Neviditelné děti

TANZA (režie: Mehdi Charef) 7/10-Pohled do afriky, kde již velmi mladí kluci mají Akáčka a nebojí se je použít.___ SMUTNÝ CIKÁN (režie: Emir Kusturica) 10/10-O jednouch chlapci z nápravného ústavu, který rád kradl a jeho rodina byla ještě horší. Otec ho mlátí flaškou do hlavy a celé to provází parádní muzika.___ JESUS CHILDREN OF AMERICA (Spike Lee) 10/10-Rodiče, kteří jsou HIV pozitvní + žloutenka B a C vychovávají nakaženou dceru, které se postupně doví, že je taky nakažená a celé okolí se ohradí proti ní :(.___BILU A JOAO (režie: Katia Lund) 7/10-Malý chlapec a dívka, recyklují odpadky pro trochu obživy.__JONATHAN (režie: Jordan a Ridley Scott) 4/10- Příběh o muž, který se na chvíli vrátit do svých dětských let.__CIRO (režie: Stefano Veneruso) 8/10- Příběh o klukovi, na kterého mají vliv rodiče. Není psychicky vyrovnanej, tak páchá neplechu.+pěkná píseň na konci.___SONG SONG and LITTLE CAT (režie: John Woo) 10/10- Kouzelné.V každém z nás je plamen ,ale je na ostatních lidech, kdy se spustí. U některých už hoří odjakživa, ale u některých ani nevzplál.Když se spustí, může být život hezčí. ----------------------------------------7,10,10,7,4,8,10------------------- -----------------"Všichni dospělí byly kdysi dětmi.Ale jen málo z nich si to pamatuje."------------------------- (26.12.2009)

Je fakt, že jsem čekal o trochu víc, ale nejsem zase kdovíjak zklamaný. Většina filmíků je lehký nadprůměr a nedá se říct, že by mě některý z těch sedmi příběhů vyloženě nudil. Za nejlepší minisnímek (který celý film vytáhl hodně vysoko) považuji Leeho HIV drama, za nejslabší pak asi ten Kusturicův (Emir holt není můj šálek kávy). TO SHUSHIKA: Ty jsi jako dítě přemýšlela o tom, jestli je škola komoušská nebo ne? Já si jako dítě chtěl hrát a jestli jsem měl červený šátek přes krk nebo ne, to mi vážně v mých sedmi bylo úplně jedno. (30.07.2008)

Niektore filmiky boli slabsie, niektore velmi dobre. Ale celkovy dojem je u mna vyborny. Tematika deti, ktore casto nemaju nic (a predsa maju ovela viac ako ti co maju vsetko) by sa mala dotykat kazdeho z nas... Na mna najviac zaposobili filmy Kusturicu a aj Spike Leeho, ktoreho film bol vykresleny drsno, no realisticky a dojimavo. Avsak (pre mna) najlepsie a najkrajsie prislo na koniec. Pribeh o dvoch nadhernych cinskych dievcatkach ma uplne dostal! Na konci som sa nemohla ubranit sklucujucemu pocitu a dojatiu. Umenie Johna Woo na mna zaposobilo neuveritelne... (samozrejme, az na tu skolu). (01.06.2008)

7 príbehov o neľahkých životných podmienkach detí, o ktorých sa príliš nehovorí. Prehliadka negatív z rôznych častí sveta (detskí vojaci v Afrike, zberači odpadkov do zberných surovín v Južnej Amerike, potomkovia narkomanov so zdedeným AIDS v USA...) optikou rôznych režisérov vytvára spriemerovanú skrumáž, ako to už pri multipoviedkových filmoch so snahou o silnú výpoveď s presahom zvyčajne býva. Nadpriemerný je ako vždy Emir Kusturica a jeho balkánsky príbeh z ústavu pre mladistvých. (19.12.2005)

Povídkový film od kterého jsem mnoho nečekal a možná právě proto mě příjemně překvapil. Krom zkušených a oblíbených režisérů, kde šlo vlastně o sázku na jistotu (Kusturica, Scott) mě oslovili 2 méně známí tvůrci. Kátia Lund a její příběh z Brasilskéhu slumu a především pak Stefano Veneruso se svou pohlednicí z Itálie, jenž mi učaroval jak výtvarnou složkou v kombinaci s hudebním podkresem, tak zajímavým tématem a lehce mi evokoval Zloděje dětí, další to oblíbený film z Italské provenience s ne nepodobnou tématikou. Třešničkou na dortu pak pro mě byl nečekaně jemný a dojemný John Woo - jehož dílko by se dalo přirovnat k malé básni. (04.01.2009)