Amen.

Zajimavej a opet trochu jinej pohled na druhou svetovou a zidy, kterej skutecne muze trosku pripominat Schindleruv seznam, ale tohle je kvalitou uplne jinde, taky je to cely trosku divadelni a jednoduchy. Nicmene na pusobivosti to filmu nijak neubira. Mame tu takovy dva hlavni hrdiny, dustojnika SS, kterej dodava plyn do taboru a kdyz zjisti, co se s nim dela, snazi se presvedcovat vsude mozne, ze by se na to melo upozornit verejnost. Pak tu je linie s knezem, kterej se vlasne snazi o to samy, ale ve Vatikanu. Obe linie jsou zajimavy, i kdyz ta s vojakem asi vic, ale problem je, ze ke konci se dej nikam moc neposune a zacne se furt dokola opakovat to samy, kdy se snazi nekoho presvedcovat a ten nic a tak furt dokola. A do toho obcas dost nesmyslne prostrihy na jakysi jedouci vlak podbarvenej dramatickou hudbou. Celkove, i kdyz filmu ke konci dochazi dech, tak je hodne zajimavej, jsou tu slusny herecky vykony a do takhle provarenyho tematu, jako je druha svetova, prinasi zase neco trochu novyho. (09.09.2008)

Miestami sa veľmi hovorí a miestami plynie snímka príliš pozvoľne, v niektorých prípadoch sa neobjavujú vo filme dostatočne charizmatické herecké tváre. Skrátka vo výsledku je to len priemerná dráma. Napriek tomu všetkému, ma film v skutku sklamal, prišlo mi, že herci sa nezžili so svojimi rolami, neprišli mi reálni, neveril som im. Filmová dráma Amen. splieta dva príbehy: skutočné postavy - poručíka SS Kurta Gersteina a teatrálny svet temných tieňov Vatikánu a ich diplomatických hier. Hlavnou otázkou filmu je, či a za akých podmienok mal pápež verejne protestovať, či sa mal schovať za to, že sa bál represií voči katolíkom v okupovaných krajinách? Mal právo zostať v tieni svojej neutrality v snahe chrániť ich? V podstate to isté, čo urobil náš prvý prezident Jozef Tiso. (12.10.2019)

Nesmírně silný a přitom skromný film, který ukazuje, jak to mohlo v Německu být s povědomým o židech. Jen málokdo chtěl uvěřit tomu, co se pouze tušilo. Také zachycení církve je podle mého názoru velmi blízké tomu, co se asi v té době odehrávalo. Nevidím téměř žádnou chybičku na tomto tolik povedeném a přitom vzácném filmu. (10.07.2007)

Silně manipulativní (jinak to Gavras ani neumí), silně antiklerikální, mnohdy demagogicky vylhané (nenápadná účast jeptišek při genocidě mentálně retardovaných, mimoděk asociující přímou spoluúčast katolické církve na zvěrstvech). Na druhou stranu Gavras vytáhl z Hochtuthovy hry ty nejlepší a nejsilnější pasáže, které zajisté vybízí k zamyšlení (jakkoliv je film jednostranným náhledem) a to i v případě, že máte na vinu či nevinu Vatikánu jakýkoliv názor. K mé potěše se zaobírá především Gersteinovým vnitřním bojem křesťana-humanisty/vlastence-zrádce, tato zapomenutá postava by si jistě zasloužila vlastní film. Připočtěme velmi děsivé zpodobnění holocaustu skrze plných a prázdných dobytčáků pendlujících krajinou. Mistrovskému obsazení pak vévodí nebožtík Mühe jako personifikace zla - Doktora. Film má rozčílit, což se mu daří, proto palec nahoru. (26.04.2011)

Proti Hochhuthově dramatu se film nekoncentruje na osobu papeže Pia XII, nýbrž si jako téma zvolil boj osamělého jedince proti systému. O velice diskutabilním tématu - docela snesitelně podaný. Rozervaný Ulrich Tukur ztvárnil skutečného Kurta Gersteina celkem silně. Holocaust podávaný po troškách a v náznacích funguje možná ještě vtíravěji než holocaust otevřený - na to vsadil Costa-Gavras a nutno říci, že mu to u většiny diváků vychází. (26.07.2005)