Karate Kid

Režisér John G. Avildsen natočil dvě věci, které se pro mně staly jistým kultem. Určitě je to Rocky a potom určitě Karate Kid. Stejně tak Rocky a stejně tak Karate Kid se staly filmy mého dětsví a když jsem byl malý, tak mi tyto dva filmy běželi téměř nonstop na VHS. Karate Kid mně baví i teď po několika letech od prvního zhlednutí. Hlavni hrdina Daniel byl zhruba ve věku, ve kterém jsem teď já, takže to je jedním z důvodů, proč mně to bere i teď. Sice je v názvu slovo karate, ale že by se předvádělo nějaké skvělé souboje s uchvacující choreografií, to vůbec! Sympaťák Ralph Macchio mně přesvědčil možná tak jeho výkon, ale co se týče bojového umění, tak to je ubohé. Během závarečného turnaje jsme sice měli možnost vidět něco málo z karate, ale i tak to bylo nic moc. Zaujala mně technika tréninku pod vedením borce pana Miagiho, kterého skvěle ztvránil Pat Morita. A aby se bylo na co dívat, tak nám v obsazení nesměla chybět krásná Elisabeth Shue. Pro mně osobně je tento film kultovní a nostalgickou záležitostí! (12.04.2008)

Karate Kid je celkem béčkový film, navíc spousta z nás ho viděla ke konci osmdesátých a začátku devadesátých let, kdy se už daly sehnat videokazety s filmy jako Karate tiger, Tygří spáry nebo třeba Lví srdce. Pro náctileté kluky byli určitě větším vzorem Jalal Merhi nebo Jean-Claude Van Damme než vychrtlý Ralph Macchio, jehož bojové schopnosti se s bojovým uměním výše uvedených borců nedaly srovnávat. Dvanáctiletý Chmur by v té době hodil Karate Kid nekompromisně do odpadu a Lvímu srdci napálil drtivým ojcuki pět hvězdiček přímo na solar. Střih. O třicet let později. Karate Kid už nevypadá tak trapně jako kdysi a dokonce probouzí nostalgickou vzpomínku na začátek devadesátých let. Ralph už není ubožák, co neumí kop v otočce ve výskoku, ale celkem sympaťák a i tu kdysi hloupou techniku volavky člověk přechází s lehkým úsměvem. A slova mistra Miyagiho "Lepší učit rovnováhu. Rovnováha je základ." nejsou blbost, ale obsahují v sobě velkou moudrost. Dnes by to Karate Kid Tygřím spárům i Karate tigerovi nandal, protože se aspoň pokouší o nějaký smysluplný příběh a není to jen o tupé gymnastice. (09.02.2021)

Je to príjemný návrat do 80 rokov. Všetko tam fungovalo. Atmosféra, hudba, cheesy vzťahy, skrátka všetko. Veci, ktoré by mi v súčasnosti pri filme vadili som si tu vôbec nevšímal. Je to fajn film. Taký ku ktorému sa oplatí vracať. Jediné, čo ho drží v tých priemerných vodách je lineárnosť a neschopnosť vytvoriť zaujímavý druhý plán. Je to prvoplánové - podobne ako prvý Rocky, ale nemá to takú tú špinavosť a náznak existenčnej drámy, ktorý by to vyšvihol o triedu vyššie. Remake s Jackie Chanom, je v tomto smere omnoho lepší. Aj pre aktuálnosť aj pre pútavosť. Ale to neznamená, že tento film treba ignorovať. Už len kvôli Cobra Kai nie. Kultovosť z toho určite vyžaruje. A nenudil som sa ani na sekundu. (26.01.2021)

jelikož sem se konečně dopracoval k seriálu Cobra Kai a hodně mě baví,rozhodnul sem si po možná třiceti letech zopakovat i to co patřilo k mému dětství a viděl sem naposledy ještě na VHS.Karate Kid je veskrze typický osmdesátkový film - nenáročný,naivní a svým způsobem roztomilý.Nicméně s notnou dávkou nostalgie mi připomněl,že jsem v té době měl mnohem raději Karate Tigera a pokud bych měl teď možnost se na něj podívat dnes,nejspíš by tomu tak bylo i nadále...60% (05.09.2020)

Je to sice svým způsobem strašný film, ale zároveň má jakési kouzlo. A oproti svým slabým pokračováním má jistou dávku originality a pár lekcí od Mirka Dušína budiž mu připsáno také k dobru. Navíc když si na mistra Miyagiho vzpomene i Father Ted, tak si KK tu jednu hvězdičku navíc určitě zaslouží :-) Ale jestřábí kop prosím už nikdy! :-D (04.02.2008)