Dívka ze stratosféry

Mám hodně ráda filmy, které vynikají silnou a originální atmosférou, což Stratosphere girl splňuje bezezbytku. V tomto případě jde o atmosféru křehkou i znepokojivou zároveň a stejně tak na mě působila i ústřední postava Angely, která je přesným prototypem éterické lolitky, co běžně vyhrávají soutěže Ellite model. Její polodětská krása, její vnitřní monology a postřehy, kresby co se před očima mění v živoucí postavy a situace, nevšedně pojaté Tokio i příběh, který bych se i přes některé žánrové ingredience zdráhala označit přívlastkem kriminální, krásný vizuál i hudební doprovod, to všechno způsobilo, že jsem v tomto nevšedním světě ráda strávila 90 minut svého času. (08.05.2014)

Rozpačité 4 hviezdy... Stratosphere Girl je veľmi špecifický pohľad do sveta luxusných európskych spoločníčok v Japonsku. Miestami naivný, miestami rozvláčny, miestami nie úplne zrozumiteľný v tom, čo chce vyjadriť, ale predsa zaujímavý a vťahujúci pútavou atmosférou a harmonickým spojením obrazu a hudby. To všetko dáva dohromady jemné citové tónovanie v zásade jednoduchého príbehu krehkého dievčaťa v neznámom prostredí, do ktorého sa pomerne rýchlo začleňuje a postupne odhaľuje na pozadí čosi viac. Zaujímavá je predovšetkým hlavná hrdinka a jej zakomponovanie do deja, ktorý sama utvára; početné voiceoveri sú hybným činiteľom a vytvárajú podivný svet s jasnými pravidlami a rolou pre každú postavu. Svet, ktorý vychádza z jej hlavy, kde sa ona stáva hrdinkou s cieľom odhaliť skrytý zámer svojej náhlej cesty a zmeny životného rytmu, účel a poslanie. Tým sa stáva snaha rozlúštiť záhadu okolo zmiznutého dievčaťa a muža, ktorý sa stáva, podľa zákonitostí jej sveta, antagonistom a zosobnením zla. Táto dejová konštrukcia nie je úplne objavná, ale ani tuctová a dokáže si udržať divácku pozornosť keď už ničím iným, tak skvelou (a krásnou, nutno podotknúť) Chloé, uhrančivou atmosférou (miestami mierne sa blížiacou až k poetizácii, inokedy vo svojom kombinovaní mystéria, romance, odhaľovania odvetvia biznisu a ďalších prvkov až takmer nezreteľné, ale predsa priblíženie sa lynchovskému ťažko uchopiteľnému štýlu), nádychom exotiky a perfektnou technickou stránkou i výkonmi protagonistov. Severská odosobnenosť je tu trochu na škodu, rovnako banálny záver - možno by bol lepší otáznik. Napriek všetkému sa mi však podarilo do toho dostať a nechal som sa uniesť. 75% (30.07.2014)

Rozhodně to není film pro každého, protože je chvílemi opravdu těžko uchopitelný, ale je fascinující hlavně svou ústřední postavou půvabné a křehké Angely v podání Chloé Winkel. To byla trefa do černého a já jsem přesvědčená, že ona je tím hlavním činitelem, který udělal z Stratosphere Girl nadprůměrný snímek. Já byla nadšená nejen z té nadpozemské dívky, ale i z jejích vnitřních monologů, z nádherných maleb, které vytvářela a z velmi vhodného hudebního podkresu. Smutný, zvláštní film svým zpracováním i příběhem a s překvapivým koncem. (19.05.2014)

Éterická /anebo když chcete tak stratosférická/ dívenka s elfím ňufáčkem a hříšně rašícím tělíčkem v prostředí tokijských barů s nadrženými biznismeny, nepřejících kolegyň, pofidérních kšeftů, odiózních brlohů a tajemné a ututlané vraždy... A k tomu všemu soundtrack s dominujícím "najazzlým" ságem a vkládané komiksové obrázky, kterými dotyčná dívenka "glosuje" svůj vlastní příběh. Ten kontrast - křehká nezkažená víla versus studený a hříchem prolezlej svět cizáckého magalopolisu je úchvatnej, jenomže cosi tady nehraje. Proč - to se dozvíme až na konci filmu. Pro někoho bude ta pointa mírným zklamáním, pro jiného třešničkou. Ať tak nebo tak - už kvůli tý "stratosférický" atomosféře je ten film nezapomenutelnej. Neodpustím si však jedno doporučení: jestli jste na lolitky, nechte si raději zajít chutě. Neručím totiž, že při některých scénách nebudete v pokušení vojet svůj DVD přehrávač... (06.11.2007)

Křehkost a zranitelnost hlavní postavy mě vtáhla a nepustila. Atmosféra filmu byla obdivuhodná, místy překvapivá, místy mrazivá. Navíc pomyslně smekám před každým, kdo umí ztvárnit myšlenky obrázky. Já umím pastelky pouze koupit či ořezat. Závěr snímku mě nepřekvapil, čekala jsem to a kupodivu mi to sedlo. (25.08.2015)