Nahý oběd

Kafka na drogách... v entomologické laboratoři... plné drog... a homosexuálů. Jak adaptovat naprosto nezfilmovatelnou knihu? Cronenberg k tomu využil motivy z Burroughsova života, které jsou možná ještě zvrhlejší a absurdnější než kniha samotná, takže film na první pohled nedává přiliš smysl. Ale jde o dost hluboký pohled do světa drog a děsivé totalitní byrokracie (možná:-P). Člověk ale musí na tenhle film mít náladu, protože takovou halucinační esenci jen tak někde nedostane. A když náhodou zavře oči, aby si odpočinul, začne hrát free jazzem nasáklá hudba, která diváka uvrhne ještě hlouběji. Nesmím zapomenout ani na skvělý noir herecký výkon Petera Wellera. (17.04.2011)

Musím říct, že nakonec jsem velmi mile překvapen, protože filmy podobného ražení "realita, sen- čert to vem" ode mě odchází i s odpadem a já jsem nucen snášet moje exotické hodnocení u snímku, který má celkově třeba 80%. Naked Lunch je naštěstí v pohodě koukatelný, což ovšem není zrovna zásluhou příběhu, který je na můj vkus pořád moc ujetý, nýbrž zásluhou Cronenberga a jeho maličkosti v podobě závislosti na slizu, odpudivých monstrech a bizarních představách, které nejsou jen na ozdobu, ale i účinně posouvají celý děj. Herce jako Weller nebo Holm je také radost sledovat, ať už vystupují ve scénách sebedivnějších a nejsliznatějších. A navíc Cronenberg má velkou výhodu v tom, že ví, co chce, narozdíl od takového Davida Lynche, který o tom někdy nemá ani páru. Není to pořád můj šálek kávy, ale negativy tentokrát prostě zahrnovat nemohu. 65% (20.08.2013)

Čtení knihy bych popsal jako hrabání se s vykloubenými prsty tunou sraček a hnisu za přítomnosti osmi mužů a žen různých ras a vyznání vznášejících se v půlkruhu a chlístajících vám do očí tělní sekrety všeho druhu. A to jsem ještě nezmínil to nehorázné množství homo výjevů, které zanechaly rozšklebenou jizvu na duši mé heterosexuality. Přesto mi však svědomí se svou plazivou elektrizující jistotou nedá pokoj, dokud neuznám, že jsem v životě nečetl sugestivnější knihu. Croneberg se s prakticky nezfilmovatelnou předlohou popral bravurně. Základní koncept knihy zakomponoval do spisovatelova reálného života a obdařil jej tak o soudržnou narativní rovinu, která zásadně odporuje knize, ale pro větší stravitelnost snímku je nezbytná. To vše v režisérově osobitém rukopisu, kde nechybí mrazivá atmosféra a delikatesní obludárium. Chápu, proč nebyl Burroughs s adaptací spokojen, ale to nic nemění na faktu, že snímek šlape jako namydlená zebra a já jsem přesvědčen, že nešel natočit lépe. (24.11.2012)

"Těžkotonážní", ale jeden z nejlepších výplodů Cronenbergovy tvorby... Pro většinu diváků zřejmě naprosto nepochopitelný zmatek a bizardní chaos. Čtenářům literární předlohy je jistě stravitelnější. Já jsem knihu nečetl, ale film se mi opravdu líbil a i když to je, jak jsem již uváděl, neuvěřitelně těžké dílo, pokud člověk přijme systém "hry", tedy filmu, není to tak strašné a provokující, jak se původně zdá. Film pojednává v jednoduchosti o drogové závislosti a následné toxické psychóze, která se v běžné skutečnosti projevuje podobně jako schizofrenní onemocnění. Přechody z "reálu" do bludů hlavního hrdiny se při pochopení tohoto vzorce stávají pochopitelnější a jasnější. Jedná se o prostý rozpad psychiky a osobnosti drogově závislého člověka, jehož mozek vytváří nový, únikový svět. Výtvarně, herecky a atmosféricky výborně pojaté. Navrch k tomu pak ještě skrytá, ale jasná kritika společnosti, ale zejména jejich rozhodujících, vládnoucích a ovládajích složek. (05.09.2008)

William, it was really something! Připadám si jako voyeur. In the Crutch-hungry Dark was where we flayed our Mark. Oh, and we were Gone! Kings of Oblivion. We were so Turned On. In the Mind-Warp Pavilion. Tyhle verše nejsou z mé hlavy, ale v souvislosti s Naked Lunch se bez ustání derou na mysl (ctěný autor snad promine). (05.02.2010)