Kobra

Stallone jako kurva drsňáckej detektiv Marion Cobretti (Cobra) v možná úplně nejlepším jeho čistokrevným 80's akčňáku. Jedná se částečně o kriminálku, ve které se akce střídá s napětím, ideální kombo spolu s nekompromisním hláškařem Cobrettim. Jak projíždím Stalloneho filmy, tak zvyšuju na plnej, protože tohle za to prostě stojí. 90% (08.07.2014)

TV/// Obsazení 7/10 Děj 6/10 Hudba 5/10 Efekty 3/10/// +Sylvester Stallone, slušná akce a občas tu je i nějaké napětí -špatná kvalita českého dabingu, špatný zvuk, film působí zastarale/// Naštěstí to není moc dlouhé, jinak by to už začalo nudit. Akce se dostaví až v druhé půli a přesto-že celému filmu už dochází dech, tak akce je stále koukatelná a svižná. Musíte ji ovšem brát s nadhledem. Kdysi to mohl být slušný akčňák, jež se sice nevyrovná Rambovi a jim pdobným kouskům, ale kdysi to asi mělo švih. Dnes je to zapadané prachem./// Celkem 55%/// (28.02.2009)

Vše vyzradí úvodní vloupačka hypermarketu – expresionisticky prodlužující se stíny (Stallone vně záběr), Kulešův efekt (ikona lebky se zkříženými hnáty hozená do juxtapozice s nevinnými záběry civilů), zvuky/hudba (ocelově syntetický, skyňeťácký zvuky vytažený z knihoven drží v mixu obrys s hudebním pojetím elektrických kytar a kláves Roberta Teppera). Přitom kvalitní akční film je něco zcela výjimečného, na rozdíl od ostatních žánrů, které se hromadí v obrovských nánosech a zamořují archivy. Specifičnost akčního filmu spočívá v nárocích, které klade na filmařský štáb. Vyžaduje jak precizní zvládnutí narativu (příběhu, postav – filmového vypravěčství), tak stylu (kamera, střih - filmového jazyka). Většina režisérů zvládá buď jedno, nebo druhé, oboje zcela výjimečně. Ztotožníme-li styl se sexem a narativ s flirtováním, pomůže nám to pochopit základní úskalí a limity. O Tim Burtonovi či Woody Allenovi je dobře známo, že akci neumějí – a vskutku, představa souložícího Woody Allena, jehož tělo sebou zmítá po Mie Farrow či Dianě Keaton, jako by patřilo nějakému plazovi z Galapág, není nereálná, zajisté však odpudivá. Pak tu máme Hyacinty, Erose a Narcise z řad Filipa Renče nebo Davida LaChapelle, kteří akci rozumí, ale o to chudší je jejich slovní repertoár, ipso facto příběh. Chovají se neomaleně, a přitom z nich vyzařuje jistá dávka šarmu a sofistikovanosti. Jsou typem mužů, kteří nosí košile s vyšitým monogramem, hedvábné kapesníčky a alespoň jednou za týdně si nechávají přeleštit boty a přistřihnout vlasy. Jejich vzorná životospráva je vzorem naší mládeži. Jen hrstka režisérů ovšem dokáže během sexuální ekvilibristiky šeptat partnerce do ouška svítáníčka. Kolemjdoucí cizinče, jakživ nepodceňuj akční filmy, jsou tou nejlepší vizitkou každého režiséra, dokládajíc, že rozumí jak stylu, tak vyprávění. Najít takovouto osobnost mezi všemi těmi tvůrci, jejichž nasazení, um a city jsou pouze polovičaté a kterými se to v naší společnosti v posledních letech jen hemží, není ani tak jako hledat jehlu v kupce sena, ale spíše se podobá hledání teplého, citlivého těla mezi všemi těmi studenými mrtvolami v centrální pražské márnici. (23.05.2010)

Typický akční film 80. let, brutální, jednoduchý, chvílemi až stupidní děj, v kterém jde jen o to, kdo s koho, Stallone je ve formě a likviduje jako osamělý policista chránící krásnou ženu (ach bože, to krásné kýčovité klišé) bandu úchylných zabijáků v čele s Brianem Thompsonem, finální Jánošíkovská smrt výše zmíněného je třešničkou na dortu téhle bezduché řežby (19.10.2004)

Ještě sexy Sylvester s o číslo menšíma kalhotama, absolutně trapný záporák u kterýho sem až do poslední vteřiny netušila o co mu teda vlastně jde (a to počítám i ty maníky se sekyrama (jaká sekta? Co chtěli? Jak toho chtěli dosáhnout?)), ve scénáři dost silných slov absolutně nesilných a vůbec sem tak nějak měla pocit, že jsou všichni ztracený a neví co mají dělat. Mohu tak být akorát vděčná, že jsem nežila v 80. letech (léta hrozného mejkapu, příšerných účesů a úděsných hadrů). (18.03.2013)