Dívka ze stratosféry

Mohu se podepsat pod komentář uživatel Just.m3. Pro mne byl tento film nečekaným a nevšedním zážitek. Člověk musí opravdu umět, aby dokázal, že atmosféra filmu doslova prýští z obrazovky a to přímo do divákovy duše. Mám ráda filmy, které diváka nepodceňují a režisér na ně nechává působit i to, co vlastně nebylo řečeno. Na svém blogu jsem se zmínila, že bych chtěla vidět po dlouhé době nějaký opravdu dobrý film. Tímto je tato má tužba splněna. (04.03.2010)

Křehkost a zranitelnost hlavní postavy mě vtáhla a nepustila. Atmosféra filmu byla obdivuhodná, místy překvapivá, místy mrazivá. Navíc pomyslně smekám před každým, kdo umí ztvárnit myšlenky obrázky. Já umím pastelky pouze koupit či ořezat. Závěr snímku mě nepřekvapil, čekala jsem to a kupodivu mi to sedlo. (25.08.2015)

Éterická /anebo když chcete tak stratosférická/ dívenka s elfím ňufáčkem a hříšně rašícím tělíčkem v prostředí tokijských barů s nadrženými biznismeny, nepřejících kolegyň, pofidérních kšeftů, odiózních brlohů a tajemné a ututlané vraždy... A k tomu všemu soundtrack s dominujícím "najazzlým" ságem a vkládané komiksové obrázky, kterými dotyčná dívenka "glosuje" svůj vlastní příběh. Ten kontrast - křehká nezkažená víla versus studený a hříchem prolezlej svět cizáckého magalopolisu je úchvatnej, jenomže cosi tady nehraje. Proč - to se dozvíme až na konci filmu. Pro někoho bude ta pointa mírným zklamáním, pro jiného třešničkou. Ať tak nebo tak - už kvůli tý "stratosférický" atomosféře je ten film nezapomenutelnej. Neodpustím si však jedno doporučení: jestli jste na lolitky, nechte si raději zajít chutě. Neručím totiž, že při některých scénách nebudete v pokušení vojet svůj DVD přehrávač... (06.11.2007)

Silný snímek s až neskutečnou .a.t.m.o.s.f.é.r.o.u...! Matthias X. Oberg se vyznamenal nejen nápaditým příběhem, ale rovněž nápaditým provedením - na tohle jen tak nezapomenu. A to nejen kvůli mrazivému pocitu, který mě po celou dobu sledování provázel, ale taky kvůli perfektně promyšlenému a perfektně pomotanému příběhu, a charismatické Angele (Tuva Novotny). Mladá dívka se sama vypraví do Tokia, aby se živila jako společnice (resp. aby bojovala o přežití s konkurencí) a celý svůj podivuhodný příběh (a příběh záhadně zmizelé Larissy) si zaznamenává do podoby komiksu. Prostřihy reality, vzpomínek, vyprávění a komiksových obrázků jsou podmanivé, stejně tak i hudba a.... Zkrátka: vyloženě éterická podívaná, na kterou se nezapomíná. (12.01.2010)

„Není lehké poznat přátele od nepřátel, to jsem se měla naučit.“ Nadpozemsky křehká Angela v nejhorším bahně velkoměsta. Andělské světlo v ponuré atmosféře smutného prostředí. Stojí nad ním, mimo něj, pozoruje, zaznamenává jej svými kresbami. Z lehkovážného holčičího útěku z domova za novými zkušenostmi, za mužem snů, se pomalu začíná stávat noční můra, skutečnost doléhá stále tíživěji … Jen škoda závěru, byla bych čekala jiný … „Opravdoví hrdinové nikdy nezemřou, protože kdyby ano, kdo by dokončil jejich misi?“ (Challenge Tour – duben 2015) (26.04.2015)