4 inyong shiktak

Film o nočních můrách (zapomenutých i těch, které se vybavují) je těžké žánrově zařadit. Psycho s několika krutými záběry, které jsou občas "hozeny" jen tak mimochodem, občas trvaji pouze zlomek sekundy, občas na nich stojí celá scéna. Maximální hodnocení je nediskutabilní. Možná, že se na to budu chtít podívat znova (a možná, že mi při druhém shlédnutí dojdou některé věci jinak - zajímá mě, jestli mi došla Adrainem zmiňovaná druhá-skrytá pointa filmu). Určitě to ale nechci ukázat manželce a dcerám. Nechci, aby měly zlé sny. ■ Korejský název "Stolek pro čtyři" mi připadá být výstižnější, než anglické "The Uninvited". (02.01.2011)

Občas opravdu nechápu co na některých filmech lidí vidí. Jedním z nich je tohle. Čekal jsem horor nedostal jsem horor. Čekal jsem drama nedostal jsem drama. A tak jsem dostal jen další z řady průměrných thrillerů. Navíc s tak neuvěřitelně otravnou hlavní hrdinkou která kdykoliv promluvila tak mě nasrala. Hlavně ta její upištěnost. Nevím co k tomu dodat šíleně jsem se nudil a film jako celek mi přišel silně nezajímavej. Asi jsem díky hodnocení tady na CSFD čekal dalek více. (21.09.2014)

Znáte ten pocit když si chcete vzít jeden kus pizzy, ale rozteklý sýr ne a ne oddělit dva kousky od sebe a tak natahujete ruku tak dluho dokud se na sýrová nitka nepřetrhne? Že je to otravné? Podobný pocit jsem místy měla u tohoto filmu. Někomu v tomto případě rozvleklé tempo vyhovuje, mně tedy rozhodně ne. Zpočátku to vypadá na duchařinu klasického asijského stylu, ovšem někde v polovině se film překlenuje v drama/thriller na téma osamělost, nepochopení a vyrovnávání se s trpkou minulostí. Proč ne, proti změně žánru nemám nic, ale během celého průběhu jsem nechápala kam vlastně chce film směřovat, co je jeho finálním poselstvím a co si z něj mám vzít kromě depresivního pocitu. Čistě objektivně vzato, není to špatně natočené ani zahrané, formální stránka je zcela v pořádku, ale subjketivně to ve mně nevyvolalo téměř žádné pocity, nedokázala jsem se identifikovat s postavami a jejich osudy mi byly víceméně lhostejné. (05.09.2014)

Znáte to. Jste na návštěvě u dědečka a přežraný s třímetrovou hlavou plnou historek si uvědomujete, že za půl hodiny máte být na párty roku. Snažíte se rozloučit, ale dědeček vám nabídne, že vás sveze. A jede celou dobu dvacítkou, čtyřikrát mu to na semaforech chcípne a na přechodech pouští přejít lidi o kterých se ještě ani nedá s jistotou říct, že po tom přechodu půjdou. Přemýšlíte, že byste si vystoupili a došli to pěšky, bohužel děda to vzal zkratkou přes Malešice, takže již není cesty zpět. Světlým bodem na konci je však skvělá akce, na kterou budete dlouho vzpomínat. Uninvited je to samý. Fantastiscký vizuál (na který už jsem ale od Korejců zvyklý), velmi dobrý scénář, operující z hromadou všemožných avšak vždy provázaných faktorů a některé scény, které vás přikovají k sedačce. Za zmínku stojí jeden záběr přibližně po polovině filmu ve kterém jsem nevěřil vlastním očím a cuknul sebou jak epileptik na techno párty. Takový ten klidný plíživý záběr, který vás připravuje, že se stane něco špatného, ale vy ze zvyku nečekáte, že nám to ukáže a že si to budete muset domyslet. Chyba lávky. Mimochodem děsivější nasnímání kojenců než v tomto filmu asi neexistuje. K výživnému výsledku se ovšem divák musí prokousat skrze ústřední protagonisty, kteří by opravu mohli mít na čele tlačítko "fast forward" (zejména jejich neustálé opakování položené otázky je ubíjející) a jich vzájemný dialog je patrně jednou z nejdelších scén kinematografie. Ten film mě docela vyčerpal (v dobrém i špatném směru). Ani jsem po dokoukání už neměl náladu si pustit si milovaný Oblivion a šel jsem v jedenáct večer spát. Fakt dík. (18.10.2011)

Na tom filme je vlastne úplne najzaujímavejšie, že tam postavy riešia niektoré veci úplne zbytočne. Tým, že neustále odbiehajú od danej témy a od danej zápletky k iným, vedľajším rovinám, film neuveriteľne spomaľujú a podkopávajú silu ústrednej myšlienky. Ako náhle ale pochopíte o čo tvorcovi ide, tak vás film vlastne nemá čím prekvapiť. Od toho momentu - pre mňa nastal asi po hodine ( stále som dúfal, že to bude vyzerať inak) som už nedokázal akceptovať jeho víziu pretože bola až príliš jednoduchá a neprekvapivá. Kedysi by ma to možno šokovalo viac. Dá sa to pretrpieť, ale na to, že tam hrá Ji-hyeon Jeon je to až trestuhodný priemer. Nie som si istý ani tými tromi hviezdami. Nemám rád ak sa ma tvorca snaží zapliesť a ja ho prekuknem. Tu sa tak stalo. (07.09.2020)