Paříži, miluji Tě

Mozaika lidských osudů ve městě lásky..Proti povídkovým filmům opravdu nic nemám, ale tady mi to nějak nesedlo. Některé povídky jsou bravůrní, ale některé zmatené a neříkají vůbec nic. A bohužel těch opravdu dobrých je pomálu. (15.03.2009)

Úchvatná koláž různých filmových přístupů a postupů, velká nálož emocí a nálad a samozřejmě krásná a magická Paříž. Od taškařice bratří Coenů, která jako by svojí tonalitou a bizarností vypadla z jiného povídkového filmu - Čtyři pokoje, přes postmoderně klipovitý přístup Toma Tykvera a la Lola Běží o život, až po srdce drásající kus od Nobuhira Suwy či Daniele Thomas. Škoda jen 1-2 slabších povídek, navíc bez zřejmého vztahu k Paříži. (16.04.2009)

Nemohl jsem se rozhodnout, jestli tři, nebo čtyři, ale pro klid duše 4, protože některé povídky jsou velmi vydařené (18.11.2009)

No teda, nevím nevím. Nebýt Buscemiho a Klauní rodinky, tak je to za čistou nulu. Nudil jsem se, asi jsem špatnej romantik :)) (23.05.2010)

Nekterý příběhy byly nádherný, některý ne až tak nádherný a některý jsem popohnala. Něco se mě hluboce dotklo, něco se mi vcelku líbilo a něco šlo úplně mimo mě. (Třeba ta upírská historka - a to mám tuhle tématiku moc ráda.) Takže budu hodnotit jako průměr. I když hudba to možná pozvedá ještě trochů výš. (21.06.2010)

Ó, jak byla Paříž letos v srpnu nádherná! Proto jsem se na tenhle film nesmírně těšil a včera jsem kolem desáté usedal před obrazovku v totálním očekávání. Čeho jsem se však dočkal? Převážně zklamání a rozpaků. Ano, některé povídky jsou opravdu dobré a některé z nich vskutku geniální (umírající černoch, metro, mimové, nemocná manželka, smiřovačka manželů v bordelu), jenže dostávají až příliš málo prostoru a rychle se střídají, skoro jak na běžícím páse ve fabrice. A když se náhodou přepne na některou z těch slabších, jako například ta v čínském kadeřnictví nebo s upíry (hlavně tady jsem si říkal, na co že se to sakra dívám), jde hodnota filmu rychle dolů. A proto si nebudu pamatovat Paříž z tohoto filmu, ze které toho vlastně stejně není moc vidět, ale takovou, jakou jsem ji poznal já. Nejprve mne totálně vydeptala, aby mne pomaličku přijala mezi sebe. Už se těším na srpen příštího roku... :-* EDIT 2.6.2011: Tak nakonec jedu v červenci! :D (26.11.2010)

Skvělí herci, skvělí režiséři, tak proč je výsledek celkově tak zapomenutelý? (31.01.2011)

Některé povídky jsou pěkné, nekteré bych při dalším shlédnutí asi rovnou přeskakoval. Na mě jsou ty povídky prostě moc krátké a opravdu špatný český dabing hodnocení asi nepomohl.. (16.06.2011)

Některé povídky velmi dobré, některé perfektní, některé slabé. Tak to bývá u povídkových filmů, a je to tak i tu. Nicméně celkový pocit z filmu jako takového, je pro mě dobrý, a uspokojující. (18.09.2011)

Osmnáct milostných vyznání potěší i ty méně romanticky založené, a věřte mi, že blíž už se u televize k Paříži nedostanete... (18.01.2014)

Toto moja šálka kávy teda fakt nebola... nevidel som v tom pointu... škoda toho hereckého obsadenia ... (23.04.2014)

Rozkoukáno, nedokukáno, rozkoukáno, dokoukáno. Celkem třikrát a jednou světe div se, jsem měl takovou náladu, že na mně povídky působily asi takovým dojmem, jaký chteli docílit režiséři. Bohužel další ty druhé dva pokusy byly jen snahou překousnout začátek a doplnit prospané. Myslím, že 16 kousků je na jeden film moc a udržet jakousi kontinuitu je dost těžký úkol. Takže asi 4 povídky výborné, 4 docela dobré a zbytek průměr. (22.12.2014)

V té době určitě originální a roztomilý počin. Kupa slavných herců a režisérů, miniaturní příběhy sem bez pointy, sem tam moc hezké. Dobrý film, nic víc nic míň. (20.05.2017)

Filmová mozaika 18 krátkých romantických příběhů a jednoho krásného města. Těžko vůbec vlastně hodnotit takový to snímek, když je pospojován s tolika různých povídek, navíc každý od jiného režiséra, ale celkově u mě převládá spokojenost. Většina epizod se mi líbila, některá více, jiná méně, ale nebyla tu asi žádná, kromě možná jedné či dvou, která by mě doslova nudila, nebo mě přišla zbytečná. Občas ale i přes různorodost příběhů, se tempo snímku docela vleče. Škoda možná také toho, že příběhy nejsou nijak navzájem provázané. Mezi ty nejlepší historky patří rozhodně Steve Buscemi show, mateřská ukolébavka, manželská věrnost až za hrob, setkání mimů, jedno záběrový otec a dcera, sjetá Maggie Gyllenhaal, smutné kafé, bizarní upíři Olga Kurylenko a Elijah Wood, Rufus Sewell a Oscar Wilde, Natalie Portman a rychlý průřez jejich vztahu nebo poslední příběh, vystihující Američanka v Paříži. A to vše, už nepochybně stojí za to, aby člověk zhlédl tento zajímavý filmový počin. (26.08.2018)

V podstatě zbytečný film, který evokuje atmosféru Paříže asi jako přívěsek na klíče s Eiffelovkou. 90% povídek je naprosto průměrných a v kvalitnějším celku by mohly sloužit leda jako spojovací části. Takže se omezím na ty, které mi (ať už byl důvod jakýkoli) utkvěly v paměti. Tykwer zdá se vyčerpal veškerou inspiraci z Kieślowského a pustil se do Truffauta. Nutno dodat, že s nevalným úspěchem. Spolu s Cravenem a Natalim vytvořil asi nejslabší části skládanky. Potěšil naopak Sylvain Chomet se svým klaunským capricciem, ze kterého dýchá Paříž asi nejvíc. Maximálně "nepařížská", ale za to pekelně vtipná, je část Tuileries od bří Coenů. Překvapivým vrcholem celé antologie je tlustá a na první pohled omezená americká turistka pojídající v parku senvič. Alexander Payne jí totiž nechá lámanou francouzsštinou předčítat ze svého deníku (?) a zdá se jako by ta dáma na něco přišla...a proto se vyplatí počkat si do konce. (24.08.2007)

láska... (25.09.2007)

Zajímavý projekt trpící značnou nevyrovnaností jednotlivých epizod a to jak v herecké, tak i scénaristické rovině. Některá dílka přitom dokáží na svém malém prostoru sdělit mnohé a oslovit více, než rozsáhlý velkofilmařský epos, jiná ovšem zůstávají na půli, či možná lépe na začátku, cesty - ať už měla vést kamkoliv. Jednoduché historky s velkým srdcem se střídají s prázdnotou a účelovostí tvůrčí manýry. Hezké, zvláštní, ale asi ne pro každého. Nemůžu říct, že bych se nudil, ale k dobré zábavě má tento projekt kvůli zmiňované nevyrovnanosti rovněž daleko. Velmi dobrý komentář od Mattyho. (15.05.2008)

Bohužel to na víc nevytáhne ani těch šest statečných, kteří by si zasloužili vlastní, klidně jenom hodinový film. Ano mluvím tu o Coenech, Tykwerovi, Sallesovi, Cravenovi - pro mne velmi příjemné překvapení, Cuarónovi - jsem rád, že vtipem zavzpomínal na svoji prvotinu a především o Alexandru Paynovi, který by to klidně celé mohl natočit sám, protože nikdo nedokázal zachytit magii Paříže (nebo cizího města vůbec) jako on. Pakliže bych měl hodnotit jenom těchhle šest neváhám s plným počtem. Jenže film je prezentován jako corpus děl jejich a děl dalších. Mezi těmi dalšími je několik snímků průměrných, které člověka nenadchnou, ani nepohorší, ale několik totálních bezkrevných, rádobypooetických hovadin. Za všechny mluví první trojice v jejímž čele stojí marmeládová srágora - povídka č. 2 - která by jistojistě usilovala o Oscara, kdyby k ní napsal hudbu Glen Hansard. (20.06.2008)

Paříž miluju a proto jsem tento film dokoukal až do konce. Ale být to z jiného města ( možná ještě tak s vyjímkou Říma ), v životě bych se konce nedožil. Jednotlivé povídky jsou tak kraťoučké, banální a nudné, že to opravdu ani ta Paříž nezachrání (10.02.2009)