Shocker

Při naháněčkách se Shockerem a jeho zajímavými výměny těl (ačkoliv tu už podobný nápad byl a nelze se nepozastavit nad jednou věcí - Proč každé jeho nové tělo musí kulhat? To se spolu s jeho myšlením přenáší do nového těla i jeho fyzické nedostatky?) to ještě jde, ale v momentě, kdy filmem začne vířit vodu duch zemřelé dívky a postavy probíhají televizním programem, jde vše do kopru a už se to dá brát jen jako velmi nechtěná komedie. (02.03.2008)

Zpočátku ohromně zábavné béčko s výborným Peterem Bergem v hlavní roli. První detektivně-vyvražďovací půlka je skoro na čtyři hvězdičky, ale pak se na scéně objevila ta digitální ženská, do toho nastoupil vrah ve stejném provedení a já jsem přestal stíhat. Ale minimálně za nasranou holčičku v buldozeru si to aspoň těch 50% zaslouží. (26.07.2007)

Cely film som si hovoril ze toto bude aspon za 3 hviezdy. Zaporak celkom v pohode...rychlo sa to "rozjede" a je to celkovo celkom zabavne(miestami usmevne). Ale ten konec je uz moc prekombinovay a zraza cely film o hviezdu nizsie. SPOILER: Keby to ukonciliuz na tej strecha dajako tak by to filmu iba prispelo (23.10.2020)

Wes Craven vždy patřil k mým oblíbeným režisérům, ale především svými staršími filmy. Přestože se tento film zprvu skutečně tváří jako slasher a mrtvol je tu celá hromada, postupem času začal film stále více sklouzávat ke scifi a tato kombinace se ukázala býti dost špatným krokem. Zvláště když se konec proměnil v hrůznou fantasmagorii, která mi pokazila do té doby docela povedený prožitek z filmu. Už alespoň vím, kde se inspirovali tvůrci filmu Lawnmower Man 2 (Trávníkář 2). Přitom prvotní kriminální zápletka sebou přinesla i slušnou dávku ponuré atmosféry. Což mělo něco do sebe a já si sledování filmu opravdu užíval. Mitch Pileggi totiž ztvárnil šíleného vraha docela přesvědčivě a chvílemi naháněl i hrůzu. Troufám si říci, že do chvíle než proběhla scéna s elektrickým křeslem, byl Shocker téměř bezchybnou záležitostí. Jenomže potom začalo ono přeskakování z těla do těla a skutečně se dostavila jistá forma křečovitosti. Jakoby scénáristovi došel dech a nedokázal vypotit již pořádnou myšlenku. Některé situace ve kterých se musel Jonathan utkat s lidmi, do kterých se dostal vrahův duch, vypadaly dost trapně. Navíc začala trpět i samotná atmosféra, která chvílemi kvičela jako prase jdoucí na porážku. A to nemluvím o tom humusu v podobě cestování napříč televizními kanály. V těchto chvílích jsem měl neskutečnou touhu, to prostě vypnout. 50% (16.01.2017)

Mezitím co se rozpoutali jatka v posledním domě nalevo, horám se připsaly kruté oči a několikrát se zavřískalo natočil Craven kromě Fredyho a dalších pecek také řadu totálních béčkáren a Shocker patří mezi ty nejhrubší. Píše se rok 89, za titulky zní dobová rocková řežba a Craven rozjíždí krvavou lázeň, jež diriguje psychopatický zabiják Horac Pinker. Craven diváka nešetří a barví snímek ostře do ruda a bodycount jde strmě nahoru. Jistá obliba sci-fi motivů se vkrádá i k postavě Pinkera, kterého nezastaví ani elektrické křeslo a naopak jeho moc sílí. Klaďasem zde budiž mladičký fotbalista, který má kromě snů s vraždicím maniakem společného daleko více. Sny i samotná postava maniaka zde jednoznačně evokují oblíbence Krugera, který hláškuje o sto šest a divák se baví. Ostatní postavy už tak slavné nejsou. Příběh do první poloviny dostává diváka do kolen, ovšem poté se zlomí a ve společnosti sci-fíčkovýh motivů se začne divákovi lehce mlžit a bohužel i trošku nudit. Stopáž snímku je na béčko trošku delší, hudba ovšem výborná. Jednotlivé postavy jsou ve výsledném dojmu průměrné, efekty krásně koukatelné a komediálnost místy zdařilá. Na druhou stranu se dostavuje komediálnost i tam, kde asi být neměla, škoda. Přesto jako milovník béčkových kouksů dávám i třetí hvězdu. Za skouknutí Shocker rozhodně stojí. (05.11.2012)