Režie:
Radu MihăileanuKamera:
Rémy ChevrinHudba:
Armand AmarHrají:
Yaël Abecassis, Roschdy Zem, Roni Hadar, Shimon Mimran, Pierre-Jean Chérer, Joy Rieger, Hervé Pauchon, Shmil Ben Ari, Patrick Descamps, Shlomo Vishinsky (více)Obsahy(1)
Devítiletý černý Etiopan se jen díky zfalšované židovské identitě dostane z utečeneckého tábora v Súdánu, kde mu hrozí smrt vyhladověním. Jeho matka - křesťanka - ho propašuje do záchranného transportu etiopských Židů - Falašů - , které přijímá do azylu Izrael (operace Mojžíš v roce 1984). Pod novým jménem se Shlomo obtížně aklimatizuje v odlišném prostředí i v jiném náboženském řádu. Teskní po matce a odmítá přizpůsobit se kolektivu, s nímž je v neustálých konfliktech. Teprve adopce do harmonické rodiny ho zklidní, i když dál trpí komplexem z utajení pravého původu. Než Shlomo dospěje, projde při hledání skutečné - lidské - totožnosti nelehkými zkušenostmi v sociálním zařazení i v navazování vztahů. Zažije rasistické útoky, judaismus i válku v okupovaných teritoriích, vystuduje medicínu ve Francii, než se konečně jako zralý muž, sám otec, vrátí zpět ke svým kořenům. (MFF Karlovy Vary) (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (84)
Nádherný a nesmírně zajímavý příběh i film. Pohledy zblízka na život v Izraeli a Jeruzalémě. V ortodoxní i neortodoxní židovské rodině, v kibucu, chrámu, ve škole ap. Přiblížení židovské víry i tradic. Pohled na situaci židů i křesťanů žijících v Etiopii a Súdánu. V tomto všem prostředí vyrůstá malý chlapec, kterému nezbyl nikdo jiný, než měsíc na obloze. A ten měsíc možná představuje Boha. Ještě teď mám slzy v očích. ()
Málokterý film je tak syrový a úžasný zároveň. Do té doby jsem o Operaci Mojžíš nic nevěděla, pak prošmejdila internet. Hudba jako oratorium tam, kde by slova nestačí. „Jdi. Žij a někým se staň. A dřív se nevracej,“ říká křesťanská matka malému synovi, když jej s židovskou matkou pošle do Svaté země vědoma si toho, že v súdánském táboře by nepřežil. V Izraeli údiv nad vším – že teče voda a je jí dost, že se nosí ponožky, používá vidlička. A kde se berou lidé v televizi, kde mají dvířka? Střet dvou kultur citlivým, ne růžovobrýlovým pohledem. Jemné sbližování Šloma s adoptivní matkou a hlavně dědečkem. Předsudky proti černochovi ve škole. Nepokoje poté, co chtějí ve škole žáky přijmout rituálem s kapkou krve: „V Etiopii nám vyčítali, že jsme Židé. Tady nám vyčítáte, že Židé nejsme.“ Při návštěvě u Zdi nářků: „Proč je tu tolik přání? To lidé nejsou v Jeruzalémě šťastní?“ Citlivé věkové skoky při Šlomově dospívání, starší představitele člověk skoro nepostřehne. Dějem se prolínají pohledy na měsíc, hovory se vzdálenou matkou a stále ta krásná hudba a ženský hlas. „Dědečku, věříš v Boha?“ „Když mne bolí nohy. Když u nás nebo jinde ve světě zuří válka. Nechovám se k němu nejlíp. Volám ho, jen když něco potřebuji. Nikdy se neptám, jak se ti vede. Jen mu lhostejně brnknu.“ Když chce kluk holku tak moc, že se dá i na studium tóry a disputace. Těch momentů je moc, nechce jíst ve škole ani doma, dojemně se zouvá a chodí bosky po zemi, skutečné trávě a hlíně. A nářek matky, když ji Šlomo, který se konečně něčím stal, najde. Neskutečný film. Utrpení, o kterém se v novinách nedočteme, ve zprávách neuvidíme. Věci, o kterých jsme neměli ani tušení.Zjevení mezi současnou plytkou komercí. Silný příběh, scény, při kterých mrazí. Film, po kterém se jen tak nedá dívat na jiný. Film, v jehož podmanivém světle ostatní blednou… ()
Velmi silný film - zažít podobný kulturní šok není nikdy snadné, natožpak pro devítileté dítě. Film dokonale ilustruje problematiku kosmopolitního Izraele, kde se střetávají odlišná náboženství, kultury, mentalita i rasy. Ještě teď mi rezonuje v hlavě množství myšlenek, které přináší. BTW výborný byl dětský představitel Šloma. ()
To , že Izrael sa podujal na nevidanú vec a tou bola záchrana etiopských Židov , ktorí umierali hladom spolu s kresťanmi na ktorých sa Vatikán vysral , ale Izrael na svojich nie aj keď boli čierny a úplne chudobný , ale boli to Židia. A tak mohol vzniknuť tento prekrásny film o čiernom chlapcovi , ktorému veľmi tolerantný Izrael umožnil žiť a stať sa niekym a tak ho adoptuje židovská rodina a bráni židovská matka , ktorá cití , že nie je pravým židom , ale nie len ona , ale aj jeho židovská manželka. Mne je jedno či si Žid , alebo nie , či si čierny , biely , alebo červený , ja ťa milujem ty debil. A predstavte si , že zo športu mal najradšej chodenie a nie fudbal a bol niekedy bledý, vlastne bledočierny. Šťastie , že sa ten film skončil dobre , lebo to bysom bol fest nasraný. ŠALOM. ()
Film nesúci v sebe peknú myšlienku a spočiatku aj zaujímavý dej. Zaujímavejšie ako samotná mladá hlavná postava bol taký exkurz do života bežnej izraelskej rodiny, s jej plusmi i mínusmi - harmonické spoločenstvo vs. vojna visiaca nad hlavami rodiny a formujúca ich pohľady na postavenie v spoločnosti. Keby všetci utiekli (z Izraela), kto by hlasoval za mier? Happyendový záver ako do filmu ani nepasoval. Skrátiť zbytočne veľkú stopáž o 3/4 hodinu by prospelo. ()
Galerie (20)
Zajímavosti (1)
- Sirak M. Sabahat (dospělý Schlomo) měl ve skutečnosti podobně pohnutý osud jako jako postava. Putoval dlouhé kilometry z Etiopie do Izraele a během cesty rovněž ztratil mnoho příbuzných. Absolvoval také vojenskou službu. (Candice)
Reklama