Rabid

Jestliže Shivers měly tendenci vzestupnou, tak Rabid, jakožto film velice podobný, má ale tendenci sestupnou. Začátek nabízí zajímavé rozehrání Cronenbergovy úchylné hry s lidskou pudovostí, ale schéma vražd se pak pořád opakuje, přičemž stoupá jen počet objetí. Amatérskost lze z filmu cítit ještě o malinko víc než u Shivers, z hlediska dramaturgie se dají nalézt nějaká hluchá místa a díky stereotypu místo aby atmosféra houstla, tak naopak upadá do nudy. Osobně se určitě řadím mezi fanoušky Cronenbergových nápadů, ale už ne tolik jeho filmařských dovedností v začátcích (později už je to samozřejmě jiná). 5/10 (28.11.2009)

RABID mě docela hodně překvapil tím, že z původní tragické příhody překrásné mladé dívky a problémy s jejím nenasytným implantátem postupně vygradují v neuvěřitelně temný, smutný a depresivní příběh o epidemii šířící se rychle městem. Atmosféra a výprava začíná postupně nabývat Romerových rozměrů, nakažení připomínají klasické zombíky, příběh se pohybuje ve dvou propojených rovinách, mrtvoly přibývají po desítkách ... Neuvěřitelně pekelný a hustý film, který až záhadně ve finále připomíná dnešní horrory jako je například "28 týdnů poté" (situace ve městě) ... Na svoji dobu exkluzivní záležitost. Cronenberg je totální podivín, ale vždycky uměl ... (25.03.2008)

Tohto Cronenberga som si hodne dlho šetril a vo výsledku som spokojný. Pán režisér sa konečne úplne oprostil od humoru, čo bol po Shivers dobrý krok. Príbeh je veľmi podobný, akurát sa nákaza nešíri iba v jednom baráku, ale pekne po celom meste, a oproti Shivers sa Rabid už výraznejšie ponáša na jeho ostatné filmy (predovšetkým teda na Brood a Death Zone). Atmosféra je neuveriteľne nepríjemná, skoro by mohla slúžiť ako antipropagácia cestovného ruchu (po tomto filme by som do Kanady sotva vyrazil). Ďalšia spojitosť s Brood je vo vraždách, respektíve infikácii. Alebo lepšie: v nechutnostiach. To čo by bolo snáď u akéhokoľvek iného režiséra na smiech, u Cronenberga budí strach a pohoršenie. Poviem to na rovinu; Herečka v hlavnej úlohe má pod pazuchou nejaký divný otvor a z toho jej vylieza nejaký divný falus, s žihadlom na konci. A keď niekoho nakazí, začne byť strašne nadržaný a tak to ide stále dokola. Skrátka Cronenberg. PS: Záverom sa podľa mňa inšpiroval Ti West, pri animovanom epilógu jeho Cabin Fever 2. Možno je to náhoda, možno nie, no tých podobností by sa našlo ešte omnoho viac. (20.02.2013)

Po Červoch mierne sklamanie, ale najmä preto, že som očakával, že po tak skvelom filme príde už absolútna špička. Skôr ale ide o štandartný príspevok k téme rýchlo sa šíriacej nákazy bez špecifickej atmosféry. Ak išlo Cronenbergovi o nastupujúci AIDS, tak to ale vo výsledku až tak vysoké body snímke nepridáva. Má to ale slušné tempo a adekvátnu stopáž a skrátka je to stále Cronenberg. I keď okrem toho jedného cudzorodého prvku v tele by som povedal, že je to skôr Carpenter či Craven. (14.12.2021)

Cronenberg po Shivers pokračuje vo svojich úchylných úvahách o tom "aké zmutovanie si zaslúži druh homo sapiens" a tentokrát z obyvateľov Montrealu vytvára nie agresívne súložiace mašiny, ale epileptických akože-upírov. Chybou je, že sme opustili uzavretý bytový komplex a vybrali sa do veľkého mesta, takže stiesnená atmosféra trošku upadá a aj rozprávanie je ešte viac "roztečené" ako v Davidovom debute. Naopak, výrazným plusom je postava Rose, ktorá do odhaľovania biologickej a pudovej podstaty človeka prináša aj čisto osobnú tragickosť a pesimizmus (často som pri sledovaní spomínal na Lucy z geniálneho anime seriálu Elfen Lied). Celkovo nie dokonalý, ale proste výborný Cronenberg. 8 / 10. P.S.: David by sa k týmto svojim raným témam mohol ešte vrátiť - mutácie, premeny tela a stavby človeka sú dnes, v dobe rozvíjajúceho sa genetického inžinierstva viac ako aktuálne... (06.05.2008)