Godzilla: Final Wars

Toho se k 50. výročí zrodu kultovního monstra rozhodlo natočit poslední díl a divákům tak nabídnout důstojné rozloučení. Gojira / Godzilla si jej určitě zasloužila (však má taky svojí hvězdu na Hollywood Walk of Fame). I proto se rozpočet mnohonásobně navýšil oproti minulým dílům a bylo to znát. Do režisérského křesla usedl Ryuhei Kitamura, který osmadvacátému dílu chtěl nesmazatelně vtisknout svou stopu úspěšného režiséra, ale jestli se mu to povedlo, musíte posoudit sami. Závěrečný díl se totiž setkal s dosti rozporuplnými ohlasy a já s nimi musím bohužel souhlasit. Přestože jsem byl na konci docela spokojený s odvedenou prací, našel jsem tu i celkem dost slabin a asi nejvíce mě iritovala přemrštěnost scénáře a ne vždy povedené triky. Skalní fandy této série (mezi které se sám počítám) jistě potěšil úvodní „prostřih“ předešlými díly, které nám dali možnost čistě z nostalgického hlediska alespoň na malou chvíli zavzpomínat na „staré dobré časy“. I proto jsem byl velice rád, že se tvůrci nebáli a na scénu opět přivedli většinu známých Kaiju monster, které se již v minulosti stali soupeři Gojiře, nebo jsme je měli šanci vidět „sólo“ v jiných filmech. Totální destrukce papundeklových kulis tak mohla započít, no a že se bylo na co dívat. Jejich novější vzhled jsem samozřejmě kvitoval s povděkem. Trošku mě sice mrzelo, že Gojira tu v první polovině moc prostoru nedostala (kromě úvodního souboje), v čemž taky vidím hlavní nevyrovnanost zbytečně dlouhé stopáže. Tvůrci se totiž dle mého názoru nechali zbytečně unést a do děje připletli mnoho vedlejších prvků, které tu byli spíše na obtíž. Rozhodně nejsem příznivcem mimozemšťanů a Matrixu, takže tady u mě nepochodili a když k tomu připočítám ještě mutanty s nadpřirozenými schopnostmi – začal jsem skřípat zubama. Ještě mi tu chyběl chodící obtloustlý Seagal a bylo by vymalováno už úplně. Ty jejich trapné souboje a přestřelky mi začali po chvíli lézt krkem a jediné co tak stálo za povšimnutí, byla honička na motorkách. Naštěstí se pak dostala ke slovu Gojira a úroveň filmu šla hned nahoru. 70% (01.01.2015)

Dokonalá zhýralost, které vévodí papundeklové efekty, chlapi v kostýmech monster a potřeba poslat si mozek na oběžnou dráhu. Na mě bylo místy akce až moc a působilo to dost utahaně. A bez čeho bych se fakt obešel bylo kugfu, které bylo už opravdu třešničkou na pomyslném dortu ujetosti. Monstra, kungfu, kýč, láska k béčkovosti a bezuzdné zábavě, ufo, a borec kapitán, co vypadá jako ruský hnědokabátník s černým knírem, místy tak i zní, a který vývojem své postavy pobaví asi stejně jako finální záběr na Godzillu, který je kýč jak bič. Nic tak šíleného jsem snad ještě neviděl. (16.03.2024)

Zaslúžená odmena pre všetkých, ktorí vydržali pozerať tých 27(+1) dielov. Esencia toho, čo je Godzilla, tu je zjavnejšia ako vo všetkých post-Toho epizódach. Príbeh je síce ikstou variáciou na klasické mimozemské príbehy, no je dostatočne inovovaný a napínavý, takže ani zďaleka nenudí. A konečne je Godzilla hrdina! Navyše comeback kráľa monštier je bohovsky načasovaný až do polovice filmu. Čo by som vytkol, tak určite prepálenú minutáž (aspoň 15-20 minút by sa dalo vystrihnúť), až príliš zbesilý vizuál a priveľa scén s ľuďmi v záverečnej polhodinke. Špeciálne oceňujem megauberdrsňáka Dona Fryea, čoby japonskú víziu amerického akčného hrdinu. Ten chlapík by si zaslúžil vlastný spin-off! (01.06.2014)

Režisér Kitamura nebol podľa svojich vyjadrení spokojný s ´´godzillovkami´´ z rokov 80. a 90. a tak sa podujal na réžiu niečoho, čo malo dať sérii nádych rokov 70tych, čiže obdobia, podľa neho určujúceho ´´kaiju´´ žáner ako nielen obyčajný ´´monster movie´´´, ale aj ako sebareflexiu tej doby a jej problémov. Paradoxne sa ale najviac odchýlil od snímkov, ktoré tak miloval a nasadil smer, ktorým sa naozaj nedalo ísť ďalej ( je to najmenej navštevovaný snímok zo série od roku 1975 ). Polievočka od psíka a mačičky je oproti tomuto delikatesa. Scenáristicky je to odporný blábol, kde sa monštrá nevysvetliteľne objavujú, ako to pisálka napadlo, nemajú pre dej príliš význam a tým pádom divák čumí a diví sa. A to nehovorím o sekvenciách, kde sa ocitáme skôr v nejakom live-action anime ( resp. v tej dobe populárnom MATRIX RELOADED, REVOLUTIONS ). A vsunúť tu aj Ishiro Hondov kultový spektákel YOSEI GORASU, bolo skôr na škodu veci. Zrejme nejaký ( trojhodinový ) extended cut by to určite vylepšil. Najslabší snímok z celej japonsko - americkej série. (15.02.2017)

Kaigu eiga all-in-one pack. Kitamurov nezameniteľný vizuálny štýl je tu pre mňa prekvapivo tlmený a takmer nonstop deštrukčnej akcii občas chýba dravá iskra. Guma, plastika a papundeklové kulisy, všetko to základ filmov daného razenia, ostali aj tu. Roztomilá bábková Godzillka a iné potvorky (za ktorými stoja živí ľudia navlečení do kostýmov príšer) mi tak ani v CGI ére rozhodne nevadili (i keď aj tých je tu požehnane a občas na plátne sledujeme hotové Hviezdne vojny s konkrétnou citáciou na zničenie hviezdy smrti z Návratu Jediho), práve naopak, vyvolávali vo mne nostalgický úsmev rovnako ako aj milé odkazy na predchádazjúce Kitamurove filmy (hlavne Versus). Horšie je to už s naťahovanou stopážou (Kitamurov večný problém hlavne v neakčných sekvenciách), ktorá úroveň zábavnosti v celkovom výsledku rozrieďuje. (20.08.2005)