Moje sestra vlkodlak

Príbeh dvoch dospievajúcich sestier, ktoré nejaký roztrhaný pes u susedov veľmi nevzruší, vyčnievajú z kolektívu svojou odlišnosťou – také menšie rebelky. Pri nočnej, záškodníckej prechádzke jednu z nich - Ginger napadne zvláštne zviera a zanechá na nej pár stôp po útoku. Klasický nápad, spracovaný až zarážajúco realisticky (!). Dievčatá pritom riešia bežné problémy dospievania, rozpory so spolužiačkami, prvé krámy, rodičovské kázanie a mladá Ginger sa pomaličky mení ako telesne (narastá jej chvost =), zúbky sa zaostrujú, nechty pevnejú, z rany vychádzajú podivné chĺpky) tak aj psychicky (zvýšená sexuálna túžba, pocit zmeny výzoru, nárast sily). Filmu sa síce nedostalo dostatočného rozpočtu (vlkodlak je dosť nedokonalý – našťastie je to bábka a nie plejáda trikov ako v American Werewol in Paris (1996) – kde vlkodlak vyzeral ako dosadený z nejakého iného filmu) no filmárske umenie tvorcom rozhodne nechýba. To ako budujú atmosféru je až zarážajúco dokonalé čo sa odzrkadlí hlavne vo finále. Veľmi dobrému dojmu z filmu napomáha aj vynikajúci výkon predstaviteľky Ginger. Počas celého filmu tvorcovia napínajú diváka, kedy už konečne uvidí to monštrum čo je vybičované v závere so skvelou prácou s osvetlením. Béčko ktoré tuctový príbeh podá áčkovým spôsobom, teda vývoj postáv a dokonalé spracovanie je tu na prvom mieste, si určite zaslúži kus uznania. (13.07.2006)

"Deje sa somnou niečo divného." Prvý diel tejto priemernej sérii, nám ukazuje ako to bolo s Ginger, a to čo ju má ešte len čakať. Filmu nemám čo vytknúť všetko funguje ako má, vzťahy sestier, ktoré chcú byť stále spolu, premena vlkodlaka nastane až na konci ale sem tam sa niečo udeje, gore efekty tu máme vela, kdežto u dvojky sme pozorovali Brigitte a jej všemožný príbeh, v jednotke je to presne naopak, ide sa hneď na vec a nenaťahuje sa to 80 percent. (25.02.2009)

Urban Legend, Bride of Chucky, Fredy Vs. Jason, Halloween H2O... prelom 90tych a nultých rokov je jedna z najpodceňovanejších etáp v dejinách hororu. Dôkazom je aj Ginger Snaps, vizuálne perfektne uchopený vlkodlačí film. Film stojí primárne na premyslenej práci kamery, prepojenej s naratívnou stratégiou: zameriavame sa primárne na dvojicu sestier prítomných azda v každom jednom zábere, čo v súhre s využívaním širokoúhlych objektívov a deformácie obrazu (aj v'daka colorgradingu nie zriedka pripomínajúce ilustrácie z 80kových hororových komiksov) vytvára husto klaustrofobické, paranoidne tiesnivé rozpoloženie, nadväzujúce na obavy z premien tela jednej z protagonistiek. Divák je v rozprávaní filmu pocitovo doslova uväznený. Premena tela teenagerky na vlkodlačie telo ponúka slušný interpretačný rozstrel, spojený so sebaprijímaním jedinca v čase puberty. Proste oplatí sa to vidieť. Neprávom premlčaný klenot. PS. a total cením ten analógový lacák na konci. (23.10.2022)

Vlkodlačí horory to mají těžké - lykanti mnohé sdílí se svými upřími bratry, ale nemají ani zdaleka tak silné charisma a sympatie diváků. A jen velmi zřídka je lze vidět na plátně v jejich změněném stadiu tak, aby při tom nepůsobili lacině a směšně, čímž krutě trpí i Ginger Snaps, protože masky v posledních dvaceti minutách vypadají přinejlepším jako něco co dřív použili v televizní Buffy. Což už tak dost nejisté atmosféře opravdu mnoho nepřidává... a přitom je to nemalá škoda, protože první polovina je vysloveně skvělá, a to obzvlášť co se "obyčejného" úvodu se dvěma teenage outsiderkami týče. Jejich dekadentní a anarchistické působení na maloměšťácké škole, a i pozdější poznávání tajů přícházejícího vlkodlačího prokletí je totiž nejen zábavné, ale kupodivu i dosti chytré a civilní. Leč, poslední třetina už holt kvalitativně klesá, takže počáteční nadšení pomalu ale jistě vyprchává... až k lehce znuděnému průměru. 7/10 (15.11.2010)

Mě se snad ještě začnou líbit vlkodlačí filmy? Je pro mě stále ještě záhadou, proč mi zrovna tenhle hodně sedl, docela mě zaujal a ano, docela se mi líbil. A to navzdory pár podivnostem, které obsahuje (dost cáklá matka Fitzgeraldová v podání Mimi Rogers, podivuhodné dějové linky apod). Možná to je proto, že jsem se na to díval ve čtyři ráno, když jsem se vzbudil a nemohl už dál spát a prostě mi to velmi zpříjemnilo brzké ráno, možná je to proto, že je ten fil natočen dost zajímavě , nebere se zase až tak moc vážně a v něčem se odlišuje od ostatních klasických vlkodlačích příběhů, určitě to bude zásluhou výborné dvojice Emily Perkins a Katharine Isabelle, ty svým výborným herectvím a uchopením obou jejích postav daleko převyšují film jako celek (ostatně, obě jsou "staré" horrorové harcovnice). Prostě, i když to má pár chyb (místy je to jaksi nevyzrálé, některé postavy jsou dost mimo a některé triky mohly být lepší), je to docela povedený film s náznaky originality (ten ocas je fakt dobrej a dobře zpracovanej nápad, fotodokument o smrti stejně tak), tu a tam dobrými dialogy a poměrně povedeným humorem. (20.08.2011)