Karate Kid

Avildsen rozumie outsiderom a vie ich príbeh poňať tak, aby im rozumel každý. Karate Kid spája starú múdrosť z východu a odhodlanie zo západu v jeden celok, aký je pripravený zlomiť každú prekážku. Vraví sa, že polovičný úspech tkvie vo výbere záporákov. Tu sa zoznamujeme hneď s dvomi, ktorí si každým pohľadom pýtajú dva-tri pohlavky, teda pokiaľ sú pevne zviazaní. Priateľský soundtrack a záverečný turnaj už len dotvárajú príjemný feeling osemdesiatok. (17.01.2016)

Kdysi jsem byl z tohoto fimu paf, ale když jsem jej před nějakým časem viděl znova, musím nějaké to procento strhnout, protože mezi hvězdné kousky nepatří. Sympatický Macchio si zahrál svou životní roli podle které si ho každý pamatuje. Hudba vynikající nad ostatní hudební doprovody v žánru, dobrá režie. 75% = 4-/5 (09.08.2010)

Klasický teenagerský sportovní příběh není o akčních soubojích, vznětlivý chlapec (nový na škole s luxusní přítelkyní) musí nejprve přijmout obrannou filosofii karate, podstoupit kuriózní trénink (leštění aut, broušení podlahy, natírání plotu) a povznést se na duchu, než uspěje v turnaji proti svému šikanovateli z až úsměvně krvelačného doja Cobra Kai. Skvělý Pat Morita (nominován na Oscara!) jeho snažení mistrovsky vede i odlehčuje, jak sype z rukávu jedno zenové životní moudro za druhým, a (nejen) úplný závěr připomene prvního Rockyho. (04.05.2021)

Tak dramatem bych to rozhodně nenazval, spíš nechtěná sportovní komedie. Nemám rád filmy s dětskými hrdiny, to říkám rovnou, přijde mi to nejen nelogické, ale takové neeestetické, prostě to nemusím. Je tu absence prakticky všeho, co má mít alespoň trošku kvalitní film. Odpad to není jen proto, že jsem prostě viděl už horší filmy, ale špatné je to dost. 10% (26.07.2009)

A zase si jednou nadávám, že jsem ve svém dětství zasklil nějakou klasiku. Protože Karate Kida bych jako malý kid posedlý Strážci vesmíru, Hromkočkami a Matrixem vážně miloval. A přitom to je karate film, který je prakticky bez karate. Toho se dočkáme jen na konci a popravdě jde o nejslabší část celého filmu. Hudebně podkreslená sekvence soubojů (po americku montáž) je ještě dobrá, ale finální souboj Dannyho s Johnnym stojí za prd! Jinak ale převládá nadšení. Dokonalé comming of age, jehož příběh je navíc vcelku originální a i tam, kde na první pohled sleduje šablonu, se většinou nebojí vyhnout se té nejvyšlapanější cestičce. Ano, je to naivní a zjednodušující, ale je to film pro děti. Nebýt toho slabého finále, nebál bych se napálit plný počet. PS: Nějak nepobírám, že z celé dětské trojice je suverénně nejstarší Ralph Macchio. (11.11.2018)