Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V roce 1953 přijede Katherine Watsonová učit umění na dívčí univerzitu Wellesley. Jako mladá učitelka je šokovaná realitou této prestižní školy, její zkostnatělostí, upjatou morálkou a zastaralými názory. Pro dívky není určeno samostatné myšlení, protože jim poví učebnice, co si mají myslet a dokonce i jaké umění se jim má líbit. Ale co je horší, většina vyučujících i samotné studentky pokládají za nejvyšší životní metu svatbu. Po svatbě se stanou hospodyňkami, budou pečovat o domácnost, připravovat manželovi jídlo, a veškeré vzdělání, kterého dosáhly, je jim pak zcela k ničemu. Katherine má pocit, že dívky na universitě jen zabíjí čas, než se stanou profesionálními manželkami. Nechtějí se svým vzděláním něčeho dosáhnout, nechtějí pracovat, nechtějí dál studovat a budovat si kariéru. Protože žena, která se brzy nevdá, ta je neúspěšná, prohrála, žádná si přeci nepřeje nic jiného… nebo snad ano? A tak začne mladá učitelka studentkám ukazovat, že ne každému se líbí to samé umění, že každý může mít jiný názor i jiné životní cíle. Její počínání popouzí mladou studentku Betty. Ta je ukázkou dokonalé ženy, brojí proti antikoncepci, jejím jediným životním snem je manželství a dům, ve kterém je pračka a sušička. V posledním ročníku studia se provdala a její manželství není šťastné, jenže to si ona nechce přiznat. Jen o to víc poukazuje na nevhodné chování ostatních studentek, školní zdravotnice i učitelek. Zdá se, že když není šťastná Betty, nepřeje štěstí ani druhým. Protože Betty musí být šťastná, dosáhla přeci všeho, co kdy chtěla, má krásný dům, úspěšného muže, i tu pračku se sušičkou. Musí se jen usmívat a dobře reprezentovat ideál ženství. Jako Mona Lisa, vypadá šťastná, protože se usmívá. Znamená ale úsměv vždy štěstí? (TV Prima)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (220)

Damiel 

všechny recenze uživatele

Není to špatné, ale největší nevýhodou tohoto kousku je skutečnost, že i průměrně zběhlý divák dopředu vytuší, kudy se bude děj ubírat. Vinou toho příběh postrádá větší napětí, které by umocnilo prožitek. Co mi vyloženě vadilo, byla zlomová proměna postavy Kirsten Dunst, která mi přišla asi stejně "přirozená" jako silikonové prsní implantáty... ()

SallyZen 

všechny recenze uživatele

Čekal jsem další otřesnou slaďárnu, ale vyklubal se z toho docela pěknej filmek. Hlavní role obsadili skvělé herečky. Podle mě asi nejlépe zahrála tu svou roli mrchy Kirsten Dunst. Ostatní taky nic hrozného, ale přijde mi, že Roberts tady nasadila jeden výraz a nedala ho dolů za celou dobu. Moc se mi také líbilo vykreslené prostředí spisovatelské školy. Ale je to nepochybně snímek na klidný večer. Nic extra se od toho čekat nedá. 60% ()

Reklama

pakobylka 

všechny recenze uživatele

O ženě, která "nezapadla" - ani se o to nesnažila. O ženě, která byla emancipovanější, než bylo její okolí schopné akceptovat. Vážení přátelé, zdá se, že i TOHLE byla padesátá léta osvíceného dvacátého století. Konkrétně akademický rok 1953/1954 na prestižní dívčí univerzitě Wellesley College v Massachusetts. Naštěstí mě od něho dělí dostatečná vzdálenost, a to z hlediska času - i prostoru, neboť "Země neomezených možností" se nachází daleko za oceánem. P.S.: TV Nova se OPĚT projevila a podle svých nejnovějších zvyklostí odstřihla závěrečné titulky. Tentokrát se jí spolu s nimi podařilo částečně zlikvidovat i pointu. Pokud se dobře pamatuju, zajímavé postřehy provázely i předmětné titulky, ale TV Nova má evidentně jiné priority nežli v hlavním vysílacím čase "odvysílat" film až do konce. A tak podala jen další důkaz, že by mohla aspirovat na titul "Největší buran roku 2011". Nezbývá mi než doufat, že se její zvyky nerozšíří mezi ostatní komerční televizní stanice, neboť blbé nápady bývají občas vysoce nakažlivé. ()

Faidra 

všechny recenze uživatele

Nepotěšilo mě to, nepotěšilo. Námětově i obsazením to mělo navíc než na vybledlý barvotisk padesátých let, kde jedno klišé přebíjí druhé. Ono se dá pracovat i se stokrát provařeným námětem, když to člověk umí, jak dokazuje zde již mnohokrát zmiňovaná Společnost mrtvých básníků. Její obdobou v sukni by Úsměv rád byl, ale scénáristicky ani herecky na to prostě nemá a Julia Roberts není Robin Williams, zvláště když ji její mladší kolegyně zastiňují jak šarmem, tak hereckými vlohami. Tudíž se místo revoluce dočkáme rozpačitého pokašlávání. ()

Deimos 

všechny recenze uživatele

TV/// Obsazení 7/10 Děj 5/10 Hudba 6/10 Efekty 3/10/// +obsazení a mírně překvapila i Julia Roberts, kupodivu chytlavá hudba a celkem poutavý děj -nesympatické chraktery postav, kulisy a prostředí 50tých let, téma, které se ve filmu řeší/// Nevím co jsem od tohodle filmu čekal. Možná jiný příběh, ale především jsem se tešil na herecké obsazení. Které bohužel pod tíhou padesátých let a jim svěřených rolích nevyzní tak jak bych si představoval. Přesto mě film něčím vtáhnul. Možná to byl výkon Julie Roberts a vlastně i dalších hereček, možná to byly dobře napsané dialogy./// Celkem 52%/// ()

Galerie (62)

Zajímavosti (6)

  • Producenti chtěli původně pro film použít Bryan Mawr College, nakonec ale využili Wellesley College. (HappySmile)
  • Během scény v bazénu jsou v pozadí vidět dívky, které nacvičují synchronizované plavání. Jsou to členky týmu synchronizovaného plavání z Wheaton College v Massechusetts, které nacvičují sestavu pro sezónu 2002 - 2003. (HappySmile)
  • Během taneční scény hraje harvardská kapela písničku "Istanbul" - je to opravdová harvardská skupina, která si říká "Din and Tonics". (HappySmile)

Reklama

Reklama