Žralok v hlavě

Nechceš kachničku? Pojďte si vzít kachničku:-) Pivo je lepší než léky, člověk po něm usne ani neví jak a nebolí ho aspoň hlava:-) Velice pozoruhodný, nápaditý a působivý film, výborný především po vizuální stránce, špatný nebyl ale ani po zvukové a obrazové stránce, i kamera Martina Štěpánka byla velice dobrá. Hlavní punc tomuto filmu však dal výborný výkon Oldřicha Kaisera (mimochodem točilo se v jeho skutečném bytě, kde před časem sám bydlel) v roli osamělého a nemocného člověka-podivína, jakých denně vídáme desítky, ale ne každý si s někým takovým pokecá, většinou se jim člověk vyhne..Můžou však oni za to? Také jednoho takového znám, říkáme mu Otík, nosí krátké kalhoty na kšandy, které stále šponuje, každé ráno stepuje na zastávce a prosí o cigarety, když je dostane, tak tisíckrát děkuje a klaní se...Nikdy nevíš... (17.06.2008)

Nechceš kachničku? Pojďte si vzít kachničku. Pivo je lepší než léky, člověk po něm usne ani neví jak a nebolí ho alespoň hlava. Když jsem se jednoho dne dozvěděl, že se natočil jakýsi film, který je o podivínovi jak tráví skoro celý den v okně, nebo postává na chodníku, tak mě napadlo, že to může být velice zajímavé a skoro jsem jásal, že se někdo odhodlal toto vůbec natočit. Bohužel, po shlédnutí konstatuji, že je to takové nic neříkající psycho. Ještě že nejsem náchylný k depresím, protože kdybych byl, tak teď už mě vezou na "kopeček." Překvapilo mě, že se film natáčel v bytě pana Kaisera, který ho později prodal, protože se v tisku objevila adresa a lidé si ho chodili fotit. Je mi trochu líto, že filmu dávám jen dvě hvězdy, ale trochu jsem to i čekal, protože takovéhle snímky nejsou mé oblíbené. Zaujal mě výkon paní Krausové, kterou jsem jenom znal z role zákeřné ředitelky Hádkové ze seriálu Ulice. Zde potvrzuje, že se správně rozhodla být herečkou. Narozdíl od ostatních dnešních herců. Hudba z filmu mě ještě teď zní v uších a vyvolává v mém mozku velmi zvláštní pocity. Připadám si, jako kdybych byl někde na nějaké klinice, kde jsou všichni pacienti zavřeni v klecích a chtějí se dostat ven. Překvapuje mě, že zde má film jen necelých 400 hodnocení. Rozhodně ale obdivuji tvůrce, že se nebáli takovýto experiment natočit. Mě bohužel neoslovil. Ale znám hodně lidí, kterým se tento film líbil. Zajímavý komentář: Siegmund (08.11.2008)

Minimalistická "sonda do hlavy" by byla nejspíš skvělá jako středometrážní film, jenže to by se pak nedostala do kin. Takhle vyžaduje od diváků možná trochu víc soustředění a trpělivosti, než většina z nich snese. Ale nakonec to není žádný film pro většinu. Je to příjemně "jiný", nepolopatický film bez násilných dějových zvratů, s uvěřitelným Oldřichem Kaiserem a mimochodem také s výbornou hudbou a zvukem, kvůli čemuž je tenhle film nutné vidět v kině ! (23.03.2005)

Oldřich Kaiser je bravurní herec a já jsem jeho obrovským fanouškem. Jsem přesvědčen, že u nás nikoho lepšího nenajdete. A rozhodně bych na kohokoliv jiného nevydržel dívat tak dlouho. A přesto, že jsem byl z výkonu Kaisera opět unešen, mám pocit, že film zabil velký potenciál, který měl. Některé scény mě absolutně omámily, ale spousta zase nepředstavitelně dlouze plynuly a neříkaly takřka nic. To vše jen proto, aby celý film působil bizarně. Bohužel, na mě až příliš. Kaiser a muzika špičkový, některé scény úžasné, ale velká část filmu jen nic neříkající podivnost. Měl jsem větší očekávání. Škoda, že možná nejlepší Kaiserova role a výkon je utopen. (08.08.2010)

Již několik desítek hodin přemýšlím, jak okomentovat film „Žralok v hlavě“. K filmu jsem pocítil nepřekonatelný odpor, jen co se v levém dolním rohu černé obrazovky objevil mrňavý, téměř nečitelný titulek „BIONAUT FILMS UVÁDÍ“. Neustále jsem si říkal VYDRŽ, třeba se děj filmu ještě nějak rozvine. Ale nedočkal jsem se. Děj celého filmu byl nijaký, stejně jako na začátku, jako uprostřed, tak i na konci. Na film jsem se díval schválně až do konce. Jednak jsem nepřestával doufat, že konečně uvidím něco, kvůli čemu ten film byl natočen, jednak jsem o něm často slýchával už od dob jeho natáčení. U jiných uživatelů vyzdvihované velké detaily vidím já jako zcela samoúčelné. Celá ta hrůza byla přerývaná na nic nenavazujícími animacemi. Posledním hřebíkem do pomyslné rakve byly závěrečné titulky. Televizor mám velký a kvalitní, brýle skvělé, ale nedokázal jsem přečíst nic ze závěrečných titulků. Byly příliš malé a navíc běžely docela rychle. Přišlo mi to až jako výsměch nebo pomsta všem, kdo se na vzniku filmu podíleli. Jako by se styděli za to, co vytvořili, a tak aby jejich jména nebila do očí. Jen pro úplnost uvádím, že nečitelné titulky zabírají téměř 5 minut z filmu; přesněji 6,4 %. Tak že si diváci s ostřížím zrakem opravdu počtu, ostatní pak mají smůlu. Nejsem Čech a tak je možné, že v češtině opravdu existuje rčení mít žraloka v hlavě, ale já ho neznám. Vidím, že se moje hodnocení diametrálně liší od těch, kteří tomuto dílu přisoudili 4 nebo dokonce 5 hvězdiček. Já však tento film nedokážu ohodnotit jinak než jako „odpad!“ – a to při vší úctě k jeho tvůrcům. Napadá mě jisté srovnání s pohádkou „Císařovy nové šaty“. Kdo nehodnotí tento film jako skvost, není hoden, aby zastával svůj úřad. Všem těm, kteří se touží podívat na film o schizofrenikovi, bych pak jako skutečně kvalitní náhradu doporučil film Alfreda Hitchcocka „Psycho“. Je to jako v životě. Aby mohlo být něco dobré, musí existovat i něco špatného. Jinak bychom nemohli srovnávat. (18.06.2008)