Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V roce 1953 přijede Katherine Watsonová učit umění na dívčí univerzitu Wellesley. Jako mladá učitelka je šokovaná realitou této prestižní školy, její zkostnatělostí, upjatou morálkou a zastaralými názory. Pro dívky není určeno samostatné myšlení, protože jim poví učebnice, co si mají myslet a dokonce i jaké umění se jim má líbit. Ale co je horší, většina vyučujících i samotné studentky pokládají za nejvyšší životní metu svatbu. Po svatbě se stanou hospodyňkami, budou pečovat o domácnost, připravovat manželovi jídlo, a veškeré vzdělání, kterého dosáhly, je jim pak zcela k ničemu. Katherine má pocit, že dívky na universitě jen zabíjí čas, než se stanou profesionálními manželkami. Nechtějí se svým vzděláním něčeho dosáhnout, nechtějí pracovat, nechtějí dál studovat a budovat si kariéru. Protože žena, která se brzy nevdá, ta je neúspěšná, prohrála, žádná si přeci nepřeje nic jiného… nebo snad ano? A tak začne mladá učitelka studentkám ukazovat, že ne každému se líbí to samé umění, že každý může mít jiný názor i jiné životní cíle. Její počínání popouzí mladou studentku Betty. Ta je ukázkou dokonalé ženy, brojí proti antikoncepci, jejím jediným životním snem je manželství a dům, ve kterém je pračka a sušička. V posledním ročníku studia se provdala a její manželství není šťastné, jenže to si ona nechce přiznat. Jen o to víc poukazuje na nevhodné chování ostatních studentek, školní zdravotnice i učitelek. Zdá se, že když není šťastná Betty, nepřeje štěstí ani druhým. Protože Betty musí být šťastná, dosáhla přeci všeho, co kdy chtěla, má krásný dům, úspěšného muže, i tu pračku se sušičkou. Musí se jen usmívat a dobře reprezentovat ideál ženství. Jako Mona Lisa, vypadá šťastná, protože se usmívá. Znamená ale úsměv vždy štěstí? (TV Prima)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (220)

Hal_Moore 

všechny recenze uživatele

Uznávám, že jediným důvodem, kvůli kterému jsem film shlédl byla Julia Stilesová, která si střihla nemalou roli. To bych Vám přál vidět ty pohledy okolosedících v kině na mou osobu, neboť jsem byl jediným mužem v celém sále. Tohle byl jeden z nejlepších filmů Jilie Robertsové, která jako vždy ukradla celý film jen pro sebe, takže jestliže jste fanouškem Julie Robertsové, měli byste film vidět. Hej, i když nejste jejím fanouškem, popadněte svou přítelkyni a na film se podívejte. ()

Streeper 

všechny recenze uživatele

Moc se mi líbilo, jak z filmu dosloa dýchala atmosféra 50.let. Užívala jsem si to, mám ráda filmy z téhle doby, přijdou mi zvláštní a zajímavé a tenhle není výjimkou. Julia Roberts je skvělá a sympatická herečka, kterou velmi obdivuji a I když v tomhle filmu nepředvádí bůh ví, jaký velký herecký výkon, tak se na ní stale hezky kouká. Film nemá silný příběh, ale silné obsazení a díky tomu je koukatelný a dobře hodnocený. Řekla bych, že film spíše docení dívky a ženy než muži, jelikož se jedná o historii žen natočené mužem, ale I tak velmi povedený film. ()

Reklama

RHK 

všechny recenze uživatele

Já nevím, cože to všem na tomto filmu vadí? Podle mne jasný nadprůměr. Dobrá kamera, zvládnutá režie, skvělí herci, trocha romantiky, školské prostředí a v něm příběh daný dobrým scénářem. Že bych možná byl radši, kdyby nás naše ženušky obletovaly, a film prosazuje opak? Já bych byl asi radši, ale nevím jestli by se ženské v dnešní době vůbec chtěly nechat svázat do takového chomoutu. Film prostě vypravuje o jakémsi historickém uvědomovování a zrovnoprávňování žen v prostředí velmi konzervativní školy, přitom je natočen s citem i s napětím. Mimochodem, Wellesley College patří mezi prestižní university USA, absolvovala ji i Hillary Rodhamová později Clintonová - manželka prezidenta a později prezidentská kandidátka, nebo Madeleine Korbelová Albrightová - exministryně zahraničí USA. To zrovna nejsou ženušky starající se jen o rodinný krb, takže ten scénář nebude tak úplně fiktivní. Trailer: http://www.csfd.cz/film/17805-usmev-mony-lisy-mona-lisa-smile/videa/# ()

flanker.27 odpad!

všechny recenze uživatele

Varování: Tento komentář je genderově nevyvážený a může vyvolat u části populace nepříjemné pocity. Úsměv Julie Roberts není ani trochu záhadný, aby sváděl k rozličným výkladům. Již teď jsem celý žhavý na její cestu do Evropy, kde bude tato žena s velkým Ž bourat hradby, aby je nahradila (svými) myšlenkami. Na feministických filmech mě fascinuje ta logika, kdy se žádá respektovat ženu jaká chce být, zatímco jen se chlap trochu liší od ideálu, "už se odcizujeme." Stálé kvákání o respektu, aniž by samy nějaký byly schopné dát. Tragédie. "Role, pro kterou jsou ženy zrozeny." Možná jim to ještě nikdo nevysvětlil, ale my chlapi za ně opravdu rodit nebudeme. Nazdar. ()

Falko 

všechny recenze uživatele

Najviac ma zaujalo prve vyucovanie novej ucitelky Julii Roberts, kde sa nedostala ani k slovu, kedze na vsetky obrazky poznaly ziacky hned odpovede. Na dalsej hodine im to vsak vratila. J. Roberts podala opät dobry vykon, K. Dunst tu dokazala byt presvedcivo nesympaticka a chvilami ma prestal film uplne bavit. Takze taky priemer 50%. ()

Galerie (62)

Zajímavosti (6)

  • Aby se Julia Roberts připravila na svou roli, navštěvovala přednášky umění a historie na univerzitě v New Yorku. Hlavní představitelky pak strávily před natáčením 2 týdny v dívčí škole. (HappySmile)
  • Producenti chtěli původně pro film použít Bryan Mawr College, nakonec ale využili Wellesley College. (HappySmile)
  • Během taneční scény hraje harvardská kapela písničku "Istanbul" - je to opravdová harvardská skupina, která si říká "Din and Tonics". (HappySmile)

Reklama

Reklama