Kaktusový květ

Ingrid Bergman byla vždy pravou dámou ... ale ty taneční figury nemohla se ctí ustát ani její roztomile věrná usedlá sestřička slečna Dickinsonová. Jakkoliv měl Kaktusový Květ zábavně zamotanou zápletku a okouzlující dialogy, jeho humor mi přišel místy až příliš "za každou cenu", což není jen tím, že za ty desítky let od vzniku filmu se totéž dalo vidět v mnoha variacích a jeden se na to mohl stát krapet alergickým. Zkrátka a dobře ano, zábava to byla a je, ale tentokrát klasice její ostruhy nepřiznám. Bylo to příjemné - hlavně vidět Goldie Hawnovou dávno předtím, než se z ní stala stále stejná komediální pipina (Smrt Jí Sluší je výjimka;)) s tolika plastikami, že při mrkání otvírá a zavírá pusu. Ale na víc než 70% nejdu. (18.07.2012)

Romantická a inteligentní taškařice, kterou jsem si spontánně pustil prakticky ihned po jejím doporučení. A udělal jsem dobře. Na první projekci jsem si sice vzpomněl při prvním žhavém polibku nádherné a sexy Goldie Hawn, ale zážitku to nijak neubralo, protože události budoucí už mi nijak rušivě nenaskakovaly a já se tak mohl nechat unášet zejména přeměnou přitažlivé, leč trochu upjaté, sestry Dickinsonové (Ingrid Bergamnová) v ještě přitažlivější a šarmantní lvici salónů. Její tanec s Goldie v klubu, na to se nedá zapomenout.  Předvídatelné to bylo pochopitelně až hrůza, ale přesně tenhle typ "hrůzy"  tomu slušel.  Romance tedy úžasná a přitom nijak přeslazená či chraň Bůh vulgární. Ovšem i  jako komedie výborné, byť zde už spíš pro starší a pokročilé, my už se totiž (obvykle) nepotřebujeme řehtat na celé kolo. "Vy jste seděla na mé štóle?  - Já si na ni i lehla! -- Proboha, co se  to dělo na mé štóle?!"  Díky, slunečnice! (24.11.2022)

Goldie byla úchvatná. Tak roztomilá a naivní a ty obří modré oči...Zápletka není moc originální, ale pro film je to spíš plus. Divák se může soustředit na skvělé herecké výkony a bezvadné hlášky ("Sex je jenom pro puberťáky" :D). Kaktusový květ je komedie (romantická!), kterou bych mohla vidět znova a znova a znova... (07.12.2011)

Nádhera spočívá v souhře všech hlavních postav i postaviček,(žádná postava není špatně napsaná, je tam, kolik si zaslouží) do jednotného celku s porcičkou hlášek ("Já nechci být ta, která ti zničí dům" >>" Rodinu, dům ničí anarchista."). Závěr je tak romantický, že je u mě na žebříčku 10 nej romantických konců (přičemž hudba tvoří takových 50 % zážitku), ale pořád mám problém se střihem, jak zachycuje časovou posloupnost (především) na konci. Drobná vada scénáře (Seňor Sánchez je ženatý.) je snadno odpustitelná. PS: bez písničky od Sarah Vaughan by ten film nebyl tak oblíbený (23.04.2011)

Tohle se mi nikdy neomrzí. Adaptace osvědčených divadelních her, které stojí především na chytrých dialozích a hercích. Když jsem zasedl k televizi, tak jsem věděl jen to, že půjde o starou americkou komedii. Nic víc jsem nezjišťoval, ale už po deseti minutách jsem tušil a po dvaceti věděl, že autorem dialogů je někdo od divadla, někdo kdo ví, že na živo by mu ploché a hloupé dialogy neprošly, takže si dal záležet na každé větě....resp. nechal se inspirovat životem, to je vždycky nejvěrohodnější. Snad jen postavu Toni, si musel vymyslet, protože takové čistě naivní stvoření a ještě s kukučem sladké Goldie, nejspíš neexistuje. Další bytost do spolku s Corie a Holly. Povahou si podobné sice nejsou, ale nejspíš to jsou dívky vysněné, nebo natolik vzácné, že o nich můžete slyšet jen z doslechu. Díky bezelstné Toni sledujeme, jak se obstarožní zubař zamotá do svých lží tak, že ... . Většinu času jsem se usmíval, protože to bylo celé takové mile divadelní, nikdo tam neječel, nechoval se hloupě....prostě svět, ve kterém se i urážky podávají vytříbeně a mají šmrnc. Navíc se můj slovník obohatil o zajímavý výraz...lesbičanka. Ke konci už to trochu ztrácelo dech...komedie prostě dlouhé být nemají, ale rozumím autorům...tady má každá věta své místo, není odkud brát. Přesto je ta lehká dýchavičnost jediný důvod, proč nedám plný počet. A to i přesto, že dnešní komedie v sobě nemají ani desetinu vtipu a přesto je zná víc lidí, než Kaktusový květ. PS: Je fascinující, jak vzhled v případě Bergman i Matthaua klame. Zatímco jí bych hádal kolem 40 let a přitom jí bylo 54, tak jemu bych klidně přisoudil i 60 a bylo mu 49 :-) (04.06.2022)