Režie:
Alain CavalierKamera:
Philippe RousselotHrají:
Catherine Mouchet, Jean Pélégri, Joël Lefrançois, Mona Heftre, Pierre Baillot, Hélène Alexandridis, Véronique MüllerObsahy(1)
Catherine Mouchet ve své první filmové roli svaté Teresie z Lisieux. Velice mladá dívka vstoupí v 19. století do francouzského kláštera a tam dobrovolně v přísné řeholi církevních zákonů prožívá život v svátosti. (MVanis)
Videa (1)
Recenze (14)
Bolestníctvo možno patrí k životu rádovej sestry, ale v tejto podobe je to doslova nechutné (pasáž, keď Thérése vykladá svoj sen, priam dvíha žalúdok). Divadelné spracovanie podľa mňa filmu tiež ublížilo. Každý sa dočká svojho konca, tak sa dočkala aj Thérése. "Keby neexistovala smrť, neexistovalo by ani náboženstvo". Povedal Bertrand Russell a ja hovorím, že všetci na to potom prídu sami. Scéna so žabkou pôsobivá, ale aj tak varujem: ateisti, vyhnite sa tomuto filmu širokým oblúkom! ()
Ve své bezradnosti při pokusech něco o tomto snímku napsat si budu muset pomoct parafrází jedné úvahy z filmu Falešný pohyb : ano, Cavalierovi se podařilo natočit film, který pro někoho opravdu může být tak potřebný, jako je pro člověka potřebný třeba dům. ( http://www.youtube.com/watch?v=bFGzyZ4Fdew&feature=related ) ()
Film se jakoby neodehrává v reálném čase a v reálném prostředí (stále totéž nevýrazné pozadí scény), takže opravdu navozuje pocit totálního odloučení od okolního světa. Nehraje tu žádná hudba, nedočkáme se žádných polopatických frází a filmových klišé. Ale také zaniká poselství sv. Terezie a důvod, proč byla vlastně svatořečena (nám neznalým jejího "sívíčka" to nedošlo). Čekal jsem leccos, ale výsledek mě překvapil. Oceňuji jeho netuctovost, ale jako divák jsem musel jít filmu hodně naproti. Nabyl jsem dojmu, že život za zdmi světa může být krásně prostý, ale i náročný. ()
Tento film patří k těm nejlepším, které ukazují katolickou víru. V tomto případě na navenek jednoduchém příběhu karmelitky sv. Terezičky (Terezie z Lisieux), kterou papež Jan Pavel II. prohlásil učitelkou Církve. Scénář dle životopisu světice, úsporné dialogy, vizuálně vysoká úroveň, celkově očistný a povzbudivý účinek pro diváka - není co vytknout. ()
Terezka úchvatně zahraná. Minimalistický styl filmu sluší. Proč ne pět? Snad pro přílišné zdůraznění erotického rozměru lásky k Bohu - ten se tu místy zdá jako nebeská projekce hrdinčina otce, jemuž se žádný pozemský muž nemůže rovnat. Cavalierova Terezka je vysvětlitelná Freudem, ale ta skutečná, kterou znám z jejích Autobiografických spisů, ne. (Je to jen malá námitka proti jinak skvělému dílu - kéž by takhle vypadalo víc hagiografických filmů!) ()
Reklama