Rou dao long hu bang

Tři problémy: 1, Judo rozhodně není tak esteticky přitažlivý jako karate nebo kung-fu. 2, Vepíšete-li všední hrdiny do komiksového světa, či naopak komiksové hrdiny do všedního světa, máte celkem slušný základ pro kvalitní podívanou. Tenhle film ovšem volí nejhorší možnou variantu a vepisuje všední hrdiny do všedního světa, čehož výsledkem je bilaterální kataklysma – jak divákovo, tak producentovo. Tvůrcům se navíc nepodařilo rozřešit klíčový puzzle, kterak vtělit do obyčejného příběhu něco mystického, co ho přesahuje a tím i rámuje. 3, Jak známo, scénáře vznikají v Asii na brainstormingových sezeních, tudíž jsou jejich filmy epizodický, rozšmelcovaný, vypravěčsky neučesaný a teze obsahují pouze jednotlivé sekvence, nikoliv dílo samo. Filmy se tam nestaví shora od nějakého konceptu, ale naopak z nápadů a jednotlivých vnuknutí, k nimiž se pouze domyslí rutinní dějový kontext. Throw Down je tím poznamenaný věru skrznaskrz. (09.12.2008)

Film složený ze střípků dramatu a lehké poetiky vytváří zvláštní mozaiku příběhu o přátelství, svobodě a síle čelit svému osudu. Throw Down rozhodně není pro diváka hledajícího příběhy s nabroušeným ostřím, několik silnějších okamžiků se tu objeví, ale ani ty Vás neříznou nijak hluboko. Tím víc si pak užijete tu lehce ulítlou poetiku představovanou záchranou uvízlého balónku či úprkem s náručí plnou peněz. Jinými slovy, musíte být tak trochu pako, abyste tuhle hongkongskou podivnost dokázali ocenit. A jste? (03.12.2014)

Zpočátku mne film příliš nezaujal kvůli roztahanému a utahanému začátku, nepřesvědčivým postavám apod. Od poloviny to začalo být ale mnohem lepší, až se film změnil v nesmírně emocionální záležitost. Nevím, co přesně v něm je, že toto způsobil ... Postavy jsou ujeté a šílené, události vesměs již "viděné" či nevýrazné, film nemá pořádný děj, neposouvá se od jednoho bodu k druhému, scénář, řekl bych, je prostě zmatený. Ale zde jde nakonec skutečně o ty jednotlivé postavy a jejich vnitřky, duše, starosti, problémy, cíle, touhy ... To co vyobrazuje tento film jde vztáhnout na většinu lidí vyspělého světa. Jen zde je to ještě šikovně zaobaleno do obalu bojového sportu - juda a to velmi efektivně a koukatelně... Každopádně toto není film o judu! Není to film o bojovém umění, to je jen jistým prostředkem vyjádřit více některé postavy. Hodně zajímavý film ... technicky moc pěkně zvládnutý. Velmi příjemná záležitost. (21.08.2009)

Tombac pravdu dí. Ona scéna „Money Rain“, je navíc doplněna nedílnou hudební složkou, bez které by byla poloviční. V téhle samostatné scéně je mnohem více emocí, krásy a filmařské zručnosti, co se jinde v celém filmu ani nejlepší rejpal nedohledá. To, s jakou grácií Johnnie dokáže natočit roh baráku a vylidněnou ulici bez jediného pohybu a nechat herce volně „improvizovat“ je vskutku geniální. Pokud si mnozí dělají TOPky nezapomenutelných scén, tak tahle musí nutně útočit na přední pozice. A že se podobných scén s v celém Throw Downu najde povícero. Za sebe hodnotím mezi kritickým a pocitovým hodnocením „lepším čtvercem“ a zakončím to slovy Oze „ „Johnnie je ku*va King…“ (05.01.2008)

Tady mi zase něco uniká... Když jsem Exiled dala 2 hvězdičky, často jsem si říkala, že nelibost vůči tomuto filmu byla způsobena únavou (přiznávám, usínala jsem u toho) a že to možná přece jen není tak špatné, když Toovy filmy všichni fandové asie tak žerou. Leč včera jsem si od něj dala Throw Down a najednou mi bylo všechno jasné. Johnnie To dokáže dělat působivou atmosféru jedna báseň (ta scéna "Mona s penězi" je opravdu báječná), mixuje ji s neotřelým humorem ("střídačka" na WC, kradoucí plyšáci), ale zároveň je příšerný vypravěč. Nějaká logika vyprávění mu asi nic neříká, film je spíše slepencem momentů, než aby něco uceleně vyprávěl. Pozorný divák si z toho něco sice vytáhne, to ovšem nemění nic na tom, že vývoj příběhu probíhá nelogickými skoky, něco je vynecháno, postavy přidává do děje, lépe řečeno s vedlejšími postavami nakládá dost svévolně apod. Jeden příklad za všechny - mentálně postižený je zde ze začátku jako komická figura, aby se pak ze mně zcela záhadného důvodu stal spíše tragickou postavou. Aspoň, že když už vedlejší postavy vyznívají dost naprázdno, tak ústřední trio je režírováno velmi citlivě a že i takto nesympatické charaktery dokáže podat natolik přitažlivým způsobem, že divák má opravdu zájem dozvědět se jejich osudy. (14.01.2008)