Demonlover

Sugestivní jízda a trochu i dokument o tom jak hraní s ohněm muže skončit vaším popálením. Lehce mě připomínající 8 mm(jako by snaha na varování před stejným tématem). Hlavní herečka až moc chladná a postava nesympatická. Vše se točící okolo animovaného a hraného porna. Chvílemi k zasmání, ale častějí přehnané a příliš domyšlené. (05.01.2006)

Na jednu stranu je to úplná blbost, ovšem to, že jsem snímek zvědavě dokoukal do konce, svědčí zase na druhou stranu o určitých jeho kvalitách. Myslím, že řemeslně je to slušně udělané, ale v ději, pokud se to dějem dá nazvat, jsem se tvrdě ztrácel. Na to jsme u mnoha režisérů zvyklí, od začátku ovšem víme, že to je záměr. Tady si nejsem jistý, jestli to tak mělo nebo nemělo být. Zpočátku nudný film o ambiciózní sekretářce se mění v thriller, pak chvíle špionáže, sexuální podivnosti, gangsteři...no jsem z toho úplně jelen. A ten závěr úplně mimo...50% (15.10.2012)

Už dlouho jsem neviděl takhle utahaný film, který bych dokoukal na jeden zátah od začátku do konce. Film se snaží šokovat a trápit podobně jako kdysi 8mm a stejně tak se snaží diváka vtáhnout do podivného děje na mezi snem a realitou, jako klasiky od Lynche, ale ani jedna rovina se nedaří. Film má svou zvláštní atmosféru, která občas dokáže zaujmout, ale nedokáže pořádně odvyprávět příběh ani cokoliv sdělit a už vůbec neví, čím chce být. Pocitově mi to přišlo jako minimálně 3 hodiny a 2* jsou za občasné náznaky něčeho zajímavého. (08.10.2018)

"Neviděls nic. Nikdo nic neviděl. Nikdy. Dívají se, ale nic nepochopí." Já jsem se tedy díval a taky jsem to tak úplně nepochopil, ale to bude nejspíš tím, že jsem si k tomu naivně nezapnul převaděč spojitosti. Patrně proto jsem byl v ději trošku ztracený, ale kdybych tvrdil, že jsem se chvílemi nebavil, tak by byla asi stejná pravda, jakože jsem nikdy nevypustil cosi mazlavého při sledování porna. (31.05.2016)

S možná trochu větší mírou nadsázky, bych Demonlover popsal jako Videodrome kybernetického věku (i když bez oné staré dobré cronenbergovské přívětivosti k lidskému tělu a jeho překvapujícím možnostem v nevšedních okamžicích). Domnívám se, že by bylo na škodu brát tento film jako nedotknutelný komplex, protože možností interpretací jak celku, tak i částí a dokonce jednotlivých scén je povícero. A abych nezapomněl, je tu též přítomna skvělá hudba od Sonic Youth. (10.01.2008)