Sněhurka - Příběh hrůzy

Hned v začátku se stanete svědky pozoruhodného přírodního úkazu, neboť na starém rozložitém dubu vyroste pěkné červené jablíčko. Možná proto, abyste se nenechali zmást - abyste si přes avizovaný hororový nádech (podtržený úvodní scénou) dostatečně jasně uvědomili, že jste se ocitli v pohádce ... i když VELICE netradiční - a dětem nepřístupné. Neboť uvidíte nadprůměrně temné pojednání o tom, že není radno připlést se do cesty ženě, která přišla o dlouho a toužebně očekávané dítě - zvláště když za pomoci kouzelného zrcadla umí i trochu čarovat. S ohledem na chudičkou výpravu musím uznat, že se podařilo vytvořit velice slušnou, místy dokonce lehce přízračnou atmosféru. Nebýt do určité míry nelogického finále, uvažovala bych i o čtvrté hvězdě. Jak už to hlavní hrdinové s oblibou dělávají, i tady se na můj vkus až příliš lehkomyslně rozdělí - což lze vysvětlit snad jen bezbřehou naivitou spojenou s nedostatkem zkušeností, zbrklou statečností či dočasným pominutím smyslů. P.S.: Sigourney Weaver hrála jako o život, přesto mi do role zlé macechy nějak neseděla. Daleko víc nežli zákeřná snaha o likvidaci nevlastní dcerky jí zkrátka sluší nerovný boj s Vetřelci. ----- (Shodou okolností jsem tuhle tak trochu jinou Sněhurku viděla hned druhý den po zhlédnutí zbrusu nového velkolepého trháku "Sněhurka a lovec" Ruperta Sanderse, který je taktéž převelice originální, ale měl k dispozici neporovnatelně vyšší rozpočet - což lze rozpoznat hned na první letmý pohled. Tudíž si mohl dovolit být DALEKO epičtější - kromě toho jsou mi jeho hrdinové DALEKO bližší, a to bez ohledu na množství investovaných finančních prostředků.) (11.06.2012)

Od chvíle, kdy se mladý šlechtic znovu oženil, začalo pro jeho dcerku peklo. Macecha Sigourney Weaver se jí chce zbavit, a tak jedinou možností, jak si zachránit život, je útěk do lesů. Nenechte se mýlit tahle verze Sněhurky není žádná milá pohádka pro malé dětičky, ale čistokrevný horor, který by ovšem zasloužil lepší režijní provedení a větší stylovost. Jinak to nebylo špatné a docela zvrácené. (24.02.2009)

Když jsem to viděl jako kluk, bál jsem se, že najdu v kalhotách překvapení, až film skončí (nestalo se), ale s odstupem času na ten film pořád vzpomínám, a i když nevím, jak originální je nápad převést pohádku do hororu (tradiční pohádky, nejen evropské, jsou vždycky tak trochu horor), ale mě to přijde fascinující. (18.11.2006)

Potenciál by byl, ale extrémně nevyužitý. Film, který má takové herce jako jsou Sigourney Weaver, Sama Neilla nebo Miroslava Táborského (ano, zdatně sekundoval), by neměl vypadat tak, já nevím, televizně. Ale moc se mi líbil ten nápad s ne/trpaslíky a s poněkud jinou romantickou linií, kterou se evidentně inspirovali tvůrci Sněhurky a lovce. Kdyby se dal tenhle příběh dohromady s triky a atmosférou Sněhurky a lovce, byla bych asi spokojenější. (24.01.2015)

"Hrůza" to tedy opravdu byla, ale jen co se týče divácké trpelivosti. Přiznávám se, že jsem to dokoukal se skřípěním zubů (a chvílemi jsem u toho dokonce i pospával), přitom začátek vypadal tak slibně! Bohužel moje představa o Sněhurce je oproti téhle slátanině diametrálně odlišná, navíc samotná ústřední postava byla natolik nesympatická až otravná, že jsem vlastně držel palce spíš její maceše (ostatně právě výkon Sigourney Weaver byl to jediné, co zde stálo za pozornost)... (13.07.2009)