Phantasm IV: Oblivion

Kruh se uzavřel! Mike se vrací tam, kde vše začalo, část filmu je poskládána ze scén předchozích dílů, ale také těch, co nebyly nikdy použity, a divák se konečně dozvídá plnou pravdu o Dlouhánovi, koulích a všem okolo. Doporučuji zhlédnout v jednom tahu stejně jako StarWars, StarTrek či LOTRa. Jedině tak lze všechny filmy docenit. Slabiny jednotlivých částí se vytratí a zbyde napínavý fantazijní příběh o nerovném boji dobra se zlem. Jako nekončí dobře Malá mořská víla nebo Šťastný princ, tak nekončí dobře ani život. Vlastně podle Phantasm jsou ještě daleko horší věci, než jen obyčejná smrt... (05.02.2012)

Čtvrté setkání s Dlouhánem a jeho mozků milovnými koulemi už není tak atmosférické jako předchozí tři díly, přesto je to kupodivu pořád dobrá podívaná. Don Coscarelli chytře využil svých starých, doposud nepoužitých záběrů z jedničky, a odhalil nám zase něco z Dlouhánovy minulosti. Reggie Bannister má opět plné ruce práce a hubu plnou suchých hlášek. Jen mě mrzí, že každá část skončí dá se říct stejně - Tall Man je prakticky nezničitelný a tak se s ním setkáme v dalším pokračování. Angus Scrimm nám už sice dost stárne, ale pořád jde z něho strach. Jsem zvědavej, jestli někdy vznikne pětka. Určitě bych se nebránil. EDIT: Vznikla. A dočkáme se jí brzy! (06.02.2011)

Hellraiser ve 4. díle se taky snažil vysvětlovat. U Phantasmu jsem si prostě zvykl že logika zde moc hledat nejde. Ten mystický svět rozhodně není špatný. Kvality této sérii nelze upřít. Dokázala mě docela slušně bavit celých 6 hodin. Bohužel 4. díl působí trošku nastaveně a tudíž zbytečně. Hodně mi připomínal svou atmosférou některé Lynchovky, tam se ale vždy něco děje. Teprve teď mi došlo že Reggie vypadá celou dobu jako brácha Petra Jandy. (22.05.2011)

Po zhlédnutí tohohle filmu pro mě pojem nastavovaná kaše dostal novou tvář. Ano, tvář Phantasmu IV. Sice se zde vyskytuje něco, co by se dalo nazvat dějem, ale jestli se v tom nekontrolovaném chaosu ještě někdo orientuje, tak je to vskutku borec. Tallman je jediný, na koho se dá koukat (i když teda vypadá už hodně staře), Reggie mě už nebavil a Mike mi lezl na nervy. Jestli bude někdy pátý díl a jestli bude zase stejně vykonstruovaný a nesmyslný jako třeba tento, tak už si Coscarelli fakt zahrává. (01.07.2008)

Niekde blízko toho, ako vyzerali série Candyman a Hellraiser v rovnakom období. Oblivion je nudný, lacný sequel bez zmysluplného príbehu a so silným pocitom, že sa tu zliepali scény, aby z toho na konci vyšlo tých 90 minút a všetci si mohli vydýchnuť. A prekvapivo problémom nie sú staré zábery, práve naopak. Problém je vykastrovaný príbeh, samoúčelné snové pasáže, prázdne scény s minimom kulís a vlastne to všetko, čo dokázal Coscarelli svojim entuziazmom prekonať v roku 1979, no tu na to rezignuje, len chce mať ďalšiu čiarku na zozname. (09.10.2016)