Neviditelné děti

Sedm krátkých filmů zhodnotím postupně: První kraťas TANZA Mehdiho Charefa je opravdu špatný začátek. Samolibá sr*čka, která má na 15 minutách výpovědní hodnotu asi jako fotka dítěte se samopalem. Jasně, je to k politování, ale když vám režiséř neřekne, proč jsou v takové situaci, jejich důvody ani okolnosti, tak s nima nemůžete soucítit. Absolutně bez nápadu natočených pár dětí s kalašnikovem. odpad. Druhý snímek BLUE GIPSY od mého oblíbence Emira Kusturici už je někde jinde. Krásně ukazuje, jak to vypadá v pasťáku na balkáně i "praktiky" cikánské rodiny. Hrdinu si i na 20 minutách oblíbíte, pobavíte se a nakonec se můžete zamyslet...balkán je nám přeci jen docela blízko. ****. Spike Lee natočil JESUS CHILDREN OF AMERICA jako takové rodinné drama z New Yorku (jak jinak). Je to drsný a nepřívětivý snímek, ve kterém hrají roli drogy a AIDS rodičů a bezmocné dítě. ***. Kátia Lund přispěla povídkou BILU E JOAO. Dojemným pohledem na jeden den života malých sourozenců v Sao Paolu, bydlících ve slumu a živící se sběrem plechovek a papírů. Příjemný snímek o tom jak to doopravdy chodí. ***. U tajemného JONATHANa od R. a J. Scottových mi poněkud unikl smysl. Muž je opět chlapcem, mezi dětmi ve válce? Trochu zvláštní. **. CIRO Stefana Venerusa ukazuje italské děti ve spárech kriminality, ale příběh, víc než co jiného, nudí. **. John Woo chtěl svým SONG SONG AND LITTLE CAT ukázat nejspíš kontrast mezi dětstvím v bohatsví a chudobě. Ale komunistické škola jako dětský sen? A stejně dost bez nápadu. **. Celkově to není špatný počin. Určitě donutí k zamyšlení, i když v mém případě utíkaly myšlenky i k UNICEFu, zda se jen nepotřeboval zbavit většího obnosu peněz. Určitě to šlo udělat lépe... (09.01.2009)

Jak tomu povětšinou bývá u povídkových filmů vícero režisérů, kvalita jednotlivých částí je různorodá... I tak se ale "Neviditelné děti" drží poměrně vysoko. Smutné je pouze jejich poselství - jen zlomek lidí může ke stáru vzpomínat na šťastné dětství (nejen ve smyslu zaopatřenosti, k čemuž se tento film vztahuje nejvíce)... (13.09.2009)

Jesli to jde na dobročinou nadaci tak to kup, to dvdéčko pude beztak na poctivej podstavec pod kafe. ____ Kusturica natočil pěknej film pro děti (viz http://www.youtube.com/watch?v=AfDEAIszuQI ). Spike Lí natočil divadelní hru o temné nemoci - AIDS (viz http://www.youtube.com/watch?v=Kr-11PKz594 ). Zbytek nic moc ____ Co si teda pamatuju a já si zbytek nepamatuju takže asi jo. Ještě bych si vzpoměl na první, zapomění na mě totiž tady zapomělo ( aby ne, když pohrdlo i tímto sexy mozkem http://www.youtube.com/watch?v=AfDEAIszuQI ) - malý chudý černý chlapec bojovník má dát do školy bombu, přijde do škol ale otočí se na podpatku, vyplní co otázky na tabuli a zůstane ve škole sedět v lavici hlavou na tikající bombě. Zbytek příběhů buď prázdná sklenka na kterou se dá jen tupě zírat nebo pohár plný hořkých slz, bůhuhů. ____ Jediný Kusturica pochopil co je dobrý film o dětech, ostatní natočili rádoby dojemné filmy pro dospělé odkojené TV Nova a Bravogirl. ___ DOPORUCENO ___ http://www.csfd.cz/reziser/3138-zeman-karel/ . O městských dětech http://www.csfd.cz/film/32235-fucking-amal/ (není to pohádka!). (20.11.2009)

Nebýt Ridleyho Scotta, Johna Woo a Emira Kusturici o Neviditelných dětech by asi nikdo neviděl a už vůbec se o ně nezajímal. Je však dobře, že velcí režiséři svá jména věnují i do takto výjimečných projektů. Smutný je však výsledek, který z poloviny působí nudně a bez myšlenky, aby druhá půlka příběhů dokázala zaujmout a "něco" říct. Příběh Spikea Leeho byl z prvu obyčejný, ale prohloubení postav díky jedné nemoci otevřelo jiný rozměr a jde pravděpodobně o nejpůsobivější z povídek. Vedle Leeho byla asi druhá nejlepší povídka od Katia Lunda ohledně dvou sourozenců a jejich cestě za odpadky. Mehdi Charef a jeho část mě nebavila. Stejně jako klasický Emir Kusturica a v podstatě vše ostatní. Vše však působí extrémně "narafičeně" a kdyby mi na konci vyskočilo číslo na bankovní konto s otázkou "Pomůžete?" vůbec bych se nedivil... (18.07.2009)

Po první povídce (Tanza) jsem si říkal, že to je takovej zvláštní dokument... Což mi v podstatě vydrželo až do konce, akorát zvláštní se změnilo na výborný a dokument na dokumentující film... Příspěvek bratří(?) Scottových mi nějak unikl, ale jinak můžu říct, že většina neznámých režisérů si s těmi známými moc nezadala... (23.11.2009)