Reklama

Reklama

Amen.

Trailer 2
Francie / Německo / Rumunsko / USA, 2002, 126 min (Alternativní 132 min)

Kurt Gerstein byl za druhé světové války německý vědec a důstojník, který měl na starosti projekty dezinfekce a čištění vody pro SS. Když zjistí, že látka, na jejímž vývoji se podílel, má sloužit k hromadnému zplynování Židů v koncentračních táborech, je zděšen a rozhodne se o nacistických zvěrstvech informovat svět. Jeho pokusy varovat katolickou církev zůstávají bez odezvy, dokud se nesetká s mladým jezuitským knězem Riccardem Fontanou. Oba muži spojí své síly, aby upozornili na systematické vyvražďování židovských rodin. Brzy se však ukáže, že nemají sílu něco skutečně změnit. Americký velvyslanec ani papež se nadcházející genocidě nepostaví. Film Constantina Costy-Gavrase je volně inspirován hrou Rolfa Hochhutha, která se hrála v roce 1963. (Cinemax)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (68)

B!shop 

všechny recenze uživatele

Zajimavej a opet trochu jinej pohled na druhou svetovou a zidy, kterej skutecne muze trosku pripominat Schindleruv seznam, ale tohle je kvalitou uplne jinde, taky je to cely trosku divadelni a jednoduchy. Nicmene na pusobivosti to filmu nijak neubira. Mame tu takovy dva hlavni hrdiny, dustojnika SS, kterej dodava plyn do taboru a kdyz zjisti, co se s nim dela, snazi se presvedcovat vsude mozne, ze by se na to melo upozornit verejnost. Pak tu je linie s knezem, kterej se vlasne snazi o to samy, ale ve Vatikanu. Obe linie jsou zajimavy, i kdyz ta s vojakem asi vic, ale problem je, ze ke konci se dej nikam moc neposune a zacne se furt dokola opakovat to samy, kdy se snazi nekoho presvedcovat a ten nic a tak furt dokola. A do toho obcas dost nesmyslne prostrihy na jakysi jedouci vlak podbarvenej dramatickou hudbou. Celkove, i kdyz filmu ke konci dochazi dech, tak je hodne zajimavej, jsou tu slusny herecky vykony a do takhle provarenyho tematu, jako je druha svetova, prinasi zase neco trochu novyho. ()

gogo76 

všechny recenze uživatele

"To je provokácia gestapa. Ako môže člen SS chrániť Židov!..." Celkom chápem prečo cirkev zakázala tento film. pravda bolí, no zakázané chutí ešte viac. Mám rád filmy, ktoré sa snažia aspoň trochu vyvrátiť všeobecne negatívny pohľad na nemeckú stranu. ono pri podrobnejšom skúmaní nestranný človek musí dať za pravdu faktu, že hon na Židov sa síce v Nemecku začal, ale ochotne sa k nim pridala takmer celá Európa. Cirkev mala medzi ľuďmi silný hlas, ale ako je možné vidieť, vôbec ho nevyužila. Takáto záhadná nečinnosť sa diala aj po správe Rudolfa Vrbu, ktorý utiekol z Osvienčimu a podal celému svetu podrobnú správu o dianí a zverstvách v Osvienčime. Maďarských Židov sa napriek tomu zachrániť nepodarilo. Spojenci a zvlášť USA, od ktorých sa to čakalo neurobili dokopy nič, čo by zastavilo deportácie, napriek tomu, že vedeli o počtoch, polohe i deportačných trasách... Je hanbou, že cirkev v tomto smere neurobila rovnako nič, čo sa zvlášť bije s prikázaním "nezabiješ". Jednoducho banda falošných pokrytcov. Výborný film. 80%. ()

Reklama

helianto 

všechny recenze uživatele

„Bohové jsou pomalí soudcové, ale trestají jistě.“ Latinské přísloví, které by k filmu, zabývajícímu se otázkou postoje Vatikánu k židovské otázce za druhé světové války, mělo padnout jako ulité. A mělo by mít pravdu ... Jenže ... Jenže nemá. Největším a nejsmutnějším paradoxem tohoto filmu a vlastně i tohoto světa je to, že ti, kdo by měli být potrestáni, na které byl měl dies irae udeřit a oni by měli padnout na kolena, mnozí ti malí, obyčejní nacističtí zločinci, páchající svá zla pod rouškou ideí a kryti davem, ti mohou klidně odcestovat, ach, jak kruté, ale bohužel, jste lékař, takže jen do Argentiny, zatímco ti, kterým svědomí nedalo spát, kteří se rozhodli vystoupit proti té hrůze, nad kterou svět tak dlouho zavíral oči, ti byli zničeni. Jak těžké muselo být prozření? Jak těžké muselo být pro mladého kněze zjištění, že to, co považoval za neodiskutovatelnou morální autoritu, že veškeré jeho ideály, veškerá jeho víra je vlastně jen prázdnou, nablýskanou skořepinou. Riccardo svůj boj vzdává, „nebesa nejsou nikdy prázdná!“ je jen poslední zoufalé plivnutí do očí nacistické vůli, zoufalé tím víc, že podepřené vědomím, že zločiny tak strašné nebudou nikdy moci být dostatečně potrestány a „cesta komínem“, k níž byl nakonec odsouzen, je vysvobozením, mučednickou smrtí … Kurt Gerstein. Dobrý křesťan. Jeho život musel skončit tak, jak skončil, protože „je nepochopitelné a neomluvitelné, že zbožný křesťan jako on neudělal vše, aby se vymanil z tohoto zločinného systému“. I on, jako příslušník SS, byl totiž kolečkem v mašinérii tohoto zločinného systému. Snad mu byl ten poslední hřích odpuštěn za to, co učinil pro odhalení strašlivých zločinů, páchaných na Židech. Aspoň lidstvo mu oficiálně odpustilo … Film Costy-Gavrase rozhodně není prost patetických klišé, manipulativností a jiných podobných postupů. Mnozí mu to zde vyčítají oprávněně. Ale rozhodně je to film, který nám nabízí pohled na holocaust zase z jiného úhlu. A nutí nás přemýšlet. A to je vždycky dobré …. ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Od režiséra formátu Costy-Gavrase čekám přece jen víc než od tuctového filmaře a film, za který bych v případě jiného režiséra byl ochoten nadělit slabší 4*, Costu-Gavrasovi nadělím pouhé 3. Ze všeho nejvíc mně totiž jeho Amen připomíná jiné drama slavného režiséra, a to Katyň polského veterána Andrzeje Wajdy. Mimořádně silná látka, snaha prodat co možná nejlepší výsledek, ale na konci něco trošku přebývá, něco trochu schází, specielně v případě dramatu Costy-Gavrase se místy moc mluví a místy plyne snímek příliš pozvolně, v některých případech se neobjevují ve filmu dostatečně charismatické herecké tváře. Zkrátka ve výsledku je to jen průměrné drama, které pozvedává motiv šoy. Z historického hlediska je samozřejmě zajímavé podívat se na angažmá katolické církve za 2. světové války, kde má své světlé, ale i velmi stinné momenty. Genocidě Židů se zabránit nedalo, ale řada věcí se mohla říct odvážněji a především to rozhodující máslo na hlavě má papežský stolec už ze 30. let, kdy dláždil cestičku nacistům k moci tím, že katolické Centrum jako politický jazýček na vahách v podstatě vmanévroval do spolupráce s NSDAP... Celkový dojem: 65 %. ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Čtu si tu komentáře a pobaveně sleduji jak je někdo pohoršen tím, že je zde církev ukazována v nepěkném světle. Ba co víc, dokonce spojenci. Jenže ono to tak bylo. Bohužel. Okupovaný Vatikán v čele s Piem XII zcela selhal a i když možná brzdil nacisty v Itálii - v globálním měřítku církev i se svým zástupcem Boha na zemi v otázce holocaustu zcela selhala. Z hitorie víme, že leckerým lidem čištění zemí a měst od židovského obyvatelstva vůbec nevadilo a katoličtí Poláci to dokonce vítali a Skopčáky v tom podporovali. Byly tu vyjímky samozřejmě. Stejně tak spojenci. Měli dost informací o táborech smrti už kolem roku 1941. Řadě statečných se podařilo předat opsané seznamy deportovaných do táborů smrti včetně všech jmen, časů odjezdů vlaků, počtu lidí jednotlivých národností atd... řada statečných byť jich nebylo mnoho dokonce z táborů smrti uprchla. Jejich jetšino strastiplná cesta za svobodou byla poháněna vždy jedinou myšlenkou - podat svědectví vrcholným místům. A co se stalo? Nic. Hru neznám, ale film byl velmi silný. Těch pár scén z lágru na mne mělo silný efekt. Srovnávaný Schindler tu není až tak na místě a už vůbec srovnávání zpracování prostředí. Myslím, že tvůrcům o dokonalé ztvárnění koncentráku ani nešlo. Tohle je další pohled na holocaust, který pokládá mnoho nepříjemných otázek coby bylo kdyby.... * * * * ()

Galerie (40)

Zajímavosti (6)

  • Costa-Gavras chtěl původně do filmu angažovat americké herce. Nakonec se rozhodl do hlavních rolí obsadit Němce. Byť je produkce francouzská, hrají ve filmu pouze dva francouzští herci. Jelikož se natáčelo v rumunské Bukurešti, v mnoha epizodních rolích hrají rumunští herci. Celý film se však natáčel v angličtině. (Snorlax)
  • Žiadna z filmových scén sa nenatáčala vo Vatikáne, ale v bukurešťskom Paláci Parlamentu (Palatul Parlamentului) nazývaným tiež Ceauşeskov palác, resp. Palác ľudu. Veľkosťou ide o druhu (po americkom Pentagone), objemovo tretiu najväčšiu stavbu sveta (po hale na Cape Canaveral na Floride, kde sa montujú rakety a pyramíde Quetzalcoatl v Mexiku. Dnes tu sídli rumunský parlament. (marlon)
  • Film byl nominován v roce 2003 na Césara za nejlepší film, režii, mužský herecký výkon, hudbu, kameru a zvuk. (Snorlax)

Reklama

Reklama