Šimocuma monogatari

Hamletovské "Byť či nebyť" sa v podaní japonskej Lolity mení na dilemu "Šiť šaty či radšej si ich len obliekať?", čo je vskutku dilema zapeklitá. Podstata je presnejšie v hľadaní samej seba. Prostriedkom k autentickému seba prejaveniu je podivné priateľstvo rokokovo odenej stredoškoláčky - večnej Lolitky s drsne sa tváriacou a agresívnou členkou dievčenskej mopedovej bandy. Výstredné, expresívne farebné, so spústou obdobne výstredných postáv (napr. čávo v herni s prezývkou jednorožec, vyzerá ako japonský manažér fínskej kapely Leningrad Cowboys) a tvorivých, snovo-surreálnych nápadov a anime vsuviek. Napriek značnej a zručnej tvorivej kreativite je hlavná línia dejovo plytká a nezaujímavá. Spomenuté oživenia tak-tak stačia na to, aby bol film dopozerateľný. Poznámka: Užívateľ Van Tom presne poznamenáva, že ide o popovú šialenosť. Nuž ale ako ju možno hodnotiť nadpriemerne, keď od útlej mladosti prirodzene, v rámci kultúrneho poznávania, razím i zušľachťujem heslo: "I hate pop"? (27.11.2020)

Příjemný a zajímavě pojatý film o podivném přátelství mezi roztomilou lolitou a yankeeovskou drsňačkou. Už delší dobu jsem tento Nakashimův film chtěla vidět a teď, když jsem ho konečně zhlédla, musím říct, že mi dokázal vykouzlit úsměv na rtech. Anna Tsuchiya byla v roli yankee Ichigo skutečně povedená a s Kyouko Fukadou tvořily dobrou dvojku. Škoda je jen to, že i když jsem se u filmu bavila, nezasáhl mě nijak hlouběji, jako se mi to stalo u Kiraware Matsuko no Isshô, což je jiný film Tetsuyi Nakashimy. Přes tento nedostatek jsem však více než spokojená a dobrou náladu z tohoto filmu mi asi jen tak něco nepokazí. ~(4,2★)~ (02.02.2010)

Absolutně šílená "komedie" u které se spíš než pobavíte unudíte. Naprosto šílená ústřední dvojka (motorkářka x rokoková lolitka) je sice celkem sympaticky povedená, ale celý děj je roztříštěn do řady epizod, které sice ve výsledku drží jakžtakž pohromadě, jako celek je to ale naprosto bizarní v tom negativním slova smyslu. Snaha odlišit se je navíc spojena i s vizuální stránkou, takže filmy a zmatenými střihy se nešetří, stejně jako neustálým prudkým světlem přímo do kamery. Tohle je prostě šílený experiment který ale bohužel při všem tom experimentování neskutečně nudí. Měl jsem co dělat abych nemusel vypnout. (17.06.2010)

Při sledování Shimotsuma monogotari se skutečně nelze ubránit byť jen sebemenšímu srovnání s francouzskou Amálkou. Barvitý kýčovitý svět zabydlený svéráznými postavičkami viděný očima neodolatelně dětinské a naivní hlavní hrdinky, která disponuje slušnou vyřídilkou, obléká se do netradičních šatiček inspirovaných historickou érou rokoka a má až čarovné schopnosti, moderní vizuální styl vyprávění plný neotřelých nápadů, spousta humorných situací, vtipná představovačka rodičů, hrdinčino glosování děje.. Jenže! Shimotsuanský příběh je mnohem, ale mnohem šílenější, ještě více, než si snad dokážete představit. A je svým způsobem obscénní. Pokud by se šarmantní a rázná Pařížanka Amélie ocitla v Shimotsumě a stanula tváří v tvář oprsklé Ichiko, tak trochu vynucené kamarádky hlavní hrdinky jménem Momoko, a měla tu čest s jejím slovníkem, okamžitě by s děsem v očích utíkala z Shimotsumy, až by se jí za botkama prášilo.. A co teprve, kdyby potkala toho zjeva, který se pohybuje v místní herně.. :-) Prostě ujetí Japonci se zase jednou předvedli a natočili fantasticky zábavnou komedii, u které když se nebudete smíchy válet na podlaze, tak budete mít poťouchlý úsměv na tváři. (01.09.2005)

Film je bohužel plný odkazů na japonské reálie, takže napoprvé si jej vychutnají na 100% pouze znalci Japonska. My ostatní se podíváme na domovské stránky filmu, kde jsou popsány všechny odkazy a to formou snadno přístupnou :) a pustíme si film ještě jednou. Důležitou součástí filmu je vynikající hudba Yoko Kanno a výběr písní, které zazněly ve filmu. Soundtrack by si fanda neměl nechat utéct. (20.12.2005)