Režie:
James MangoldScénář:
James MangoldKamera:
Michael F. BarrowHudba:
Thurston MooreHrají:
Pruitt Taylor Vince, Shelley Winters, Liv Tyler, Deborah Harry, Joe Grifasi, David Patrick Kelly, Marian Quinn, J.C. MacKenzie, George Alvarez, Zandy HartigObsahy(1)
Mladičká Callie a stárnoucí Delores jsou servírky v denním baru Dolly Modinoové, kde je kuchařem její syn, starší a proplešatělý mládenec Viktor. Každý z nich má jiné představy o budoucnosti. Zatímco křehká Callie místo přijala jen na dočasnou dobu, než si urovná soukromé záležitosti, Delores tu hodlá konečně najít svého trvalého životného partnera. Ironií osudu se osamělý a dobrosrdečný Viktor beznadějně zakouká právě do nejmladší kolegyně... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (36)
O maličkostiach, ktoré utvárajú ľudský život. Tiež o krehkosti bytia a o tom, ako sa náhle môže všetko zmeniť. No netreba sa báť tú zmenu prijať a zmieriť sa s tým... Škoda, že sú tu postavy tak málo rozobraté, vôbec sa tu nešlo do hĺbky a v jednotlivých problémoch sa tu len skĺzlo po povrchu. Nakuknutie do Viktorovej hlavy mohlo byť omnoho zaujímavejšie. Takto len priemer. 60/100 ()
Lehce podmanivý a zároveň otravný film o změnách, ke kterým nakonec možná ani nedojde. K jedné změně ale dojít spíše mělo, a to ke zkrácení několika scén, a taky možná nemělo až tak být tlačeno na pilu. Jeden by si pak mohl uříznout ze samotné pragmaticky dávkované deprese prstíky. Pruitt Taylor Vince sice prohodí pár skromných slov, ale za ty jeho smutný těkavý oči a výraz odhozeného opelichaného pejska byste ho chtěli z čirého srdce obejmout a vyplakat se společně s ním. Malý, komorní, oheň nijak nerozdmychávající filmek, který by se však hodil k posezení u táboráku a k zamyšlení se nad všehomírem... P.S.: A jak by tam bylo krásně, co Fingone? ()
Tlouštík je malý, neveselý film o životních jistotách, o jejich hledání a vyrovnávání se s jejich ztrátou. Jedinou jistotu v životě mlčenlivého kuchaře Victora představuje plakát prsatice na stěně a stará, nepojízdná dodávka před domem. A možná ještě věrný psík, ale ten taky nebude žít věčně. Victorovou nadějí na nové, snad lepší zítřky, by mohla být mladičká servírka Callie (velice snaživá Liv Tylerová). Ta však samá neví, co od života chce a při rozhodování zatím více spoléhá na srdce, než na hlavu. Snahu Victora o sblížení s ní lze vnímat ve dvou rovinách. Buď je jenom dobrosrdečným tlouštíkem, který konečně poznal dívku svého srdce, anebo duševně chorým člověkem, chorobně fixovaným na jedinou osobu. Jeho nervózní těkání očima a několik téměř hororových sekvencí posunuje celý film do žánru psychothrilleru. James Mangold, stejně jako desítky tvůrců před nim a desítky tvůrců po něm, ukazuje, že lidi jsou zlí, že lidi jsou smrtelní, že lidi jsou na sobě závislí. Po vzoru svého hlavního hrdiny těžkopádně říká, že když sami nevíte co říct, raději byste měli mlčet, ale že zase nelze mlčet celý život - někteří lidé by si to mohli špatně přebrat. A že sice můžeme vzhlížet k oblakům, unikat do snů, ale zodpovědnosti za věci reálné se nevyhneme. 65% ()
Mé vůbec první setkání se sympatickým tlouštíkem jménem Pruitt Taylor Vince. Skvěle protikladná dvojka, nesmělý outsider Pruitt a krásná, nedotknutelná Liv Tyler v osobitém a mlčenlivém snímku, jež patří mezi ty nezávislé, emotivní a bezeslovně silné snímky o životních útrapách, které jsou v širokém diváckém povědomí téměř neznámé. ()
Parta ztracených existencí, maloměsto, nešťastná láska, problémy - kolikrát už jsme něco podobného viděli? Ale abych jen nekritizoval. Práci s herci by mohl James Mangold z fleku přednášet. Obdivuhodný je i jeho čich při castingu, protože hereckému obsazení většiny jeho filmů (Narušení, Walk The Line) nelze vytknout vůbec nic. Tlouštík není výjimkou. Třeba v omšelé servírce by asi málokdo hledal někdejší náruživou rockovou princeznu Debbie Harry. Oproti tomu s příběhem jsem měl trošku problém. Ano, je to takové mile každodenní, obyčejné a ze života. Jenže malých nezávislých filmů o tom, jak je život v americkém zapadákově strašně na prd, už tu zkrátka bylo víc než pár...a lepších. Věčná škoda toho průměrného scénáře. ()
Galerie (5)
Photo © Available Light Productions
Zajímavosti (8)
- Hlavnými kreatívnymi inšpiráciami boli filmy Posledné filmové predstavenie (1971) a Hud (1963). (Real Tom Hardy)
- Mangold sa snažil film natočiť bez tradičnej hollywoodskej estetiky. Príkladom môže byť hneď hlavná postava, ktorá by bola "nanajvýš nepravdepodobný stredobod filmu." (Real Tom Hardy)
- Celosvětová premiéra proběhla 20. ledna 1995 na filmovém festivalu Sundance v Utahu (USA). (BMW12)
Reklama