Čtyři svatby a jeden pohřeb

Velmi silný 4*. Mám slabost pro anglické komedie, protože nejsou tak prvoplánově vtipné jako jejich americké protějšky. Hugh Grant opět potvrdil své kvality. Velmi se mi také líbila K.S. Thomas a Simon Callow. Jediný co mě trochu vadilo byla přítomnost Andie MacDowell v roli Carrie, které mně tam prostě neseděla. (21.09.2008)

Rada pro všechny, které už omrzelo být single: vymetejte cizí svatby. Možná zažijete známost na jednu noc a třeba potkáte JEHO nebo JI (A když ne, aspoň se dobře najíte.) A pokud by vás tam náhodou zastihla zubatá, máte minimálně jistotu, že neumřete sami a opuštění ve svém soukromém zámku na Loiře. No a takhle nakonec došlo i na vztahového nemotoru Charlese. Ale jestli v jeho případě šlo o svatbu nebo pohřeb, musíte zjistit sami. :) (10.02.2016)

Komentář obsahuje náznaky spoilerů! Skvělá komedie, která patří mezi ty, o nichž můžu říct, že jsou ze života. Osobně bych film přejmenoval na Tři svatby, jeden pohřeb a jedna polo svatba. Jinak s obsazením nemám nejmenší problémy. Hugh Grant byl bezvadný a do toho mu přihrávají John Hannah (kterého jsem znal zatím jen ze série o "Mumii") a Kristin Scott Thomas alias Fiona. Jako třešničku na už tak skvělém dortu tu máme koktajícího faráře v podání Rowana Atkinsona (Ve jménu Otce, Syna a Ducha Statného... e Svatého) a krásnou Andie MacDowell. Co víc si lze přát? (16.08.2009)

Bytí citu dvou břehů. Býti svědkem. Prvního. Amora s kyticí kal, kterého si bere na starost. Pod svá křídla. Mendelssohn. A  druhého. Když lákavý, lakovaný ruch utichne. Lkát bude. Místo myrt. Mít sólo pro kar, truchlení srdce. Charónův rekviem. Jsou dny úsměvů. Dny slz. Jeden s jednou se snoubí. Oblek s vlečkou. Jiná se váže. Stužka. Na klopu smutnění. V kruhu mužů a žen. Setkání se sblížením, loučením lásek. Láska jako hřeb, obřadný pojem. Hřeben, který laskavě i bolestně češe. Nečernobílý vjem, kterému každý člověk, i sám nebožtík přeje. (11.01.2023)

Romantická komedie možná není to správné označení. Několikrát se poctivě dojmete i zasmějete, ale nálada filmu je spíš smířeně melancholická a takový - vzdor happyendu - zůstává i dojem po jeho zhlédnutí. Svatby jako společenská inventura, defilé lidí, s nimiž se nechcete setkat, živná půda trapasů a výsměšně vlezlý důvod k rekapitulaci vlastního života, do níž se nikomu nechce. To vše za sychravé atmosféry vichrné Anglie a s chlácholivým výběrem hudby. Za dvanáct let barvy trochu vybledly, ale pořád je to moc hezký film. 80% (12.09.2006)