Celestinské proroctví

Na Celestinské proroctví jsem se těšil, až to uvidím, tajemný duchovní příběh a dotknout se skrytých, nevysvětlených myšlenek a úvah o životě a civilizaci. Jednou z věci, která mě na filmu přitahovala, byla hlavně knižní předloha, bohužel mě to zklamalo, nejslabší místo celého filmového zpracování je scénář. To Armand Mastroianni bohužel promarnil velkou šanci, jak natočit skvělý film, úplně ignoroval duchovní odkaz knihy. (29.08.2007)

Blablabla, já řeknu něco osvíceného, blablabla, ty řekneš něco osvíceného, všichni u toho budeme svítit a předávat si energii, ale aby to bylo zajímavější, necháme po sobě střílet, jo? A občas plácnem něco o svitcích, aby to bylo i napínavé. A nesmíme zapomenout dojmout ženské publikum, zamotáme do toho frigidní ženskou, co si najde v Peru svoje osvícené dítě k adopci. A všichni jsme spokojeni. Špatný, fakt špatný. (13.06.2012)

Jeden z mála filmů které jsou vlastně poselstvím..Přátelé tady přeci nejde o nějaké dogmatické náboženství ale o nás samotné..O naše vztahy k vědění i o zkostnatělé chápání našeho žití..Žijeme v temnotě aniž by jsme si ji uvědomovali že to co každý den musíme vykonat je vlastně vězení..V tom je tento film jako jeden z mála vyjimečný... (25.01.2015)

Film podle knihy Jamese Redfielda, jenž k tomuto dílu napsal též scénář. A nutno dodat, že autorova spoluúčast na filmové podobě se na celém snímku značně podepsala. A dle mého ne zrovna positivně. Začněme ale tím lepším. Celestinské proroctví je ukázkou opravdu zajímavé myšlenky. Aura, duše, posmrtný život, kam lidstvo směřuje. Tomu všemu se tento snímek věnuje. Bohužel, metoda podání těchto myšlenek je podle mého skoro až Asylumovská (odvozeno podle brakového filmového studia Asylum). Na filmu a jistě i na knize jde silně cítit, že jej psal člověk silně nábožensky založený. Což James Redfield jako přívrženec Metodické církve skutečně je. Celý film by skvěle fungoval jako hodinový dokument. Klidně i smyšlený dokument o hledání pravdy dávného proroctví v rozvrácené zemi, která výzkumníky chce zastavit. Nebo by to fungovalo i jako samostatný příběh, kdyby v tom primárně o příběh šlo. Jenže největší chybou i pádem tohoto filmu je, že mu jde prioritně o myšlenky. Děj a postavy až na druhém místě. Všechno totiž krom té filozofie působí naprosto zbytečně. Armáda snažící se zničit něco, co je ve výsledku evolučně dané a tedy to zničit nejde. Postavy ženoucí se zbytečně do rizika, když ve výsledku nezáleží na tom, kde k poznání dojdou. Ale nějak se ty myšlenky musí sdělit, tak kolem toho uděláme akční guláš a divák si to nějak přebere. Takhle zřejmě autoři přemýšleli. Přitom nemusíme chodit daleko, abychom viděli, že hluboké a velice zajímavé myšlenky, jde také poutavě podat. Třeba takový Atlas mraků by mohl jít příkladem. Nebo ještě lepší vzor pro tento film: Poslední hřích. Oba stojí na tom, že filmový příběh v sobě nese nějaké myšlenky, které děj sděluje. A ne, že myšlenky v sobě nesou filmový příběh. A to právě sráží tento film strmě dolu. Díky tomu totiž, jsou vám dobré i špatné postavy ukradené a žádné emoce při smrti některé z nich vás nijak nezasáhnou. Což je též škoda. Snad se ho někdy v budoucnu chopí ruce mnohem povolanější. Paradoxně právě ty myšlenky by si to zasloužily. 50% (23.02.2014)

Mal som asi tú výhodu, že som film pozeral neskoro večer, preto mi jeho kvalitatívne spracovanie veľmi nevadilo, hoci určitých situácií a najmä reakcií ľudí, ktoré by v skutočnosti nefungovali, sa tvorcovia mohli vyvarovať. Alebo napríklad plne elektrifikovaný dom, ktorý fungoval ako skrýša hlboko v džungli:) Samotné prostredie Peru mi je veľmi blízke, hľadanie odpovedí a práca s energiou detto, a preto ma námet príjemne prekvapil. Ak by bol o niečo vyšší rozpočet na CGi a vymenený režisér, určite by sa aj filmové spracovanie dotiahlo na námet. (07.01.2011)