Režie:
Jae-yong KwakScénář:
Jae-yong KwakKamera:
Han-cheol JeongHudba:
Seung-hyun ChoiHrají:
Ji-hyeon Jeon, Soo-ro Kim, Ki-woo Lee, Tae-hyeon Cha, Jae-hyeong Jeon, Jae-yong Kwak, Hyeok Jang, Jeong-tae Kim, Jeong-se Oh, Ho-bin Jeong, Ye-jin Lim (více)Obsahy(1)
Ona je drsná policistka bez slitování, on dobrosrdečný učitel, který jen pronásledoval zloděje ukradené dámské kabelky. Na policejní stanici ale skončil on. A právě na základě těchto událostí vznikne životní pouto dvou mladých lidí, kterým život zrovna dvakrát nepřeje. Jak se dá vypořádat s nepřízní osudu? A vyplatí se vůbec bojovat? Režisér Jae-young Kwak (My Sassy Girl, The Classic) i do třetice originálním způsobem obohacuje vody romantického filmu. (numi)
(více)Recenze (90)
Ne že bych záměrně vyhledával romantická dramata, ale tohle mi vážně sedlo. Příběh možná plný klišé, ale režisér Jae-young Kwak to umí zabalit do vlastního stylu a postupů, tak že mu to sežeru i s navijákem. Nádherné vizuální zpracování některých scén, spousta nápadů, vtipné situace a dialogy, a hodně emocí, které mě dojaly. A i to zapracování akční krimi složky se povedlo na výbornou. Mám tušení, že další díla tohoto režiséra u mě budou častým hostem. OST je fakt výborné, za zmínku stojí, že je tam i skladba Tears od mých oblíbenců X-Japan.Musím dát pět hvězd mimo jiné i za neodolatelnou Ji-hyeon Jeon, taky proto, že se mi toto dílo od Jae young Kwaka líbí zatím nejvíce. ()
Abych se přiznal, tak zprvu sem si ani nevšim nějaký podobnosti s My sassy girl, ale jak sem tak nad tim zapřemýšlel, což teda dalo docela namáhu a moc se mi do toho nechtělo, ale tak sem si řek, kdo nic nezkusí, nic se nedozví, takže sem zapřemýšlel a musim uznat, že to některý příběhový prvky rozhodně podobný má, nicméně to mi ani trochu nevadí a první polovina se mi hodně líbila, taková milá pohodová a docela komediálně a zábavně podaná a k tomu roztomilá Jeon Ji-hyeon, jenže pak je brutální řez do příběhu, nastupuje rádoby velký drámo a mě to přestalo bavit, přišlo mi to trochu brzký, přece jenom hodina tohohle ubrečenýho drama byla docela dost, i když je pravda, že to bylo dobře natočený a ta legenda zajímavá a pěkně podaná ()
První půlka filmu je jakousi sérií romantických a komických scének, které však naštěstí drží pohromadě a netříští se. Jsou pevně spoutány a drží u sebe i přesto, že by bylo tak jednoduché z pout vyklouznout (viz. seznamování). Druhá půlka balancuje na hranici lidské tragédie, černého humoru a zasněné romatiky. Obě polohy filmu sedí a jsou podány bezchybně. Jako celek však přesto působí film roztržitě. Je to neduh, který je nutné vytknout, ale zároveň je i pochvalou. Celý příběh má totiž nějakých pět šest emotivních vrcholů, z nichž každý (do jednoho) by stačil na samotný film a dostatečně naplňující závěr. Windstruck je jako diamant, který čeká na obroušení. Po celou dobu víte, že jste nalezly nádherný a jedinečný kousek, ale zároveň je také zřejmé, že po pečlivém "obroušení", může být vše ještě o krapet lepší. Sice ne již tak monumentální, ale přece jen o kousíček dokonalejší. PS: Orchestrální improvizace na základních melodiích amerických popkulturních hitů jsou naprosto odzbrojující. Před člověkem, který dělal hudbu, uctyhodně smekám. [srpen 2006] ()
Na konec roku jsem si nadelil tuhle korejskou tezkou romantiku. Podtrhuji tezkou. Nebudu to nejak zvlast probirat, ale urcite tedy ne tak dokonale jako predesle My Sassy Girl a the Classic. Presto nejsem zklaman a i kdyz kolegove hodnotici tento film maji pravdu hlavne ohledne celkove tezkopadnosti stale se podle meho jedna o velice poutavy srdceryvny filmecek. Proste s Ji-hyeon je to platonika a to se neda jinak nez se nechat takhle unest ... 5 hvezd. ()
Netušila jsem, proč někteří tvrdí, že tento film by se měl jmenovat My Sassy Girl 2 až do posledních několika sekund, které mě naprosto dostaly. Docela dobrý nápad, jen by žena měla být opilá :). A teď k samotnému filmu. Necelá první polovina byla skvělá, příjemná a svižná. Pak začala trochu nabývat na závažnosti a konec byl jistě pro mnohé srdcervoucí, pro jiné křečovitá snaha prolít divákovi/divačce slzy. Já jsem někde uprostřed, ale dojem je vcelku příjemný. Ji-hyeon Jeon báječná a hudební předělávky taktéž. Dokonce mi ani příliš nevadily akční scény, jen mi připadá, že se místy příliš vleče. ()
Galerie (11)
Zajímavosti (2)
- Hudební stopu nahrála pražská filharmonie pod vedením dirigenta Stanislava Vavřínka. (Vavča)
Reklama