Geschichten des alltäglichen Wahnsinns
Príbehy obyčajného šialenstva
Wrong Side Up
Režie:
Petr ZelenkaScénář:
Petr ZelenkaKamera:
Miro GáborHudba:
Karel HolasHrají:
Ivan Trojan, Zuzana Šulajová, Miroslav Krobot, Nina Divíšková, Karel Heřmánek, Petra Lustigová, Jiří Bartoška, Zuzana Bydžovská, Jana Hubinská, Jiří Bábek (více)Obsahy(1)
Co to znamená „být normální“ ve světě plném bláznů? Petr (I. Trojan) je třiatřicetiletý letištní skladník, co žije ve světě, kde se v každém člověku ukrývá kousek toho bláznovství, nebo se každý vykazuje jistou odlišností, co někomu nemusí připadat úplně normální. Jemu samotnému občas doma ožívá nábytek a přivydělává si jako „voyer“ soulože svých sousedů Jiřího (J. Bartoška) a Alice (Z. Bydžovská), kteří by jinak nedošli uspokojení. Petrův otec (M. Krobot) je zase vyhaslý hlasatel týdeníků ze sedmdesátých let, pro něhož je jedinou životní zábavou pozorování objevujících se bublin na hrdle láhve piva. A matka (N. Divíšková), co z těchto důvodů neustále analyzuje duševní stav svého manžela, posílá přes Petra s patologickou touhou všemožné balíky humanitární pomoci do katastrofami postiženého světa. Petrovi o nic nejde, jen žít normálním životem a být šťastný. A byl by jím, kdyby se mohl opět vrátit ke své bývalé přítelkyni Janě (Z. Šulajová). Ale aby ji získal zpět, přichází se zcela ztřeštěnými nápady, kvůli kterým se pak dostává do jedné absurdní situace za druhou… Za vznikem snímku stála stejnojmenná divadelní hra Petra Zelenky, která měla premiéru na prknech Dejvického divadla v roce 2001 a byla přeložena do pěti jazyků. Režisér se ji poté rozhodl s téměř totožnou hereckou sestavou převést do filmové podoby a v roce 2005 vznikla divácky úspěšná hořká komedie oceněná dvěma Českými lvy – za zvuk a za vedlejší roli pro Miroslava Krobota. Autoři pak o díle, v němž se rozdíly mezi normálními lidmi a blázny stírají, říkají: „Skutečné šílenství je stejně vzácné jako genialita nebo absolutní sluch.“ (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (495)
Na jedné straně ambiciózní scénář s místy zdařilým budováním osamocenosti člověka v moderním plastikovém světě a na straně druhé prapodivné situace, které se zálibně zhlížejí ve své vlastní kurióznosti (jak nepodobné je to Švankmajerovým Spiklencům slasti!), sklon k hláškovitosti a bavičský humor známý i z filmů Jana Hřebejka. To má pak negativní vliv i na celkovou existenciální výpověď. Zelenkově symbolice totiž při pokusu o hlubší interpretaci brzo dochází dech a divák si uvědomí, že to celé je prostě a jednoduše jen příběh několika zadrhnutých milostných vztahů, jejichž katarzí má být osvědčený polibek na usmířenou, byť zmařený vykonstruovanou (a tudíž očekávanou) pointou. ()
Zajímavý film, který pojednává o lidské šílenosti a bláznění. Čeho všeho jsme schopni? Některé chvíle jsou opravdu komické a u jiných se sami nad sebou zamyslíme. Ivan Trojan je ve skvělé kondici a téhle role se zhostil nadmíru dobře. I jeho poblázněný otec odvádí na plátně komický ekvilibrismus :) Jednoznačných 85% za českou perličku. ()
"Našel jsem si tady Kocourka a on potřebuje, aby se na nás někdo díval, když se milujeme. Co si o tom myslíš?" Tak já bych si asi taky chodil přivydělat k sousedům soustředěným sledováním jejich souložení, ale zatím jsem tuto nabídku neobdržel, takže ji nemohu zodpovědně vyhodnotit. Nicméně jsem získal spoustu důležitých poznatků do života. Třeba, že ženy jsou naši přátelé, ale hrají tvrdou hru, nezájem o zemětřesení v Gruzii je jasným znakem umírání a taky jeden recept: svařit vlasy v mlíce, usušit a spálit spolu s jablečným listím. A jelikož mám pochopení pro nejednu úchylku, tak jsem se při těchto příbězích bavil nadstandardně. ()
Jeden z nejlepších českých filmů z poslední doby. Film oplývá až neskutečným množstvím skvlých hlášek a hromadou někdy skoro až geniálních scén. A všemu tomu kraluje perfektní Trojan, jeho scéna s mobilem ve skřínce nemá chybu. Bohužel ale tohle tempo film nevydrží celou dobu a tak jsou občas i hluchý místa, ale jinak naprostá spokojenost ()
Režisér a scénárista Petr Zelenka se v oceňované divadelní hře Příběhy obyčejného šílenství vrátil ke svému emblematickému tématu – příběhům malých lidských "odchylek" až úchylek. Po ohlasu v Dejvickém divadle přesunul osudy svých hrdinů i na plátna kin a nabízí se otázka, zda dobře udělal. Většina těch, kteří hru shlédli, tvrdí, že ne. Popravdě, tomuto názoru se nedivím, ač jsem zmíněný kousek neměl tu čest shlédnout. Filmová verze má velmi silnou a působivou kostru v podobě ústředních postav (výtečné herecké výkony všech zúčastněných samozřejmostí!) a několika opravdu brilantně napsaných epizod a pak poněkud přebytečnou svalovinu složenou převážně z věcí, kterou si vynutilo filmové zpracování. Přemíra obrazu na úkor pointy, zbytečná rozvleklost a ztráta koncentrace, která je pro příběh jednoho normálního blázna klíčová. Film ztrácí zejména ke konci intenzitu i bezprostřední kontakt divák–postava, který do té doby zejména výtečný Ivan Trojan dokáže udržet. Přesto je výsledek poměrně působivým spojením typického Zelenkova sarkasmu a citu pro absurdno i "všední" tragiku. Podle mého ale Příběhy obyčejného šílenství nedosahují kvalit trochu podobně laděných Knoflíkářů, kteří byli jaksi... filmovější. ()
Galerie (23)
Zajímavosti (29)
- Provozní letiště (Karel Heřmánek) říká: „Myslím, že to byl Einstein nebo Bakelit, kdo říkal, že plasty mají budoucnost.“ Bakelit je ale název plastu, nikoliv jméno vynálezce, za toho je považován Leo Henricus Arthur Baekeland, belgicko-americký chemik, vynálezce a průmyslník. Proslul především vynálezem umělé hmoty, přesněji syntetické pryskyřice z fenolu a formaldehydu, která byla po svém autorovi nazvána bakelit. Byl nazýván otcem plastového průmyslu. (sator)
- „Došel mi krocan,“ vysvětluje Jiří (Jiří Bartoška). Má na mysli bourbon Wild Turkey, který se vyrábí v Kentucky od roku 1869. (sator)
- Vítání Fidela Castra (největší komparzní scéna ve filmu) se točilo na Evropské třídě a ve filmu je kombinována s dobovými dokumenty. Archivní záběry, které jsou součástí snímku, jsou z dokumentu Sedm dní s Fidelem Castrem (Česká televize, 1973). Objevily se také v Československém filmovém týdeníku (od r. 1954), v č. 4/1973. (Cheeker)
Související novinky
Zemřela herečka Nina Divíšková
Ve věku 84 let dnes odešla česká filmová, televizní a divadelní herečka Nina Divíšková, již si velké množství diváků vybaví například jako babičku Bětu z populárního rodinného seriálu České televize… (více)
Český lev 2005
V sobotu 25. února 2006 proběhlo v paláci Lucerna předávání 13. ročníku výročních filmových cen České filmové a televizní akademie, Český lev. Podle všech očekávání si pro nejvíce sošek přišli lidé,… (více)
Reklama