Reklama

Reklama

Zákony pohybu

(seriál)
všechny plakáty
Československo, 1978, 12 h 27 min (Minutáž: 45–69 min)

Scénář:

Miloš Smetana

Kamera:

Eduard Landisch

Hudba:

Karel Mareš

Hrají:

Viktor Vrabec, Vladimír Ráž, Martin Růžek, Luděk Munzar, Jiří Štěpnička, Antonín Procházka, Josef Somr, Viktor Maurer, Vlasta Fabianová, Ota Sklenčka, Ilja Prachař, Jiří Vala, Věra Bublíková (více)
(další profese)

Epizody(13)

Obsahy(1)

Děj nás zavede do kolotoče každodenních problémů zaměstnanců národního podniku Radiana, vyrábějící litinové radiátory. V prvních dílech se točíme kolem osudů starého vedení podniku, kdy svědomitého ředitele Drachslera (M. Růžek) jeho náměstci a okolí neustále obelhávají, nabádají ho k nekalým machinacím, což má za následek, že ředitel je ve čtvrtém díle odvolán a na jeho místo je dosazen mladý, úspěšný a svědomitý ing. Hájek (Viktor Vrabec). Ten po následující díly nitku po nitce rozmotává spletenec lumpáren, které po svém předchůdci zdědil a snaží se celý podnik dostat opět na vrchol. Toto hlavní téma je doprovázeno osudy mnoha dalších postav. (ČSFD)

(více)

Recenze (53)

Snorlax 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Je celkem zajímavé sledovat realitu socialistického podniku z doby kulminující normalizace. Tedy zajímavé by to bylo, kdyby v hlavní roli byl nějaký herec, který umí emoce vyjadřovat i jinou formou, než intenzitou cenění zubů. V posledním díle už jsem o Vrabcovy zuby měla vážně strach. Tedy ne že by mi nějak záleželo na jeho chrupu, ale pojala jsem neblahé tušení, že Vrabcovy zuby opustí jeho ústní dutinu a vydají se samostatně do života. Při představě, že budu s Vrabcovým chrupem sdílet jednu místnost, se mi neudělalo nejlépe. Seriál bych doporučila nikoliv zájemcům z řad topenářů a přidružených profesí, ale především dentistům jako studijní materiál, jak moc dokáže jedinec mužského pohlaví vycenit svůj chrup, aniž by se cítil v ohrožení. Co by Vrabec dělal, kdyby se ohrožen cítil, raději nedomýšlím. ()

liborek_ 

všechny recenze uživatele

Se Zákony pohybu se dramaturgická skupina normalizační ČST trefila opravdu do černého! V tomto "původním díle ze současnosti" je totiž ve zhuštěné podobě nutné minimum, které by lidé měli o vládě KSČ a normalizaci v ČSSR vědět. A TV JOJ za tento vskutku osvětový čin v podobě znovuuvedení na TV obrazovky patří mimořádný dík.___ Je neuvěřitelné, jak si byli normalizační papaláši sebejistí a/nebo (?) jak byli zaslepení svou absolutní mocí, když na obrazovky pustili v jistém ohledu hyperrealistický obrázek svého vládnutí: Nic nefunguje, všude špína, nepořádek, rozkrádání veřejného majetku..., vývoj drhne, veškeré konání je hrozně neefektivní, na všechno se dlouho čeká, nikomu se nechce moc pracovat (o práci se hlavně řeční v hloučcích opodál oprýskaných rezavých soustruhů), většinou se jen schůzuje a bojuje se především o dostavění podnikové rekrační chaty..., v pracovní době se chodí nakupovat (protože pak už by nebylo co), prvotním zájmem jsou prémie..., problémy s dodávkami vyvolávají dominový efekt, zahraniční obchodní partneři se hledí hlavně podrazit... Že seriál zobrazuje tehdejší realitu, potvrzuje dokonce dobový recenzent hlavní stranické tiskoviny: "Vždyť jsme byli svědky obrazu naší přítomnosti." (Josef Holý, Rudé právo, 23.10.1979, s. 5). Z pochopitelných důvodů i zde najdeme klasická propagandistická schémata: Emigranti jsou ti zlí, intelektuálové jsou zde zastoupeni pouze neškodným hudbymilovným staříkem, opozice je vykreslena negativně jen v podobě náměstka Kalaše (L. Munzar), jehož zmíněný recenzent kouzelně popisuje slovy: "...sobeckost, intriky, které nemají s charakterem socialistického člověka nic společného a nemají místo ani ve sféře naší ekonomiky." (ibid.).___ Seriál měl zřejmě za cíl poukázat na zodpovědnost jednoho každého občana za ten všudypřítomný a nepopiratelný bordel a vybídnout k nápravě...: ("Seriál jasně říkal to nejpodstatnější, že totiž všechno záleží na lidech. (...) Ono 'my' je přece podstatou socialismu. (...) Ukazoval úlohu jedince ve společnosti i v pracovním procesu, zdůraznil však také význam a poslání organizce KSČ a význam odborů v životě podinku.", ibid.). Kouzlem nechtěného se však podařilo naopak prokázat, že systém centrálně plánovaného hospodářství je prostě principiálně nefunkční... Všechny ty zobrazované problémy jsou důsledkem systému, ne jednotlivců.___ Seriál je nicméně zábavné sledovat i kvůli jeho "uměleckým" kvalitám! Nechme stranku tupý schematismus a Sokolovského rutinérství. Hlášky typu "Tak aby bylo jasno, já bez radiatorů neodejdu!" nebo "Vy byste chtěl jednat s dělníkama jako za kapitalistů" (z úst nejvetšího lempla a lajdáka, kterého zásahem ROH nelze jednoduše vyhodit) jsou vskutku nezapomenutelné. Seriál přímo přetéká moudrostí ("Otec říkal, že fabrika je nejlepší škola života."), dramatickými situacemi ("Přece za nás smlouvy nemůžou uzavírat dva emigranti! Takže tu litinu jim dodávat musíme."), ale i romantikou ("Ty, Boženo, ty ho máš to...?"). Je zábavné sledovat, jak všichni ti vedoucí pracovníci chodí celé týdny a měsíce ve stejném oblečení (s klaunovsky krátkými širokými kravatami), tváří se u toho děsně vážně a při zmínce o možnosti nesplnění plánu za zvuků hrozivého hudebního předělu odkráčí situaci "řešit"... Ti nejpilnější z celé fabriky (Bidlo s inženýrem Hartmanem) mají po celých třináct dílů (cca rok v jejich fikčním světě) na prkně jeden a tentýž výkres, a přestože se 20-25ti letý Bidlo přihlásí ke studiu na večerní průmyslovce, až od inženýra Hartmana se poprvé dozví o existenci a smyslu Newtonových zákonů pohybu (asi přeskočil 5. třídu ZDŠ...).___ Vlastně bych se přimlouval za častější reprízování tohoto seriálu. Hovoří o husákovské éře lépe, než cokoli jiného. () (méně) (více)

Reklama

roswelll 

všechny recenze uživatele

Třináctidílný seriál, ve kterém hraje tolik vynikajících českých herců a leží nepovšimnut někde v archivu televize...nechápu. Měli bychom se ke všem dílům natočených u nás chovat stejně, bez ohledu, co si kdo myslí o jeho úrovni. Stálo by za to si někdy, někde přečíst, proč se už tento seriál nevysílá. Pokud je to špatnou kvalitou materiálu, tak to bych pochopil, pokud je to z důvodů, že podle některých má seriál slabou úroveň, tak s tím nesouhlasím. Nebudeme se přece chovat jako kdysi, když tolik krásných filmů skončilo v trezoru a kdyby se doba nezměnila, už nemusely být nikdy vysílány. ()

nash. 

všechny recenze uživatele

Při výlovu starých seriálů další překvapení. Rok 1978, Sokolovský, nízké hodnocení. Čekal jsem normalizační agitku, ve které všichni svorně budují ráj na zemi, a nestačil se divit. Opravdu tohle mohlo tehdy vzniknout? Pro socialistickou fabriku je příliš mnoho zakázek problém, málo zakázek je taky problém, nejsou suroviny, nejsou, lidi, není nic. Nefunguje plánování, schopné odborníky dusí neschopné vedení, ředitelé jednotlivých podniků jsou buď zkostnatělí páprdové nebo hajzlíci, kteří si vzájemně hází klacky pod nohy, zespoda fabriku rozkládají vychytralí nemakačenkové a rozkrádají různí šmelináři. A neschopní straničtí papaláši věci spíš komplikují než řeší. A v tom marastu se pár lidí snaží dělat poctivě svou práci. Osobní a rodinné linky jednotlivých postav jsou tentokrát osekány na minimum, takže místo košaté mozaiky, která by děj zpomalovala je tu překvapivě syrový příběh, který si i díky omezené a pevně stanovené délce udrží svižné tempo, gradaci i napětí. Osekat z toho ty ideologické kulisy a propagandistická klišé, vychytat scénáristé a dramaturgické přešlapy, mohlo by to nejspíš fungovat i dnes. Pro mě s přimhouřením oka povedený seriál. ()

Untentrauer 

všechny recenze uživatele

Socialistický manufakturní porno nejvyššího kalibru s hororovými prvky. Ušlechtilá myšlenka potopená v bezbřehé propagandě. Nicméně opět - v dnešní době již nemá tento film takový význam pro jaký byl stvořen. Dnes tu máme hluboký ponor do poměrů té doby a nostalgický výlet pro pamětníky. A jako bonus zmíněnou ušlechtilou myšlenku fungujícího a prosperujícího podniku bez podvodníčků, lemplů, šíbrů a jiných vychcánků. A ještě něco - film dává mladým motivaci snažit se a učit se jak říkával Grebeníček, nebo Lenin?, aby neskončili v podobné fabrice. Protože zjištění, že některé podniky vypadají i v 21. století velmi podobně (vzhledem, výbavou a přístupem), jako tento je opravdový HOROR. A vono ani moderní fabrika nezapře fakt, že je to fabrika...Takže pozor na práci u pásu se home office nevztahuje! V seriálu je také zachycena urputná enviromentální snaha a to je vyloženě nadčasové téma hodné právě současnosti. ()

Zajímavosti (5)

  • Isaac Newton definoval, že Zákony pohybu se skládají ze zákona setrvačnosti, zákona síly a zákona akce a reakce. (sator)
  • Jiří Krampol sice ve filmu hraje podnikového řidiče, ale k řízení měl vždy vlažný vztah a v době natáčení seriálu dokonce několik let za volantem neseděl. První scény, kdy musí Tatru 603 řídit, tak pro něj byly utrpením, protože se nedokázal rozjet. V tom mu pomohl Luděk Munzar, který v roli inženýra Kalaše sedával na sedadle spolujezdce, takže v těchto scénách Munzar šlapal na pedály a Krampol pouze točil volantem. (cundak)

Reklama

Reklama