Sestra i matka

Na první pohled povedené drama s přesvědčivými výkony Kristen Bell a Anne Heche, nicméně pro mě zůstává v rovinách průměru díky předvídatelnému ději, takřka bez jediného zvratu a až nechutně přeslazenému konci. Celé je to vlastně tak nějak ,,mírně" natočené, Gracie, která má nejprve problémy s prospěchem se najednou stane vynikající studentkou, matka feťačka nemá kromě napadení dcery jedinou ,,šokující" scénu. Vesměs pozitivní film, který neurazí, povzbudí, ale nic hlubšího (alespoň u mě) nezanechá... (03.02.2009)

Silný příběh se silnými hereckými výkony Anne Heche a Kristen Bell, které filmu pomáhají ustát nevýrazné televizní zpracování i slabiny scénáře. Velmi emotivní i bez okázalých filmařských triků, tíživá atmosféra je příjemně odlehčena odhodláním Gracie a její láskou k bratrům. Amy, jak se jmenuje dívka jejíž skutečný příběh film zachycuje, má můj obdiv a úctu, stejně jako všichni podobní hrdinové všedních dnů. (02.04.2011)

Pekný a silný príbeh. Polovicu filmu sa mi otváral nožík vo vrecku, ako môže takáto matka existovať, ako jej mohlo všetko prechádzať a ako sa vôbec dopracovala k piatim veľkým zdravým deťom. Paradoxne bola druhá, pokojnejšia časť filmu trochu nudnejšia, v podstate len čakanie na to, že sa niečo predsa len poserie. –––– Budeš si muset vybrat. Je mi líto, Gracie. ... Tvoje rodina ti ničí život. Ty to nevidíš! (25.09.2018)

Je neuvěřitelné, že Gracie nepodědila nic špatného po své matce. Kde se všemu tomu spořádanému, pečujícímu a ukázněnému výchovnému stylu naučila? A ti bráškové byli tak klidní a rozumní, a to i přes všechny jejich poruchy... a pak mi také není jasné, proč americký sociální systém trestá odebrané děti vyloženě vězeňským způsobem, násilně sourozence rozděluje a nepodporuje přirozené vazby. (03.04.2020)

Americká Dívka s mušlí. Jak už to bývá, to podstatné nezanělo. Do popředí je doslova vecpán příběh Gracie, která koná jen dobro, nikdy nezapochybuje, prostě je dokonalá ... Příběh matky se nedovíme. Co jí přivedlo brát drogy? Bigotní matka? O otci a praotci se dovímejen z jedné věty u soudu, že existoval. Velkou neznámou zůstává babička. Je vdova či rozvedená? Vynahrazovala si chybějící partnerský vztah ve vztahu s dcerou, kterou dle svých vlastních slov rozmazlila? Velmi rychle narazíme na achillovu patu všech filmů "podle skutečné události". Diváka totiž až tak moc nezajímá jak to opravdu bylo do posledního písmenka. Taková rekonstrukce by byla suchá a nezáživná. K oživení příběhu je nutný zásah scénáristy, což ne vždy dovolí autor předlohy. Vznikají tak béčkové příběhy jako na běžícím pásu, nad kterými diváci (především divačky) zamáčknou slzu v oku a zapomenou, že něco podobného viděli/y. To podstatné, co by mělo zaznít a nezanělo je z mého pohledu kritika sociálního systému, který se podobá síti s příliž velkými oky - něco pobere, ale hodně toho propadne bez pomoci, lecky nadělá větší škody než je leckdy pochybný prospěch postiženého. Další aspekt jsou křehké až povrchní rodinné a partnerské vztahy, které podobné situace zapříčiňují. (01.07.2018)