. Smělé tvrzení, ale po třech projekcích Gegen die Wand neochvějné. Sibel Kekili vytřela zrak všem kritikům, pomlouvačům a nepřátelům, dokázala, že i pornoherečka může předvést famózní výkon, při němž se tají dech a nepulzuje krev v jiných orgánech. Nejúsměvnější a asi i nejzvláštnější pro mě byla třetí projekce - v třídě plné Francouzů na hodině hospodářské němčiny s učitelkou, která sama jednu ze scén komentovala jako odpornou. Co víc dodat, je to místy odporné, ale nesmírně silné. Hervorragend, fehlerfrei, fabelhaft. Es lebe Fatih Akin! (10.01.2015)

Vynikající německý snímek "Proti zdi" reflektuje problematiku početné turecké menšiny žijící v Německu. Není ale ani tak o politicko-společenských problémech Turků a Němců jako spíš o mnohdy palčivějším problému, jakým jsou generační rozdíly. Tradiční a konzervativní turecká rodina není sto pochopit (a ani nemůže) postoje a názory dcery Sibel, která má sice turecký původ, ale přemýšlí jako Evropanka. Od tohoto základního konfliktu se potom odvíjí drama, které končí pro oba hlavní hrdiny tragicky. Velmi realistický závěr dává celému snímku jakýsi "druhý plán", protože již neplatí pro konkrétní hrdiny, ale je o nás všech : jistota rozumného a korektního vztahu nebo nejistá láska ? (01.05.2005)

Nemecký film je v posledných rokoch veľmi silný a často mi prináša radosť a silné filmové zážitky. Radosť z kvality filmu si užije väčšina divákov, no neviem koľkým sadne pochmúrny príbeh o dvoch samovrahoch. Turkov je v Nemecku viac než by si sami Nemci priali a tento príbeh je čisto z tejto tureckej komunity. Atmosféra filmu je dosť silná a veľmi jej pomáha hudba od Depeche mode. Akokoľvek divne to znie, skladba I Feel you výrazným spôsobom vyzdvihla samovražednú scénu s úvodu filmu. Tá istá skladba zaznie ešte raz v druhej polovici filmu a zapadla rovnako dobre. Nemá cenu dej filmu podrobnejšie rozoberať, povedzme len, že dvaja samovrahovia k sebe hľadajú cestu...Kamarátka z Istanbulu mi veľmi pripomínala Salmu Hayek. Hlavný predstaviteľ Birol Unel pôsobí veľmi presvedčivo a sympaticky a podľa vizáže by som ho na Turka nikdy netipoval. Každopádne silná a trochu depresívna love story. 80%. (05.07.2015)

Stačí jenom zběžná znalost kulturních poměrů muslimských zemí a každý divák si hned dá dohromady, o co vlastně mladá Sibel na začátku filmu tak bojuje a proč si k tomu dopomáhá atypickými prostředky. Následný dějový kolotoč, na kterém krom hlavního tahouna nerovnoměrného manželství, taky visí i značná část velmi dobře maskovaných výpovědních hodnot, se točí v decentně civilním tempu, v němž si režisér Faith Akin dělá dostatek prostoru pro to, aby divákovi vyložil vše co má na srdci. V potemnělé atmosféře (většina scén se odehraje v noci) se sice odehrají i příjemně romantické chvilky se špetkou humoru (přenášení nevěsty přes práh), které jsou však velmi rychle zatlačeny do pozadí zlověstnějšími scénami, které v konečném efektu varují před zastaralým lpěním na klasických rodinných hodnotách. Že se k tomu pije pivo, šňupou drogy a všechno to halí „milosrdná“ mlha cigaretového dýmu už je vedlejší. Herecké výkony táhnou film dopředu koňskou silou a vcelku odvázaně se pouštějí do všeho, sexem počínaje přes silnou dávku emocí cákající krví konče. Jediným kazem tak zůstane poněkud kýčovitě působící kapela hrající na břehu Marmanského moře. Ale k tomu už je možná třeba hlubšího náhledu do mysli muslima. (23.08.2005)