Nae yeojachingureul sogae habnida

Ne že bych záměrně vyhledával romantická dramata, ale tohle mi vážně sedlo. Příběh možná plný klišé, ale režisér Jae-young Kwak to umí zabalit do vlastního stylu a postupů, tak že mu to sežeru i s navijákem. Nádherné vizuální zpracování některých scén, spousta nápadů, vtipné situace a dialogy, a hodně emocí, které mě dojaly. A i to zapracování akční krimi složky se povedlo na výbornou. Mám tušení, že další díla tohoto režiséra u mě budou častým hostem. OST je fakt výborné, za zmínku stojí, že je tam i skladba Tears od mých oblíbenců X-Japan.Musím dát pět hvězd mimo jiné i za neodolatelnou Ji-hyeon Jeon, taky proto, že se mi toto dílo od Jae young Kwaka líbí zatím nejvíce. (10.02.2009)

Zdá se, že mám velkou výhodu, že jsem My Sassy Girl ještě neviděla, takže jsem si Windstruck dost užila. Tři čtvrtiny filmu jsem se velmi dobře bavila nádhernou romanticko-komickou linií příběhu. Střelená policistka a plachý učitel jsou kouzelná dvojka a jednu chvíli to dokonce vypadalo, že se v korejském filmu dočkám i polibku. No zůstalo jen u očekávání. Plné hodnocení bohužel úplně pokazil závěr. Nevadila mi nadpřirozená duchovní nadsázka, ale její délka, konec byl trochu roztahaný a tím ztratil na účinnosti. (23.01.2006)

První půlka filmu je jakousi sérií romantických a komických scének, které však naštěstí drží pohromadě a netříští se. Jsou pevně spoutány a drží u sebe i přesto, že by bylo tak jednoduché z pout vyklouznout (viz. seznamování). Druhá půlka balancuje na hranici lidské tragédie, černého humoru a zasněné romatiky. Obě polohy filmu sedí a jsou podány bezchybně. Jako celek však přesto působí film roztržitě. Je to neduh, který je nutné vytknout, ale zároveň je i pochvalou. Celý příběh má totiž nějakých pět šest emotivních vrcholů, z nichž každý (do jednoho) by stačil na samotný film a dostatečně naplňující závěr. Windstruck je jako diamant, který čeká na obroušení. Po celou dobu víte, že jste nalezly nádherný a jedinečný kousek, ale zároveň je také zřejmé, že po pečlivém "obroušení", může být vše ještě o krapet lepší. Sice ne již tak monumentální, ale přece jen o kousíček dokonalejší. PS: Orchestrální improvizace na základních melodiích amerických popkulturních hitů jsou naprosto odzbrojující. Před člověkem, který dělal hudbu, uctyhodně smekám. [srpen 2006] (31.08.2006)

Ach jaj... Môj obľúbený "romantický" režisér opäť spája svoje sily s mojou obľúbenou "romantickou" herečkou a chcú pokračovať v šľapajách môjho veľmi obľúbeného romantického filmu. Nedokážem si predstaviť, ako pri takejto vynikajúcej zostave mohlo vzniknúť niečo tak zmätené a zlé, ako je Windstruck. Scenár filmu predstvuje niečo ako zhluk nezmyselných akčných scén, za vlasy pritiahnutých krimizápletiek, nereálnych a často trápnych komediálnych vsuviek a romantiky, ktorá sa snaží upomínať na MSG, ale bohužiaľ väčšinou postráda skutočné emócie a ku koncu už nehorázne citovo vydiera. A toto veru nezachráni už ani moja láska Ji-hyun Jun. Najhoršie je, že to vôbec nemuselo byť zlé - stačil by jeden zmysluplnejší scenár, uveriteľnejšie postavy, viac citu a viac takých podarených scén ako keď boli hrdinovia k sebe pripútaní a už boli späť z "akcie" (myslím to "umývanie", zobudenie sa z postele...), príp. "vietor v izbe" (tá scéna bola pekná a dojemná, ale Kwak aj ju dokázal zabiť, keď ju o 20 minút použil znovu...) alebo záverečný veľmi milý odkaz na MSG, ktorý ale ešte viac pripomenul, o koľko svetelných rokov lepší film to bol... Pri všetkej snahe nájsť vo filme viac "dobrého" mi to jednoducho ale nevychádza lepšie ako na 4/10. (03.06.2006)

Jeden z nejkrásnějších, nejemotivnějších a nejlepších filmů, co jsem kdy viděl... Ji-hyeon Jeon předvedla bravurní herecký výkon a ukázala, že dokáže zahrát jak komedii, tak romantiku a drama naprosto parádně, přesvedčivě a osobitě.... Začátek spíše komediální, postupem ale film začne nabírat na obrátkách a stává se z něj, prolévané krásnou romantikou, drama tak husté, že by se dalo krájet... Nebudu lhát a přiznám, že jsem posledních cca 30-45 min bulel jako želva a bylo mi to naprosto, ale naprosto ukradené.... Příběh mě tak strhul a pohltil, že bych nedokázal dělat nic jiného než koukat ani kdybych chtěl... Emoce se mnou lomcovali snad stejně tak, jak Ji-hyeon Jeon v hlavní roli... Prožíval jsem každou minutu, každou sekundu, až jsem se dostal až na samý konec filmu a se potoky slz stékajími po tváři jsem doma tleskal celé titulky... Toto je pro mě snímek, který ve mě zanechal veliké emoce a ještě více mi potvrdil, že Asijská kinematografie je nejlepší na světě v romantických filmech, jelikož nikdo je nedokáže natočit tak, jako oni.... (24.05.2009)