Amen.

Čtu si tu komentáře a pobaveně sleduji jak je někdo pohoršen tím, že je zde církev ukazována v nepěkném světle. Ba co víc, dokonce spojenci. Jenže ono to tak bylo. Bohužel. Okupovaný Vatikán v čele s Piem XII zcela selhal a i když možná brzdil nacisty v Itálii - v globálním měřítku církev i se svým zástupcem Boha na zemi v otázce holocaustu zcela selhala. Z hitorie víme, že leckerým lidem čištění zemí a měst od židovského obyvatelstva vůbec nevadilo a katoličtí Poláci to dokonce vítali a Skopčáky v tom podporovali. Byly tu vyjímky samozřejmě. Stejně tak spojenci. Měli dost informací o táborech smrti už kolem roku 1941. Řadě statečných se podařilo předat opsané seznamy deportovaných do táborů smrti včetně všech jmen, časů odjezdů vlaků, počtu lidí jednotlivých národností atd... řada statečných byť jich nebylo mnoho dokonce z táborů smrti uprchla. Jejich jetšino strastiplná cesta za svobodou byla poháněna vždy jedinou myšlenkou - podat svědectví vrcholným místům. A co se stalo? Nic. Hru neznám, ale film byl velmi silný. Těch pár scén z lágru na mne mělo silný efekt. Srovnávaný Schindler tu není až tak na místě a už vůbec srovnávání zpracování prostředí. Myslím, že tvůrcům o dokonalé ztvárnění koncentráku ani nešlo. Tohle je další pohled na holocaust, který pokládá mnoho nepříjemných otázek coby bylo kdyby.... * * * * (21.04.2013)

Zajimavej a opet trochu jinej pohled na druhou svetovou a zidy, kterej skutecne muze trosku pripominat Schindleruv seznam, ale tohle je kvalitou uplne jinde, taky je to cely trosku divadelni a jednoduchy. Nicmene na pusobivosti to filmu nijak neubira. Mame tu takovy dva hlavni hrdiny, dustojnika SS, kterej dodava plyn do taboru a kdyz zjisti, co se s nim dela, snazi se presvedcovat vsude mozne, ze by se na to melo upozornit verejnost. Pak tu je linie s knezem, kterej se vlasne snazi o to samy, ale ve Vatikanu. Obe linie jsou zajimavy, i kdyz ta s vojakem asi vic, ale problem je, ze ke konci se dej nikam moc neposune a zacne se furt dokola opakovat to samy, kdy se snazi nekoho presvedcovat a ten nic a tak furt dokola. A do toho obcas dost nesmyslne prostrihy na jakysi jedouci vlak podbarvenej dramatickou hudbou. Celkove, i kdyz filmu ke konci dochazi dech, tak je hodne zajimavej, jsou tu slusny herecky vykony a do takhle provarenyho tematu, jako je druha svetova, prinasi zase neco trochu novyho. (10.09.2008)

„MUSÍM O TOM PODAT SVĚDECTVÍ…“   Žil byl jeden esesák, kterej se rozhodl se bojovat proti vlakům, který nikde nestaví (jasně, někde nakonec přece jen…). Navíc si přál, aby mu k tomu dopomohl Bůh… Což byl vlastně asi největší problém. Takže – kurva to vážně chcete říct, že církev jsou zmrdi? Dyť svýho boha našlo v každým koncentráku takovejch lidí… Absurdní příběh, kterej napsal fašismus. A život.     /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy podle skutečnosti. 2.) Byl jsem hodnej esesák.  /// Thx za titule „Petr Šilhavý“.                   PŘÍBĚH  *****  HUMOR  ne  AKCE  ne  NAPĚTÍ  * (30.10.2022)

Bieda katolíckej cirkvi spočíva aj v tom, že pre ňu boľševizmus predstavoval a predstavuje oveľa väčšie ohrozenie ako nacizmus. Preto sa Vatikán nikdy verejne nevyslovil proti Hitlerovi v čase II. svetovej vojny. Uchvátený ničením boľševickej hydry - Sovietskeho zväzu zámerne prehliadal utrpenie prenasledovaných väzňov v koncentračných táboroch. Cigánov, komunistov aj Židov. Costa-Gavras trefne ilustruje túto tézu, kedy síce na úrovni osobných väzieb dokážu kláštory pár prenasledovaných Židov poukrývať, no na úrovni inštitúcie sa volí všeobjímajúci diplomatický jazyk o utrpení počas vojny. Záverečná scéna celú maškarádu len potvrdzuje. Nečudo, že silné katolícke krajiny Južnej Ameriky sa stali azylom pre mnohých nacistických hodnostárov. A perlička z histórie, potvrdzujúca vyššie uvedené: Na čele Slovenského štátu v rokoch 1939 -1945 stál prezident Jozef Tiso, katolícky kňaz. Nielenže nebol z cirkvi exkomunikovaný, ale z času na čas sa objavujú snahy o jeho svätorečenie, dané jeho mučeníckou smrťou (po II. svetovej vojne bol odsúdený a popravený obesením). Je pravda, že proces bol spolitizovaný, hnaný snahou pána Beneša nájsť a exemplárne potrestať vinníka slovenskej samostatnosti. Napriek tomu, že trest je diskutabilný, práve Jozef Tiso, katolícky kňaz podpísal ústavný zákon č. 68/1942 Sl. z. o vysťahovaní Židov, kde sa v § 1 uvádza: "Židov možno vysťahovať z územia Slovenskej republiky." A v § 2 ods. 1: "Ustanovenie § 1 neplatí: a) na osoby, ktoré sa najneskoršie 14. marca 1939 staly príslušníkmi niektorého kresťanského vierovyznania, b) na osoby, ktoré žijú v platnom manželstve s Nežidom (Nežidovkou), uzavretom pred 10. septembrom 1941. Ešte odcitujem znenie § 3: "(1) Židia vysťahovaní a Židia, ktorí územie štátu opustili alebo opustia, strácajú štátne občianstvo Slovenskej republiky. (2) Majetok osôb uvedených v ods. 1 prepadá v prospech štátu. Štát ručí veriteľom len do výšky hodnoty prevzatého majetku." Tak toto bol konkrétny postoj katolíckeho kňaza. No to nie je všetko. Dňa 8. júla 1990 pamätnú tabuľu Jozefovi Tisovi, umiestnenú na budove bývalého mužského rímskokatolíckeho učiteľského ústavu v Bánovciach nad Bebravou posvätil kardinál Ján Chryzostom Korec. (Kardináli sú priamo menovaní najbližší pápežskí poradcovia s právom voliť pápeža.) Po posvätení následne celebroval slávnostnú omšu Te Deum. V roku 1996 Rudolf Baláž, vtedajší predseda Konferencie biskupov Slovenska povedal o Tisovi totok: „Pre náš národ bol Tiso výnimočnou a vynikajúcou osobnosťou,“. No a úplná mini perla na záver: v roku 2007 sa pochvalne o ňom vyjadril arcibiskup Ján Sokol (bývalý aktívny agent ŠTB): „Za pána prezidenta Tisa tu bol blahobyt a nič nám nechýbalo.“ Amen. (20.06.2013)

Proti Hochhuthově dramatu se film nekoncentruje na osobu papeže Pia XII, nýbrž si jako téma zvolil boj osamělého jedince proti systému. O velice diskutabilním tématu - docela snesitelně podaný. Rozervaný Ulrich Tukur ztvárnil skutečného Kurta Gersteina celkem silně. Holocaust podávaný po troškách a v náznacích funguje možná ještě vtíravěji než holocaust otevřený - na to vsadil Costa-Gavras a nutno říci, že mu to u většiny diváků vychází. (27.07.2005)