Allan Quatermain a Ztracené Město Zlata

Střídavě oblačno. Guatermainovo hledání "ztraceného" bratra je svižné a zábavné, s objevem Města Zlata se však dobře rozjetý příběh stává rozvleklým a začíná stagnovat. Co se akčního závěru týče, ten byl sice fajn, ale pár "předimenzovaných" věcí si mohli tvůrci přeci jen odpustit (roztavení zlaté sochy, smrt hlavního záporáka atd.). Nicméně ať už je "Allan Guatermain a Ztracené Město Zlata" jakýkoli, pořád je (v dnešní době, kdy jsou filmy s nálepkou "dobrodružné" v úpadku) VELICE příjemným zpestřením a krásnou, živoucí vzpomínkou na časy dávno minulé.:-) (23.08.2011)

"Allane Quatermaine! Zůstaneš dlouho v nás! Tedy alespoň po nějaký čas." Na tomto filmu mě ze všeho nejvíc přitahovaly úžasné triky. Například plyšoví netopýři na nitích, se kterými kdosi zuřivě škube, nebo halda odporných červů, vylézajících z děr v zemi, kteří byli odvážně ztvárněni rukama navlečenýma v zubaté gumové rukavici! Zajímavá byla též profesionální práce s bluescreenem - předek rozmazán a bez kontrastu, záběry v pozadí ostré, přičemž každá postava má kolem sebe mohutnou linku černého obrysu. Obzvláště zábavná je pak kaskadérská skvadra v netradičních kreacích, v nichž můžeme sledovat filmařskou práci s jistícími lany a zcela nemaskovanými bezpečnostními prvky. Zatímco je tedy výprava nejsilnější stránkou filmu, příběhově je to ale trošku slabší. Quatermain neustále někam cestuje, překonává nesmyslné překážky, pasti a nástrahy na každém rohu ... A neustále střílí ze svého nevyprázdnitelného šestiraňáku, který zřejmě dostal od té samé babičky, která v jiném filmu darovala Marušce bezednou slánku. Na druhou stranu, tohle je typický představitel filmu, kterej je tak blbej, že ho prostě m-u-s-í-t-e dokoukat. (26.11.2010)

Allan Quatermain mi propláchl mozek tak důkladně, že nezůstala žádná kloudná myšlenka, kterou bych tady a teď mohla použít. Tak vás alespoň seznámím s větou, kterou jsem si přibližně v polovině filmu začala nevěřícně opakovat jako modlitbičku: Horší už to být nemůže. Ubezpečuji vás, že jsem se hluboce mýlila. (07.03.2010)

Ztracené Město Zlata má oproti Dolům krále Šalamouna u mě jednu nevýhodu. Doly krále Šalamouna znám už od dětství a viděl jsem je mnohokrát, tudíž jsem jim mohl trochu přidat aspoň z nostalgického hlediska. Ztracené Město Zlata jsem však dodnes neviděl, tedy přidaná hodnota odpadá a jelikož se jedná o ještě mnohem větší koninu, než v případě prvního dílu, tak nemohu dát ani tu jednu hvězdu. Hrozně jsem se totiž nudil, herci byli příšerní a samotné zpracování příběhu bylo hrozné. Ve výsledku jsem vlastně rád, že zklamání přišlo až nyní a že v dětství se mi tento film vyhnul. (16.04.2022)

Tohle pokračování Dolů krále šalamouna je přeci jenom o něco slabší, ale pořád jsem se bavil slušně. na dobrodružné cestě čeká spoustu (místy pravda lehce absurdních nástrah jako zmutovaní masožraví červi apod) a nakonec se dostaneme do města zlata. Od kterýho jsem pravda i já čekal trochu víc. Na druhou stranu je to béčko a ten námět sám o sobě není špatnej. Jako záporáka tu máme tentokrát šíleného velekněze Egona který rád z lidí dělá zlatý sochy. pravda jednička asi byla akčnější a zábavnější, ale zase když vezmu v potaz jaký blafy vydávaný za dobrodružný filmy se točí dneska, tak je tohle pořád dost slušná zábava kde vedle hlavních hrdinů pobaví i vedlejší postavy jako silák ze sekerou v podání Jamese Earla Jonese nebo úskočný, zbabělý a prohnaný, ale proklatě zábavný prorok Svorma. Tohle je prostě další kopec guilty pleasure kdo by od toho čekal bombastickej blockbuster ve stylu Indiana Jonese, tak buse asi zklamanej i když ta inspirace je tu patrná. Takže jak říkám na šalamounovy doly to nemá, ale nenudil jsem se a to je nejdůležitější.75% (20.07.2014)