Na pokraji slávy

Tak teda nemilosrdně. Vejš než nad tři to ať dělám, co dělám, nevytáhnu, páč mě režisérská verze v první polovině skoro unudila xmrti a Kate Hudson je mi strašně nesympatická. Přitom je ale moje rockový srdíčko tvrdý jako kámen! Takže i když víceméně chápu, proč je Croweova filmová pocta svobodě umění označována za pomník elektrickejm kytarám a rozumím všem, kterým učarovala, osobně nadšení nesdílím. Rockerská zpověď jo, romance cajk a herci taky výborní, celkový podání mi ale přišlo až okatě nedravý s přehnaným důrazem na hipísácko-vypravěčský flákání. Ale možná jsem měl prostě jenom začít kratší verzí a nečumět před tím na Scorseseho Vinyl, kdo ví... (20.03.2016)

Co si budem nalhávat: Jako rokenrolový film je to mizerie. Jako vcelku příjemný (a dojemný) rodinný filmeček to ale obstojí. 100% nezávadný snímek, který neurazí možno aj starú mamu, čo vyrástla na dychovke a pekných ludových piesničkách. Řek bych, že by to schválila snad i speciální cenzorská komise SSM. Co mi neuniklo (a čeho jsem se dopředu obával): Přesto že se má příběh odehrávat v první půli 70. let, mezi řádky to občas zasmrdí nezbytnou politickou korektností 21. století. Marná sláva, pokrok/úpadek prostě nezastavíš. Zdá se, že ani ta sedmdesátá už nejsou co bývala. (05.02.2007)

(Nadnesene) "Na pokraji slávy" je múzou, modlou-je mementom. Inšpiráciou pre začínajúcich pisálkov, ktorých nezmarné odhodlanie prehluší bodľavý pomykov. Modlitbou pre verných milovníkov (či už niekdajších dotknutých odrodilcov alebo terajších spätne zasvätených obdivovateľov) zlatých rockových časov prezývaných tiež ako the best of 70's. Ponaučením pre menej koncentrovaných filmárikov, ktorým uniká fakt, že aj semi-autobiografický formát môže mať nielen vyleštenú karosériu, ale aj nadupaný motor. Yes, indeed, poddajný mix neburanských vtipov, životných právd, (ne)raritných (ne)hitoviek i prívetivo zahraných rolí. Samozrejme všetko pod pevnou záštítou pozorného Crowa, ktorému teraz nezvládam vyčítať ani tu prozreteľnú korektnosť a vďaka včerajšej ochote ČT 2 konštatujem, že director's cut je naozaj delikateska. (06.06.2011)

Přidávám se k nemalému zástupu nadšených fanoušků klasického rocku. I když Stillwater je kapelou přeci jen trošku zidealizovanou, na požitku ze sledování to pranic neubírá. Fantastický soundtrack, kterému se z poslední doby vyrovnal snad jen z filmu Všechny moje lásky je doprovázen neméně nabitým dějem, kde o narážky na jednotlivé kapely (Deep Purple, Eagles...), setkání s hvězdami (Black Sabbath, David Bowie) či pohledy na zaplněné koncertní haly není nouze. Kate Hudson je paradoxně to jediné, co mi na filmu vadilo. V její roli bych si dokázal představit několik jiných osobností, které by do dané role sedli o mnoho lépe. Veškeré ostatní role jsou obsazeny bez chybičky a ode dnes je ze mě fanoušek Billy Crudupa. (15.04.2008)

Co se týče tohoto filmu, jsem trochu "rozpolcená". Líbil se mi začátek, líbilo se mi celkové téma, rock'n'roll mi taky není úplně vzdálený. Ale abych dokázala uznat hodnotu Almost Famous, musela bych nejspíš být skalní fanoušek jako většina hodnotících zde (pravděpodobně) a to nejsem. Kdyby se jednalo o skutečnou a ne fiktivní kapelu, možná by to bylo jiné.. Ale Stillwater pro mě byla jak členy, tak hudbou naprosto nezajímavá. Neustále naštvaný Jason Lee a interview oddalující Billy Crudrup nebavili, navíc jsem čekala víc toho sex, drugs and rock'n'roll! a to jsem ve filmu jaksi postrádala. Celé to bylo podané stylem "rockeři nejsou tak hrozní kaliči, jen obyčejní kluci s obyčejnými problémy", prostě ne tak úplně reálné, že. Ale budiž, filmy nejsou od toho, aby nám ukázali jak to ve skutečnosti je, jenomže takhle je z nadějného filmu nudný sentimentální paskvil s příšernou Kate Hudson.. (10.12.2012)