Panství

Martin Dejdar v zajetí divadelnosti, zastíněn převýšeným mezinárodním ženským hereckým osazenstvem a nakonec vykoupen skutečností, že  film je po letech přijímán lépe než v době svého vzniku. Tehdy jej strhala kritika a komerčně naprosto vyhořel. Dejdar na prvním anglicky mluveném českém filmu z pozice producenta prodělal nejedny kalhoty. Sám se pasoval do hlavní role inspektora Scotland Yardu, co má český původ, který přijíždí na panství v anglickém zapadáku na začátku dvacátého století vyšetřit neobjasněné úmrtí sluhy, který zemřel za nevyjasněných okolností po pádu ze schodů. A nejspíš mu někdo k tomu fatálnímu pádu dopomohl. Navíc podobným způsobem před časem skonal i majitel sídla. Na místě  se setkáváme s atraktivní vdovou (Greta Scacchi), její  dcerou (Laura Harris) a personálem (Fay Masterson, Edie McClurg) z kuchyně, který  tvoří dvě kuchty. Předně docela debilně působilo Dejdarovo příjmení Tomáš  Hatcher. A stejně debilní byly jeho četné představy související s vyslýchanými. Jednou si představoval, že se na svědkyni vrhá a líbá ji, podruhé, že je ohrožován kuchtou, co se ho chystá bacit kusem masa a tak dále. Těmito zbytečnostmi se film mnohdy posouval do roviny podivné detektivní parodie. Film vycházel z divadelní předlohy a je to na něm hodně  znát. Obsahuje dlouhou řadu statických scén, založených na sáhodlouhé konverzaci. Hudba dvojice Michal Dvořák a Martin Kumžák je skvělé zlovĕstně posazená a často navozuje až strašidelné pocity. Samotné interiéry sídla jsou příslušně nasvícené a nasnímané tak, aby navodily mysteriózní dojem. Greta Schacchi při svém nástupu na scénu nenechá nikoho na pochybách, že ona je hlavní hvězdou filmu. Měl jí zřejmě  být legendární Peter O'Toole v roli kontroverzního pána panství, ten má ale ve filmu jen pár sekvencí a funguje spíše jako atraktivní doplněk do titulků. Celé pojetí filmu pak nemá daleko do dražší televizní inscenace. Diváky ještě čeká poměrně absurdní rozuzlení záhady. Ken Berris režijně zůstal ve sféře otravně opakujících se flashbacků, kdy za film nesčetněkrát uvidíme padat ze schodů protagonisty úmrtí, konverzující detektiv versus podezřelé ženštiny se jevil v duchu staromódních detektivek poměrně přijatelně důstojně, než se rozhodlo, že požije alkohol a zbytek své detektivní mise dohraje se zvýšenou hladinou promile v krvi. A tím jen umocnil parodické vyznění filmu. Martin Dejdar na svůj hýčkaný film ani po letech nedá dopustit. A tak si tedy nyní připomeňme, na co tenkrát vehementně lákal diváky do kin. 6/10 (24.01.2023)

Český film, který má atmosféru klasické britské konverzační detektivky. Výprava potěší a herecké obsatení je více než slibné. Jenom je škoda, že realizace je moc statická a vhodná potom spíše než na velké plátno, rovnou do vysílání televize. Nevím, kde se tenkrát stala chyba, že v kinech film propadl a "odborná" kritika byla ve finále značně nespravedlivá. Vedle těch různých českých rádobykomedií či pseudodramat rozhodně to lepší, co v letech devadesátých vzniklo. A Dejdara nakonec nezbývá než obdivovat, co všechno kvůli zadluženosti díky realizaci tohoto filmu musel ustát... (29.10.2008)

Prekvapive se nejedna o spatnou detektivku. I kdyz samozrejme nechapu onen monstrozni rozpocet, kdyz se snad cely film odehrava uvnitr a vyprava nebyla nijak narocna? Tech lzi a dejovych zvratu je pri vysetrovani tolik, ze to pusobi komicky. Pokud to byl zamer tvurcu, pak klobouk dolu. Zenske herecke vykony, v cele s vybornou Scacchi jasne prevysuji ty muzske. Jako televizní inscenace by to bylo uplne bez chyby, ale jako treti nejdrazsi cesky film..?! (28.09.2018)

Nafouknutá bublina. Panství není žádný velký průšvih, jak se psalo. Jen mlátí prázdnou slámu. Detektivka, kde najít vraha není zdaleka tak těžké jako najít někoho, kdo prokazatelně nevraždil a hlavně před rozuzlením udělat tři dějová salta - kolikrát už to tu bylo? Průměrný film, který neurazí, ale kritikům stačil, aby půl roku hodovali na jeho neúspěchu. 50% (07.11.2006)

Poté, co jsem o tom filmu četl a slyšel, jsem čekal malér jak hrom a vida, ono to tak hrozné není. Pochvalu si zaslouží hudba Michala Dvořáka a Martina Kumžáka či kamera Vladimíra Smutného. Co je poněkud nepochopitelné, je údajný rozpočet 150 milionů korun (ačkoliv ano, jsou tam ty hvězdy), což se rozhodně neodrazilo ve vizuální stránce, kterou mi film připomínal lepší televizní mikrokomedii. Nějak mi také nesedlo to zcela nejasné žánrové zařazení, respektive rychlé změny žánrů (nejvíc mi seděla takřka dadaistická pasáž, kde již zoufalý a opilý detektiv, odhaluje tajemství pomocí několika hledisek "to bylo tak" - mám tam ale problém - pokud jsem dobře koukal, celá pasáž se odehrávala ve stáji, pak několik záběrů/protizáběrů dialogů a ejhle, jsme v jedné z místností panství...) (21.03.2011)