Nahý oběd

Čtení knihy bych popsal jako hrabání se s vykloubenými prsty tunou sraček a hnisu za přítomnosti osmi mužů a žen různých ras a vyznání vznášejících se v půlkruhu a chlístajících vám do očí tělní sekrety všeho druhu. A to jsem ještě nezmínil to nehorázné množství homo výjevů, které zanechaly rozšklebenou jizvu na duši mé heterosexuality. Přesto mi však svědomí se svou plazivou elektrizující jistotou nedá pokoj, dokud neuznám, že jsem v životě nečetl sugestivnější knihu. Croneberg se s prakticky nezfilmovatelnou předlohou popral bravurně. Základní koncept knihy zakomponoval do spisovatelova reálného života a obdařil jej tak o soudržnou narativní rovinu, která zásadně odporuje knize, ale pro větší stravitelnost snímku je nezbytná. To vše v režisérově osobitém rukopisu, kde nechybí mrazivá atmosféra a delikatesní obludárium. Chápu, proč nebyl Burroughs s adaptací spokojen, ale to nic nemění na faktu, že snímek šlape jako namydlená zebra a já jsem přesvědčen, že nešel natočit lépe. (24.11.2012)

Nejsem žádný broukofil - každý jedinec z říše hmyzu snad ví, že zabloudí-li ke mě domů, má vysokou pravděpodobnost k nepřežití (jediné, co jej zachrání, je, že nebude objeven). Čili mám všechny důvody hodit tuto filmovou podivnůstku za hlavu a dál se jí nezybývat. Což také činím. Ovšem - nikoli z výše jmenovaných důvodů - tak chorobně předpojatý nejsem! Prostě tohle je film, který mě nějak úplně míjel a ač dělám, co dělám, nenacházím jediný moment, kterým by mě upoutal. (22.04.2008)

Ve filmech Davida Cronenberga mám zalíbení. Více než tři hvězdy jsem dal jen Mouše, ale tím nechci říct, že by se mi tenhle film nelíbil. Moc pěkně jsem se přenesl do pavučiny halucinací, prolínání reality s fikcí a surrealismu. Atmosféra filmu a jeho depresivnost se mi moc líbila ( neustále se nacházíme v uzavřeném prostoru, i když je záběr v ulici, nikde se neobjeví panoramatický pohled ). Prostě se jednou za čas rád kouknu na "nenormální" film. "Normální" se natáčí pořád. Peter Weller je rozhodně lepší než v Robocopovi. (03.04.2004)

Je spousta důvodů, proč NAHÝ OBĚD zůstal hluboko ve stínu famózní předlohy. Prvním zásadním je příliš konkrétní médium filmu, které neumí věrohodně převést fantazijní a stylistické orgie Burroughsovy knihy. Druhým zásadním pak to, že na rozdíl od Burroughse je Cronenberg nenapravitelný suchoprd. Na druhou stranu – ten film není jen špatnou adaptací. Takže dávám třetí * za to, že DC neotročil, zůstal svůj a vložil do přepisu něco ze své análně-transformačně-kafkovské poetiky; stejně tak celkem zajímavě posunul do popředí biografické prvky díla (smrt Burroughsovy ženy), resp. obecnější, postmoderní „úvahu“ nad vztahem spisovatele a jeho média. (13.04.2004)

William Seward Burroughs je můj nejoblíbenější spisovatel a s radostí musím uznat, že převedení jeho zřejmě nejznámějšího románu na stříbrné plátno dopadlo více než dobře. Samozřejmě, převést to do mrtě by bylo téměř nemožné, a tak si Cronenberg scénář poupravil podle svého a zakomponoval tam trochu svého typického rukopisu. Jestli ale tohle Bill viděl, zklamaný být nemohl. (07.02.2009)