Na pokraji slávy

"Most people, they're just waiting to talk. But you listen." Většina dnešní muziky má fakt hovno co říct. Ne, že by tehdy v sedmdesátkách, kdy šlo hlavně o rock'n'roll, oplývala nějakým geniálním filosofickým poselstvím, ale byl v tom pot a láska a zápal a s dneškem se to nedá srovnávat. Bohužel, jak řekl Philip Seymour Hoffman: "They've won." A právě proto byla exkurze do těchhle ještě nezkaženejch dob zatraceně zábavná. P.S.: Jason Lee coby Jeff byl dost fajn. Proč se zahazuje s chipmunkama??? (12.04.2012)

Možno pre širokú verejnosť ten úplne najobľúbenejší film môjho obľúbenca Camerona Crowea a mne práve stopercentne nesadol, čo som vôbec nečakal. Sú tam pesničky, je to príjemné retro, romantika a všetko, čo Cameron má vo svojom repertoári. Lenže hlavný hrdina je akýsi nevýrazný, jeho jednoduché prekonávanie prekážok pôsobí značne nepravdepodobne a dokopy ani nič nepovie. Ale keď sa už ozve, dokáže trafiť klinec po hlavičke. Má upätú matku, ale na turné kapely po USA sa napriek tomu dostane. Zároveň je jeho vek aj dôvodom, prečo sa scenár nemôže poriadne rozbehnúť a stále ponúka v podstate iba family friendly zábavu. (29.08.2016)

Vrchol Crowovej režisérskej aj scenáristickej tvorby. Rocková muzika v tej najlepšej podobe doplnená o príbeh chlapca, ktorý si k sláve pričuchol trocha iným spôsobom ako ostatný. Dojemný, pravdivý a hlavne krásny príbeh, ktorý spolu z hereckou elitou - hlavne McDormand, Crudup a Hoffman vytvárajú jeden z najlepších hudobných filmov aké kedy vznikli. Táto sonda do duše umelcov sa na nič nehrá, ale ani nemá tendenciu šokovať. Skrátka sa snaží podať skutočný obraz sveta komercie a starých zásad očami mladého chlapca. A funguje to. Humor, dobrá hudba, dramatické scény - dokonca sa film môže pochváliť dokonalou lietadlovou scénou - dokazujú že Crowe ako tvorca dospel. Vrchol jeho tvorby aj žánru. Film, ktorý môžem pozerať dokola a vždy to skončí tím že si musím pustiť Zeppelin. (18.05.2011)

Scénárista musel přesně vědět, jak to v hudební branži chodí. Když jsem tento film viděla poprvé, přála jsem si to všechno zažít. Sen se mi splnil. V dnešní době to není až tak drsné jako v USA v 70.letech, ale najde se tu spousta věcí, které fungují stejně dodnes. A jet s kapelou na turné znamená prožít vše, co v tomhle filmu vidíte... Pro mě je toto nejlepší film na světě. (07.11.2011)

Tak teda nemilosrdně. Vejš než nad tři to ať dělám, co dělám, nevytáhnu, páč mě režisérská verze v první polovině skoro unudila xmrti a Kate Hudson je mi strašně nesympatická. Přitom je ale moje rockový srdíčko tvrdý jako kámen! Takže i když víceméně chápu, proč je Croweova filmová pocta svobodě umění označována za pomník elektrickejm kytarám a rozumím všem, kterým učarovala, osobně nadšení nesdílím. Rockerská zpověď jo, romance cajk a herci taky výborní, celkový podání mi ale přišlo až okatě nedravý s přehnaným důrazem na hipísácko-vypravěčský flákání. Ale možná jsem měl prostě jenom začít kratší verzí a nečumět před tím na Scorseseho Vinyl, kdo ví... (20.03.2016)