Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Whittakerovi jsou zdánlivě ideální rodina. Alespoň pro své okolí. Jsou klasickým obrazem ideálu padesátých let v Americe. Nic však nikdy není takové, jaké se zdá... Cathy je dokonalá žena v domácnosti, s perfektním životem, přesně taková, jaká by ideální žena v padesátých letech v Americe měla být. Je zdravá, má krásné děti, úspěšného manžela, sociální jistoty. Celý svět se jí však obrátí vzhůru nohama, když přistihne svého manžela s jiným mužem. Zmatená a zoufalá nachází útěchu v náruči afroamerického zahradníka Raymonda. Přes Frankovu sexuální orientaci a Cathyin vztah s Raymondem se pár snaží udržet manželství pohromadě. Oba dva to však změní jednou pro vždy. (Cinemax)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (141)

LeoH 

všechny recenze uživatele

Nápad natočit po roce 2000 melodrama jak z 30.–50. let, jen na módní témata homosexuality a rasové (ne)tolerance, dopadl jako solidní melodrama z 30.–50. let, kultivované až hygienicky nezávadné, ve vedlejších postavách ukrutně schematické a navzdory vřelému herectví ústřední trojice citově rezervované. ()

RHK 

všechny recenze uživatele

Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Příběh z červené knihovny natočený v kulisách červeného podzimního listí. Na chlapy zatížený manžel, rasově nezatížená nešťastná manželka a mladý černý svalnatý zahradník. A angažovaný film, který vypadá o padesát let starší. Film, který ale vůbec nebude bavit muže (ledaže by byl homosexuál nebo černoch:)). Trailer: http://www.csfd.cz/film/17684-daleko-do-nebe/videa/ ()

Reklama

zputnik 

všechny recenze uživatele

Stylem natočení jde o perfektně zvládnuté "retro". Zvolené barvy, kompozice, kostýmy - to prostě nemá chybu. Tvůrcům se podařilo přesně vystihnout melodrama alá 50. léta; to, co Iva Hejlíčková ve své recenzi v Cinemě trefně definuje jako "rekonstrukci filmové reality 50. let". Problémem však je, že do této chvíle vlastně nevím, jestli je to přednost nebo slabina tohoto filmu. Příběh nabízí netradiční zpracování, ale na mně je to šíleně málo. Shrnuto a podtrženo: Pokud máte rádi "retro", tak DALEKO DO NEBE zkuste... jináč zkuste jiný kus. Problematiku diskriminace (té na základě sexuální orientace či rasy) zpracovává kopa jiných filmů daleko zajímavějším způsobem. ()

zette 

všechny recenze uživatele

Zaclenit do jednoho manzelstvi homosexualniho manzela a zenu, ktera se zamiluje do cernocha a to vse zasadit do doby, kdy obe temata byla spolecensky tabu..., to uz chce hodne odvahy. Nechapu, jak takovy kyc mohl byt v Oscarech nominovan za scenar! Nedivim se, jestli se zenam tento film z ruzove knihovny libi... Mne ale nemel co nabidnout, snad jen Julianne Moore, kterou povazuji za jednu z nejlepsich soucasnych herecek, i ta ma ale za sebou lepsi role a lepsi herecke vykony. ()

Indiana 

všechny recenze uživatele

Jako retro je to vynikající, výprava a to všechno se podařilo. Ale jinak mi to přijde dosti přeceňované - Dennis Quaid sice svého homosexuálního manžela zahrál přesvědčivě, ale co proboha Julianne Moore, to podala podle mě spíše průměrný výkon a to byla nominovaná na Oscara. A ty dialogy mi přišly mega jak z porna nebo telenovely, ale tak to tehdy možná bylo. ()

Galerie (31)

Zajímavosti (13)

  • Modrá barva je ve filmu často použita jako symbol upadajícího manželství Franka (Dennis Quaid) a Cathy (Julianne Moore), například ve scéně, kdy Cathy obdrží telefonát od hartfordské policie ohledně Franka a jeho „potulování“, a později, když Frank a Cathy opouštějí ordinaci psychiatra po první návštěvě, aby se pokusili omezit Frankovy homosexuální sklony. Právě ve druhém z těchto okamžiků je použito jediné sprosté slovo v celém filmu, a to Frankem na adresu Cathy, což ještě více demonstruje chlad a hořkost, kterou vůči své ženě cítí, a dokonale to ladí s barevnou paletou, která je během této scény obklopuje. (classic)
  • Kromě barevného schématu Todd Haynes použil záběry a úhly odpovídající Sirkovým filmům a době vzniku a scénář využívá přehnaně melodramatické dialogy. Ve scénách jízdy autem tvůrci použili zadní projekci, která se běžně používala ve starších filmech, a pro jeden záběr, kdy Cathy (Julianne Moore) jede na baletní představení své dcery, dokonce znovu použili desku ze Sirkova filmu Psané ve větru (1956). (classic)
  • Film využívá nostalgické mechanismy vybroušeného dobového melodramatu a zpochybňuje typickou sangvinickou povahu tohoto žánru ve snaze vyzdvihnout ústřední konflikty hlavních postav, Cathy (Julianne Moore) a Franka (Dennis Quaid) Whitakerových, a zároveň nabourává zdravý obraz amerického života v tomto období, který je v americké kultuře obvykle romantizován. Haynes používá tyto a další taktiky, jako je osvětlení a hudba, aby zdůraznil tyto klíčové události a nejen posunul děj příběhu, ale vytvořil pro diváky smyslový zážitek, který je ukolébá a zdánlivě zobrazuje idealizovanou verzi života americké rodiny na předměstí 50. let, ale ukáže se, že tomu tak zdaleka není. (classic)

Reklama

Reklama