Kobra

"Cobra" sice v prvé řadě vyrazí dech coby jeden z nejhysteričtějších konzervativních eposů na téma hraničářské spravedlnosti v americké kinematografii, ale současně nabízí i řadu dílčích fascinujících prvků. Projekt je vedený jako adaptace knihy "Fair Game" od Pauly Gosling, ale podle té vznikl také novější stejnojmenný film s Williamem Baldwinem a Cindy Crawford. Z předlohy tedy "Cobra" přejímá pouze premisu o ženě na útěku před zabijákem (v originále je jím nájemný vrah), kterou ochraňuje svéhlavý policista. Motivy s fanatickou sektou hrdlořezů i fašounským fízlem, který je lékem světa nemocného zločinem, pocházejí čistě z hlavy scenáristy, kterým byl sám Stallone. Kapitolu samu pro sebe pak představuje stylizace filmu, který svou ponurostí, špinavostí i expresivně ztvárněnými mordy evokuje dobové giallo filmy. Pak je tu duo antagonistů, kteří se oba pohybují na hranici parodie a campové mocniny - svého času se v souvislosti s dobře medializovanou PR hašteřivostí Stallonea a Schwarzeneggera spekulovalo, jestli má být dřevěný záporák odkazem na topornost představitele Terminátora, ale spíše se nabízí ho vnímat jako prostě pokus o ultra monstrózní esenci zla (která jen shodou okolností vypadá jako Arnold ;)). Ještě hůře z toho ale vychází Stallone a jeho hrdina. Bez růžových brýlí chlapeckého nadšení, skrze něž figura vyznívá jako nehorázně hustý borec, se ze střízlivého pohledu Marion Cobretti ukazuje jako neskutečně směšná karikatura, která v sobě po vzoru Frankensteinova monstra spojuje ikonické atributy mužnosti - kymácivá chůze Johna Waynea a sirka v koutku úst po vzoru Chow Yun Fata v kombinaci se sedmdesátkovými brýlemi, nikdy nesundavanými rukavicemi a nařvaným rancem v upnutých džínách. Při zhlédnutí po letech pak obzvláště překvapí, jak moc je film nesoudržný, a nezáživný. (29.03.2015)

Vše vyzradí úvodní vloupačka hypermarketu – expresionisticky prodlužující se stíny (Stallone vně záběr), Kulešův efekt (ikona lebky se zkříženými hnáty hozená do juxtapozice s nevinnými záběry civilů), zvuky/hudba (ocelově syntetický, skyňeťácký zvuky vytažený z knihoven drží v mixu obrys s hudebním pojetím elektrických kytar a kláves Roberta Teppera). Přitom kvalitní akční film je něco zcela výjimečného, na rozdíl od ostatních žánrů, které se hromadí v obrovských nánosech a zamořují archivy. Specifičnost akčního filmu spočívá v nárocích, které klade na filmařský štáb. Vyžaduje jak precizní zvládnutí narativu (příběhu, postav – filmového vypravěčství), tak stylu (kamera, střih - filmového jazyka). Většina režisérů zvládá buď jedno, nebo druhé, oboje zcela výjimečně. Ztotožníme-li styl se sexem a narativ s flirtováním, pomůže nám to pochopit základní úskalí a limity. O Tim Burtonovi či Woody Allenovi je dobře známo, že akci neumějí – a vskutku, představa souložícího Woody Allena, jehož tělo sebou zmítá po Mie Farrow či Dianě Keaton, jako by patřilo nějakému plazovi z Galapág, není nereálná, zajisté však odpudivá. Pak tu máme Hyacinty, Erose a Narcise z řad Filipa Renče nebo Davida LaChapelle, kteří akci rozumí, ale o to chudší je jejich slovní repertoár, ipso facto příběh. Chovají se neomaleně, a přitom z nich vyzařuje jistá dávka šarmu a sofistikovanosti. Jsou typem mužů, kteří nosí košile s vyšitým monogramem, hedvábné kapesníčky a alespoň jednou za týdně si nechávají přeleštit boty a přistřihnout vlasy. Jejich vzorná životospráva je vzorem naší mládeži. Jen hrstka režisérů ovšem dokáže během sexuální ekvilibristiky šeptat partnerce do ouška svítáníčka. Kolemjdoucí cizinče, jakživ nepodceňuj akční filmy, jsou tou nejlepší vizitkou každého režiséra, dokládajíc, že rozumí jak stylu, tak vyprávění. Najít takovouto osobnost mezi všemi těmi tvůrci, jejichž nasazení, um a city jsou pouze polovičaté a kterými se to v naší společnosti v posledních letech jen hemží, není ani tak jako hledat jehlu v kupce sena, ale spíše se podobá hledání teplého, citlivého těla mezi všemi těmi studenými mrtvolami v centrální pražské márnici. (23.05.2010)

"Ty si choroba a ju liečim." Ak by šiel celý film v štýle bohovskej úvodnej scény, tak by z toho bola ďalšia pecka ako Rambo II, či Rocky IV. Bohužiaľ čoskoro film stratí tempo, úsmevnú béčkovosť a atmosféru. Dej je síce zaujímavý, no hudba priemerná, Brigitte Nielsen oblečená a finálna bitka nudná. Škoda. (05.04.2006)

Výborný Americký Béčkový film z 80.let, hlášky totální nářez "Tady končí zákon a začínám já", automobilové honičky a dobře vybraná hudba, prostě klasika. Sylvester Stallone v nejlepších letech a v Cobře se mi hrozně líbil. Na to, že některé hlášky a přímočarost děje jsou hloupé mi nezáleží, alespoň u filmů se Stallonem ne, který je prostě sympaťák. Klasická trojice 80. let Akčních filmů - Stallone, Schwarzenegger a Van Damme - drsní a nekompromisní, v jejich filmech se žádná věda nehledá, protože tam není. Výborný OST 75 % (06.02.2010)

,,Herec" Sylvester Stallone... V Rambovi vytvořil alespoň nějakou (sice propagandisticky oslizlou a herecky toporně upocenou) legendu, tady už ale pouze kopíruje a nejhorší ze všeho je, že sám sebe - svaly si ponechal, jednu silovou složku (armádu) vyměnil za jinou (policii) a džungli plnou nepřátelských vojáků zaměnil za džungli velkoměsta. -10% (17.07.2007)