Maljukgeori janhoksa

MALJUKGEORI JANHOKSA - to je pro mě ideální skloubení linky romantiky, napětí, drámy, sociální sondy atd. A to vše tak perfektně drží pohromadě, že nejde než dát plné hodnocení. Navíc, tento jihokorejský snímek ve mně v několika scénách evokoval britský snímek PINK FLOYD: THE WALL. Není sice tak experimentální a artový (on vlastně takový vůbec není), není ani hudební/muzikálový, ale svou kritikou poměrů školského systému si s Pink Floyďáckým "nastavováním zrcadla" může v mnohém podat ruku. Shrnuto a podtrženo: Výborný film, u kterého si do poslední chvíle nemůžete být jisti, zda-li budete plakat dojetím nebo smutkem. A úplný závěr filmu? Imho - takový je skutečný život. (25.09.2005)

Tiež ste nenávideli školu? Buzerácia, domáce úlohy, umelé autority. A k tomu neštasná láska a zrada... no buď mašla ako vyšitá, alebo zvoliť cestu Bruce Leeho Jeet Kune Do. Tu sa prenesieme do Kóreje roku 1978 a kde si prestupivší Hyun-soo zvyká na pomery diktárorskej strednej školy. Skamarátí sa s triednym bitkárom, pre ktorého znamená povesť všetko a zamiluje sa do jeho priateľky. A problém je na svete (a nie jeden). Viac nepoviem. Veľmi zaujímavý smínok, ktorý velice realisticky zobrazuje 1000-krát omielané téma ponižovania, a ktorý je navyše obohatený o romantickú linku. Natočené veľmi pôsobivo (bitky skutoćne vyzerajú ako bitky) a akonáhle som sa zorientoval v tých kórejských xichtoch, film si ma úplne získal. Ďalšie plusko pre Kórejskú kinematografiu. Pre školou povinných je tento film povinnosť! (25.06.2005)

Bojové filmy využívají děje a různých vedlejších zápletek pouze jako doprovodnou omáčku pro své akční sekvence, tento film - drama - naopak využívá několik menších, realistických soubojů k podpoření a vyhrocení své dramatičnosti. Schází se zde několik témat: kritika na tehdejší školský systém, vzpoura proti násilí, která vede právě přes násilí a také velice křehký příběh o neuskutečněné lásce. Tři zdánlivě odlišná témata se ladně scházejí v hlavní postavě sympatického, zastydlého chlapce Hyeon-su. Jak se s nimi vypořádá v této, pro Jižní Koreu typicky, citlivé a emocionálně podbarvené drámě, to už si musíte zjistit sami. 7/10 (10.08.2012)

Ďalší pôsobivý kórejský kúsok, v ktorom sa zasnená šikmooká romantika stretáva so serióznou, realistickou, sociálne kritickou drámou o šikane a telesných trestoch na školách. U oboch "ingrediencií" tak trošku pritlačiť na pílu, a rozdýchaval by som to ešte teraz. Takto je to "len" veľmi silné, čo by za normálnych okolností bohato stačilo, no keď si človek púšťa DVD od Lhurgoyfa, má už nejaké očakávania. 85%. (29.10.2006)

Once Upon a Time in High School je film z prostředí korejské střední školy v roce 1978. Poznáme, jak hrozné muselo být v té době na tu střední chodit. Všude samé řeči o demokracii, přičemž se však jedná o polovojenský režim, kdy vojáci stojí nejen u vchodu školy, ale i hlídkují na chodbách. Učitelé nepoužívají, nebo ani neznají, jinou výchovnou metodu, než tělesné tresty. Studenty motivují k učení neustálým připomínáním dna, na které spadnou, jaké “nic” z nich bude, když nevystudují. Já sice vím, že je snažší bojovat proti něčemu než za něco, ale to se myslím nedá aplikovat na tento případ motivace k učení. Toto drsné prostředí samozřejmě vede ke vzniku různých part a gangů, kde platí právo silnějšího. To všechno pozná na vlastní kůži přeřazený student Hyun-soo. Proto jsem ze začátku měl dojem, že hlavní náplní filmu bude nesnadný a poněkud nepříjemný život studentů ve škole, občas říznutý nějakou bitkou. Ovšem tak tomu je jen z části (ale jedné skvěle natočené bitky se dočkáte), a to díky Hyun-soovi. Je jiný, než jeho vrstevníci, citlivý, plachý, nechce se prát, více ho zajímá populární hudba, než aby chodil na diskotéky a kouřil. Právě on vnáší do toho filmu jakési kouzlo, kdy se pod drsnou slupkou filmu o drsné střední škole objevuje nenadálý křehký půvab, krása, poetika, jako i slzy a bolest. ____ Od nápadu a příběhu někdy bývá k finální realizaci cesta dlouhá, složitá a trnitá a ne vždy vše dopadne, jak by mělo a mohlo. Naštěstí, tohle není ten případ. Od vybroušeného scénáře, přes většinou přirozené herecké výkony (a to, že je občas vidět, že hrají, k tomu prostě patří), velmi krásnou a vhodně použitou hudbu, k dokonalé režii, to vše činí z Once Upon a Time in High School pro mě druhý nejlepší film, jaký jsem letos zatím viděl (hned po, též korejském, Bin-jip). (30.04.2005)