Rváčův deník

Jim se s kámoši poflakuje v newyorských ulicích, popíjejí, občas si čichnou ředidla, občas vyvedou nějakou klukovinu, ale hlavně je baví basketbal. A potom jednou zkusí heroin „Nejdřív, to byla záležitost sobotní noci a ty se cítíš fajn, jako gangster nebo rocková hvězda. Je to jenom něco na zahnání nudy. Říká se tomu kocovina, malý zlozvyk. Je ti tak dobře, že to začneš dělat i každý úterý pak čtvrtek a jsi v pasti. Každý začátečník tvrdí, že on nepodlehne, ale podlehne.“ Předlohou byl deník básníka Jima Carolla, kam si, v době svého bouřlivého dospívání, zapisoval své zážitky a zkušenosti. „Z nosu vám teče, v břiše máte křeče, nohy ztěžknou jako po šesti utkáních odehraných za sebou. Ten hlas vám někde v koutku hlavy říká: Ještě jednou, pak přestaň.“ Místo domova, školy, místo milovaného basketu mu zbyla už jenom ta ulice. A k tomu krádeže aut, přepadání, loupeže. Rváčův deník je dostatečně odstrašujícím varováním, kam až může člověk spadnout a co všechno je schopen udělat. A to nejenom díky skvělému DiCaprio v hlavní roli. Víc takových filmů. Svět drog a narkomanů. Svět „v nádherných úryvcích nebo příšerných snech“. (28.06.2006)

Hodně působivé a silné. DiCaprio opět dokazuje, že byl talent už od mládí. Čím dál tím víc si sypu popet na hlavu za to, že jsem si o něm myslel, že je jen "angelface". Ten člověk má dar jako málokdo. Přesto všechno na plný počet jít nemůžu, už jen proto, že mě z hlavy napadají hned tři podstatně silnější snímky s podobnou tématikou. (27.11.2010)

Extrémně působivý. Takový je Rváčův deník. A zároveň extrémně dobrý herecký výkon tehdy mladého DiCapria. Není to na drogové téma až takový nářez emocí, jako třeba u Requiem for a dream, ale přesto si myslím, že film dokáže víc než odstrašit. Pořád si lámu hlavu nad tím, proč ve školách pouštějí propagační kazety od Drop-inu, na kterých sedí doktor a stále opakuje "Nefetujte, není to dobrý" a podobný hovadiny. Pořád si lámu hlavu, proč nepustěj žákům prostě některej působivej film, kterej by na rozdíl od oněch kazet měl ten kýžený efekt. Poslední dobou hodně lidí v mém okolí balancuje na tenké hraně drogového opojení a nevím, jestli by po shlédnutí něčeho takového měli i nadále tu touhu. Ale třeba by aspoň měli příště mozek rychlejší než ruku, třeba by došli k takovému prozření, jako DiCaprio v té hospodě. Protože i bez nálepky "based on a true story" by si každý člověk, co pobral jen trochu rozumu dokázal domyslet, že to takle opravdu nechodí jen na filmovém plátně, ale je to bohužel krutá realita. A přitom chyba je vždy jen v prevenci... (14.08.2007)

Teď mi Basketball Diaries přišly jako softcore verze toho děsně drsného filmu, který jsem viděla kdysi na střední. Pro tuhle věkovou kategorii byl ale určený a ke své škodě i didakticky učíslý. Přesto je působivý, má své kapku barvotiskové kouzlo, pár skvělých scén a především mladičkého DiCapria, který celý příběh emocionálně táhne... (06.08.2017)

I přes vysoké hodnocení jsem si naivně myslel, že to bude jen další rutinní sportovní drama, kterých hrdí Američané produkují každý rok hned několik. Nemohl jsem být dále od pravdy. Závislost na drogách a jejich škodlivost už sice byly rozpitvány ze všech úhlů pohledu od Boyleova experimentálního Trainspottingu až po krutou realitu v Requiem za sen, ale i Rváčův deník má v tomto ohledu hodně co říci a dokáže se zarýt hluboko pod kůži. A největší zásluhu na tom má jednoznačně heroický výkon mladého DiCapria, který zvládl svou obtížnou roli v takovém stylu, že jsem nestačil zírat. Na to, jak jsem ho po Titanicu a Gangs of New York vůbec nemusel, tak v poslední době musím uznat, že patří mezi nejtalentovanější herce současnosti. Jednoduchost příběhu je možná zavádějící, ale v tomto případě je to opravdu to nejsilnější vodítko, jak k filmu co nejvíce přilnout a připustit si, že něco podobného se v dnešní době může stát úplně každému. Někdo v tom sice asi uvidí jen hollywoodský patos a přehnaný lesk, ale ani to filmu na kvalitě nic neubírá. 80% (04.04.2013)