Masakr v Římě

Příběh situovaný do Říma na jaře roku 1944 je především silným dramatem dvou mužů, milovníků kultury a umění-katolického kněze napojeného na odboj (M.Mastroianni) a velitele gestapa (R.Burton), jenž je po zdecimování německého oddílu italskými odbojáři rozkazy shora vmanévrován do role kata. Film je natočen na základě skutečné události a režisér S.Leone na postřílení několika stovek Italů nacisty v jeskynním komplexu obrazově odkazuje ve svém westernu Kapsa plná dynamitu. (31.03.2007)

Výborné válečné drama, které mrazí stejně dobře jako počasí v zimě při mínus dvaceti stupních, když jdete na ranní směnu. O super hereckém výkonu Burtona snad už ani nemé cenu se zmiňovat. Docela se divím, že scénář tohoto filmu prošel, protože přináší trochu jiný pohled na jednotky SS. Mnohokrát se totiž opravdu nejednalo o nějaké řezníky bez svědomí, ale prostě o muže, kteří plnili rozkazy. Buď zastřelíte deset nevinných civilistů, anebo odmítnete a neuposlechnete rozkaz. To by ale znamenalo vaší smrt. Nikdy bych nechtěl čelit podobnému rozhodnutí. (05.06.2009)

Výborné válečné (a psychologické) drama. Válka se blíží ke konci a němečtí důstojníci se nechtějí dostat na seznamy válečných zločinců. Proto, když se objeví rozkaz, za každého mrtvého Němce z atentátu, popravit 10 nevinných Italů, váhají. Jen těžko a neradi sestavují seznamy skoro 350 obětí. Snad i Němci čekali, že papež zasáhne a této tragédii zabrání. Jenže papež litoval spíše sebe a svou církev, měl fašisty rád, protože ho chránili před komunismem. Burton jako římský velitel gestapa měl charisma a nebyl zase tak kladným hrdinou, jak by se mohlo zdát. Mastroianni v roli kněze byl taky skvělý, líbil se mi i symbolický závěrečný moment. (08.06.2017)

U těchto typů filmu skrblím hvězdami. Ty se o svou slávu postarají sami... Gestapák Kappler se snaží distancovat od politiky, nejraději by měl všechno z krku, ale trpí tím, čím ostatní "renesanční" SS prominenti: láskou k řecko-římskému umění (mnohdy  ř-ř zápasu); zde od Homéra k Masacciovi, a potažmo tak i italskému a řeckému etniku. Proto se cítí příklonem Itálie ke spojencům tak zaskočeni, zrazeni a uraženi, zatímco italští odbojáři nejsou nijak citově ovlivněni, a proto si důsledek svého činu v tomto měřítku neuvědomovali. Němci nikdy nepřihlíželi k tomu, že Itálie jejich namlouvání obecně odmítala. Přesto se snaží urážku "odmítnutého milence" (i když se domnívám, že Německo tu vystupuje v roli milenky) pomstít co nejkrutěji. Exces, který nebyl jediný, v Itálii ani oblastech, které Itálie okupovala (právě Řecko). (06.12.2022)

Masakr v Římě byl jistě strašný, ale oproti tomu, jaký jsem prožíval já masakr během projekce, to byla procházka růžovým sadem. Takovou kupu hluchých míst, aby divák pohledal. Vrtá mi hlavou proč tohle nevzniklo jako krátkometrážní snímek, pak by to byl masakr v dobrém slova smyslu. Nosným pilířem filmu je bezchybný Richard Burton, jehož charisma nutí tuhle NUDU dokoukat do konce. Pozornost si zaslouží snad jen závěr, který je znamenitý, ale jinak velké zklamání. 40% (31.08.2011)