Videodrom

Tak sláva, moje první setkání s tvorbou kanadského režiséra Davida Cronenberga je za mnou! Žel, nepotkali jsme se... Z Videodromu dýchá typická atmosféra osmdesátkové popkultury, jejíž styl mi nikdy příliš neseděl, v rámci kombinace sci-fi a hororu už teprve ne. Nicméně se stylem samotného pana režiséra a jeho zálibou v nechutně bizarních scénách s lidským tělem jsem se minul ještě více, tahle šaráda videokazet v břiše, nadrženého telkáče s pusou a dalších obskurností mi vážně nevoněla. Zatímco v první polovině mě ale tento film z větší části dost bavil, vnímal jsem v něm originální děj i vesměs funkční myšlenku se zdviženým prstem nad přehršlí násilí v televizi a médiích (což napomáhá tomu, že filmu dávám lepší 2 hvězdičky), postupně se z toho vyrojila na můj vkus taková přeplácaná, stále více se rozpadající bizarnost pro bizarnost, nechutnost pro nechutnost s přehlídkou haluciogénních scén, u níž jsem nakonec ocenil nejvíc to, že již skončila. [50%] (19.01.2022)

Těžko to nějak objektivně hodnotit. DNes to již bohužel vyznívá trošku směšně, když víme, že video a kabelovka mají své zlaté časy za sebou, efekty jsou taky někdy dost bizarní. Ale stejně je to jeden z filmů, které by dnes už nemohly vzniknout - s osobitým vizuálním zpracováním, neotřelým námětem a surrealistickými nápady. Ach jo, kde ty časy jsou. (21.04.2008)

Brucho vagína, pištoľ ruka, obrazovka plná vnútorností. Bičíky. Pálenie cigarety o prsník. Maznanie sa s obrazovkou. Blikajúca helma. Famme Fatale v červenom. James Woods behajúci z jedného miesta na druhé. Škrtenie. Snuff. Televízia. VHS kazety. Aj statické aj tie čo sa hýbu a vzdychajú. Sekty a organizácie ovládajúce mysle. Bizarnosť. Prapodivná dcéra. A James Woods zase raz behajúci z jednej časti mesta na druhú. Skvelé zúžitkovanie všetkého čo dovtedy Cronenberg nakrútil. Film o ktorom sa dá diskutovať s rovnakou radosťou ako sa to robí s ranným Lars Trierom. Vie to znechutiť v rovnakej miere, v akej to vie aj pobaviť. Takmer na plný počet. (07.12.2021)

Výborná a úchylně/bizarní záležitost. Ale pro mě jest, the Brood o třídu lepší. Prostě to nešlape na 100%. Na 2.str., sehnati přesně takový druh pistole...joooo, to by bylo. Ovšem ten, kdo nemá neskutečný soundtrack (nad kterým by musel Carpenter pochvalně zamručeti) neviděl tento film. Což v kontextu Videodromu, dává dokonalý smysl. ;-) (24.01.2020)

David Cronenberg je odjakživa jiný režisér a ukazuje věci odlišným způsobem než ostatní. Jeho vize a nápady, které se projevují efekty působícími velmi reálně, jsou jednou fantastické, aby podruhé byly spíše odpornými. tato nevyváženost je i ve Videodromu, který se věnuje studii nejen lidské touhy po uspokojení, rozkoši, ale také samotnému kultu VHS nebo spíše televizního vysílání obecně. Některé scény nebo náznaky mi trochu připomínají pozdější dílo Cronenberga ExistenZ, které se však dokázalo ponořit do paranoie a chápání reality ještě hlouběji a děsivěji. Videodrom je pokus, který svým paranoidním způsobem reaguje na televizi a její obrovskou rozšířenost a možná i všechny záporné (i zdravotní) vlivy na lidstvo, ale také ukazuje člověka samotného, kterému je představen svět, po kterém začne toužit a on ho prostě musí chtít. Chtěl bych vědět, jak Cronenberg udělal tu scénu s tuším televizí a vlnami na ní ... (05.10.2008)